|
|
Tribes: Vengeance mohou na první pohled vyhlížet jako zcela nový a originální projekt, ovšem opak je tentokrát pravdou, jedná se o volné pokračování zavedené série Tribes, kterou jsme mohli vidět již ve dvou titulech od studia Dynamix. To ovšem před rokem zkrachovalo a osud dalších dílů Tribes byl uvržen do nejistoty, podpořené navíc nepříliš přesvědčivými prodejními úspěchy obou předchozích titulů, které se orientovaly prakticky čistě na multiplayerové publikum. Přestože zde vždy byla menší složka určená pro jednoho hráče, ta však jako samostatný tahák nikdy neuspěla. Tribes zapadlo i vinou nepovedeného marketingu, jenž byl završen nevhodným vydáním u druhého dílu, který spatřil světlo světa v termínu, kdy zažívaly boom internetové akce jako Counter-Strike, Quake 3: Arena či Unreal Tournament, což byly a jsou mnohem přístupnější a mainstreamovější tituly. Kvalitu však Tribes upřít rozhodně nelze, ba právě naopak, jednalo se o velice povedené hry, jež si „pouze“ nenašly dostatečně rozsáhlé publikum. Ale přesto se nyní chystá další pokračování, což je vzhledem k prodělečnosti minulých dílů, přinejmenším nelogické, ovšem Vivendi, držitel licence,
má v rukávu jisté trumfy, jež nejsou zase až tak malé a mají šanci zaujmout velké množství hráčů. Velkou zásluhu na tom má i najaté vývojářské studio, jímž jsou skvělí Irrational Games, známí díky vynikajícímu RPG Systém Shock 2 a možná ještě lepší komixové taktické akci Freedom Force. Pravda, na kontě mají v současném složení pouhé dva tituly, o to jsou však tyto lepší. Navíc stačí doplnit skutečnost, že v jeho útrobách nalezli útočiště i nadaní pracovníci zkrachovalého Looking Glass Studios. Najmutí těchto tvůrců dává smysl až poté, co ho dáme do souvislosti s požadavkem Vivendi, který zněl na vytvoření solidní singleplayerové kampaně, kvalitativně minimálně srovnatelné s multiplayerovým modem. A na to jsou Irrational Games, vypravěči skvostných příběhů, opravdovými mistry.
Pokud se ptáte, proč produkt nebyl pojmenován zcela jinak, aby neevokoval nepříliš vyvedenou minulost tohoto nepříliš zvučného jména, máme i pro vás odpověď. Tvůrcům bylo líto odhodit do detailu propracovaný svět Tribes
, který rozhodně má své nenapodobitelné kouzlo a chtějí to s ním zkusit ještě do třetice a nutno říci, že se tento pokus ponese ve jménu zjednodušování, jelikož i frustrace z přehnané obtížnosti a jisté nevyváženosti odradila větší nežli jen malé množství hráčů od proniknutí do jinak zajímavé hry. Příběh nás zavede asi tři sta let před první Tribes, což je v současné době prequelů celkem logické. Vengeance nám dá nahlédnout jak kmeny Houses of Phoenix, Blood Eagle a Diamond Sword, začínaly. Zatím je známé pouze to, že hra se bude orientovat na boje mezi těmito kmeny a Impériem. Vengeance by mělo obsahovat poměrně omšelý formát příběhu, kdy někdo narozen do vládnoucí vrstvy začne pomáhat poddaným a v průběhu času se ukáže, že s nimi má společného více než se zpočátku zdálo. Hra by však tuto myšlenku měla rozpracovávat do nejmenších detailů, a proto se máme na co těšit. Podobně jako v Pulp Fiction si příběhem projdeme v kůži několika zcela odlišných osob a až na samotném konci se nám celá skládačka složí a začne dávat smysl. Takový přístup se nám zamlouvá a ve hrách se jedná o netradiční prvek. Irrational si jsou vědomi nelehkého úkolu vytvořit
uvěřitelnou zápletku, která by zapadla do Tribes univerza, ale vše se jim zatím daří údajně podle plánu. Vzhledem k tomu, že chtějí, aby ze hry byl cítit duch předchůdců, rozhodli se k tomu, že udělají titul značně krutý, nevybíravý a stylový, přesně tak jak si to zaslouží. Nebude to nic pro děti a nakonec ani pro teenagery a tvůrci jsou si již nyní vědomi, že Vengeance dostane nepopulární štempl 18+.
Singleplayer hráčům rovněž pomůže v následné hře více osob, jelikož se zde naučí používat veškeré prvky, které v ní budou obsaženy. Jako farmář si tak ozkoušíte sílu mnoha brnění, když váš ranč přepadnou bandité, v roli královské dcery Julie si zařádíme s jetpackem. Takto se naučíte vše, co následně využijete i v multiplayrových arénových bitkách. Ale nemyslete si, že by singleplayer měl být jen takovým tutorialem či rozcvičkou, to ani omylem, autoři slíbili příběhovou kampaň o solidní délce 20 hodin čistého herního času.
Jen spojili potřebné s užitečným a hodlají hráče zaučit do všech tajů hry jaksi „za běhu“. Je nám slibována hromada odlišných způsobů hraní, v jedné z misí musíme opět v roli Julie utéci z Imperiální tvrze, která je mimochodem nádherně provedená. Velkou roli zde budou hrát její rychlé nohy a ač využijete i zbraní, utíkat budete ve velkém. Díky tomu také poznáte obrovský rozdíl mezi hrou za tuto křehkou dívku a procházkou v kůži po zuby obrněného vojáka, jenž hraje prim v dalších úkolech. Nahlížení na příběh z více, poměrně diametrálně odlišných úhlů je jedním z nejpřitažlivějších prvků, které Tribes: Vengeance hodlá nabídnout. A to nejen kvůli tomu, že podobnou koncepci v ostatních titulech příliš nevídáme. Otevírá se zde totiž skvělý prostor pro manévrování a experimentování s každičkým detailem. Utvoříte si například na věc názor v roli obyčejného odbojáře, ovšem ta samá věc vám přijde úplně odlišná při hře za vůdčí osoby. Na druhé straně je zde velké riziko toho, že se s postavou nestačíme dostatečně sžít a už dostaneme pod ruku novou. Tohoto úskalí jsou si však v Irrational Games více nežli jen dobře vědomi a slibují naprosto skvěle vyhraněné charaktery
, jež můžete buď milovat či nenávidět a to prý poznáte již v prvních minutách, čímž pádem by nemělo být problémem vytvoření silného pouta nebo naopak nahlížení na celé dění s mírným, potažmo větším odstupem.
Fanoušci původních her ze série Tribes (a že těch hardcorových je celkem požehnaně) však nemusí mít strach, že by, díky většímu mainstreamovému zaměření za účelem vyššího zisku, přišli o to, proč vlastně k tomuto titulu přičichli, a to multiplayer, který by měl být ovšem rovněž na vysoké úrovni. Můžeme se těšit na klasické módy jako je boj o vlajku, deathmatch, jeho týmová varianta atd. Stejně tak se dočkáme i zcela nových a neokoukaných herních možností, které buď většími či menšími variantami těch stávajících nebo zcela novou herní zkušeností. Prozatím je síťový kód optimalizován na maximum 32 hráčů, ale tvůrci nevylučují ještě doplnění počtu do současného maxima 64 zároveň soutěžících osob.
Jedním z velkých nedostatků Tribes byly rozsáhlé a často trošku krkolomně designované mapy, v nichž bylo skutečně nutné využít maximálního možného počtu hráčů, aby se na mapě vůbec potkali. Vengeance by mělo nabízet i komornější arény pro menší stav osazenstva, přitom však se stejnou porcí zábavy. Většina lokací se jak už je zvykem bude nacházet na vzduchu v rozsáhlejších exteriérech, což v mnohých vzbudilo nedůvěru k používanému enginu Unrealu, o němž se tvrdí, že přeci jen určen spíše pro menší úrovně, nejlépe pak interiéry, ovšem v Tribes potvrzuje naprostý opak, venkovní arény vypadají skutečně k světu a jsou bez nejmenších výhrad nositelem kouzla svých předchůdců. Tribes: Vengeance bude také jako první titul využívat Havok 2.0 enginu, tedy druhé verze populárního nástroje, který má za úkol modelovat reálnou fyziku všech možných objektů a vzhledem k tomu, že již první verze stála za to, máme se rozhodně na co těšit.
Vůbec celá grafická stránka nedělá žádnou ostudu, a to i přesto, že současné screenshoty pocházejí z poměrně rané verze. Upravený Unreal engine zvládá skvělé odlesky od nejrůznějších povrchů, krásné světelné efekty a pokročilou obličejovou mimiku, přičemž samotné modely a pohyby postav patří samozřejmě ke špičce. Stejně jako DOOM 3 využívají i zde tvůrci tzv. normal mapping
, jehož trik spočívá v tom, že málopolygonové modely vypadají za použití pěkných textur stejně jako kdyby se jednalo o mnohem propracovanější a také na hardware náročnější záležitost. Jistým zpestřením a v současnosti možná již nutností jsou rag-doll efekty, tedy realistické klácení těla při zásahu nebo smrti. Nepříliš používaným prvkem je deformovatelné a ničitelné prostředí, což sice nebude platit v míře absolutní, ale za to větší než na co jsme zvyklí. Pokud ve hře narazíte na nějaký objekt a pomyslíte si, že by bylo pěkné, kdyby byl trošku upraven případně neexistoval, můžete to zkusit, je zde vysoká šance, že se to povede. Pěkné je rovněž sestřelování vržených granátů, které se dají zneškodnit ještě před dopadem. Bude to sice těžší, ale záchrana virtuálního života za takový pokus dozajista stojí, že? Fanoušky Tribes také potěší informace, že část grafiků se soustředí na patřičně uvěřitelné prostředí, jaké by bezproblémově souhlasilo s třísetletým odstupem od prvního dílu. Podobnou pečlivost a starost o propracovaný svět jen tak nevidíme, a proto si jí musíme více vážit.
Kolem a kolem je třeba k Tribes: Vengeance cítit úctu, která pramení především z propracovaného světa s detailní a zachovávanou historií, jíž Irrational Games dozajista skvěle využijí k připravení poutavého thrillerového příběhu z budoucnosti, jelikož něco podobného dokázali již několikrát. Pro multiplayer najali rovněž odborníky, kteří v minulosti měli co do činění s Tribes, a tak své nápady ještě více rozvinou. Dostat bychom tak měli vlastně dvě hry v jedné, což vždycky minimálně potěší, zvláště když jsou tyto propracované a právě tato podmínka se zdá býti splněna. Poděkujme tedy vydavateli hry a tvůrcům, že se do stejné řeky pouští již potřetí, přestože předchozí dva pokusy pro ně nebyly nejlepší investicí a zároveň jim a především nám popřejme, aby se to konečně vydařilo a my se ke konci roku mohli radovat z dalšího skvělého hitu.
Index očekávání: 8/10
