Neví čím byl, ztratil paměť, avšak probuzení do světa, v němž se pohyboval, je nebezpečně nepříjemné. Hlavní děj nové 3D akce, zasazené do relativně blízké budoucnosti, vypovídá o tom, že jeden příliš ambiciózní člověk využije zmatku na rodné planetě a usiluje o moc. Chaser, hlavní postava hry – hráč, neví vůbec nic. Nemá ani potuchy, proč se ocitl na palubě vesmírné lodi a navíc jej loví muži v černých uniformách. Cíl hry zní jasně – půjde o to zjistit, kým Chaser ve skutečnosti je a jak moc důležitou roli v nečisté hře s mafiánskými praktikami hraje. Na hře pracuje slovenský tým Cauldron, jenž zkoušku dospělosti složil několika svými ranými tituly; jmenujme si logickou hru Quadrax, strategii Spellcross či později pak Battle Isle 4: The Andosia War. V případě, že prahnete po tom dozvědět se něco více z herní omáčky stávajícího projektu Chaser, mrkněte se do našeho staršího preview, poněvadž v tomto článku se nadále podíváme na zoubek přímo prvním dojmům ze hry.
Na první pohled zaujme grafické zpracování a engine, který se může pochlubit dost slušnými texturami a často i bohatou členitostí úrovní (co do počtů objektů). Hned v tréninkové úrovni autoři nezaváhali a umístili na strop ventilační větrák, jenž si pohrává s dopadajícím světlem. Zkoušené úrovně, tedy špinavé ulice městečka, kanalizace a podzemí působily velmi atmosféricky. Taktéž dobrý dojem zanechalo zpracování vody pěkně reagující na vystřelené kulky. Měl bych-li shrnout dojmy z grafiky, kdy se člověk prochází prostředím a nic nedělá, jedná se o jasně pozitivní záležitost. Avšak přistoupí-li k akci, příliš nepotěší prakticky nulová interaktivita prostředí, která se během tří vyzkoušených úrovní omezila jen na střílení nepřátel a shozenou bednu do vody. Víc nic. První setkání s nepřítelem také nepřineslo to, co bych od akční hry očekával. Ano, po vystřelení granátu potěšil fyzikální model, když nepřítel odletěl stranou od epicentra výbuchu. Naneštěstí pro hru spadla mrtvola do vody, ovšem nenastalo žádné pomalé potápění – mrtvola zkrátka spadla na dno, jako by tam ani žádná 
voda nebyla. V tomto ohledu však předpokládám, že něčeho podobného se v plné hře nedočkáme. Poněkud skeptický musím ale být při střelbě do nepřítele, která působí poněkud nepřirozeně, vlastně obdobně jako v Red Faction II (jenže ten tíhnul ke comicsovému zpracování). Nevadí mi, že krve se dočkáme pouze na zdech (plus pomyslné fleky při zásahu), vadí mi ale, že po spuštění (značně pomalejší oproti standardu) umírací sekvence se stává nepřítel neinteraktivní. Zkuste demoverzi – mně osobně právě tahle část hry zklamala asi nejvíce.
Z herního hlediska se nejedná o úplně tupou akci, kdy hráč vběhne doprostřed místnosti, ulice, kanálu..., a postupně odpraví všechny číhající nepřátele. Samozřejmě, i touto strategií se lze s jistými obtížemi nakonec probojovat až na konec úrovně, ale mnohem lepších výsledků dosahují hráči hrající opatrněji a s rozmyslem. Částečně za to mohou skriptem předem naplánované akce, kdy třeba nepřítel, bez varování, vyrazí dveře či okno ve zdánlivě 
prázdném a nepřístupném baráku a začne to do vás šít. Vyplatí se proto plížit se podél zdi a schovávat se za překážky – bez jakéhokoliv klišé, kterým se tato slova pomalu stávají. Hráč si musí neustále dávat pozor, aby nenabíjel v okamžiku, kdy se vynoří pronásledovatelé. Jako minimálně nepřirozená věc mi přijde, že pokud mě mohl nepřítel byť jen teoreticky spatřit, spatřil mě vždycky a zahájil střelbu. Až na jednu čestnou výjimku, kdy voják stál zády oproti mé pozici, se mi nepovedlo nepřítele příliš překvapit. Naopak musím pochválit, opět bez náznaku klišé, že zde konečně vyniká přesnost nepřátel. Pokud Chaser stojí na místě a zaměřuje ostatní, sklízí jednu kulku za druhou, ovšem při běhu ho sotva nějaká škrábne. Více režimů u zbraní je samozřejmostí. Nechybí poslední dobou ani poměrně oblíbená vychytávka s "bullet time" módem, zde v podání adrenaline režimu, kdy se čas zpomalí (obrazovka efektně zredukuje barvy) a hráč má možnost, naštěstí jen po omezenou dobu, uhýbat kulkám nepřátel (a lépe je zaměřovat).
Umělá inteligence zatím předvádí psí kusy. Na jednu stranu se nepřátelé (většinou) kryjí či přikrčí za barelem, přičemž jim ani není cizí poodběhnutí stranou a krytí se za vzdálenou překážkou. Někdy si dokonce připraví palebnou pozici tak, že bych to od počítačem řízeného protivníka nečekal. Jenže potom narazíte i na trouby, 
kteří čekají na kulku. Zvlášť to vyniká v okamžicích, kdy zúčastněné odděluje kovová, děrovaná, ale neprůstřelná podlaha lešení. Hráč nepřátele vidí, ale kulky neprolétnou. Nepřítel vás "asi" nevidí, zkrátka jen stojí na místě. Hráč vykoukne, vystřelí, nepřítel také okamžitě střílí, ale – když se hráč zase jakoby "schová" za neprůstřelnou podlahu – stojí nepřítel často dál bez hnutí. Proč?
Zhodnocení prvních dojmů přesto vyznívá pozitivně – čekal jsem totiž mnohem horší hru, především pak CloackNT engine vzbuzoval zbytečné obavy. Technické zpracování totiž působí maximálně vyzrále, škoda jen zmíněné nízké interaktivity prostředí a vlastních nepřátel. Herní hledisko naopak potvrzuje snahu o "realističtější" sci-fi, což možná zní zvláštně, ale praktický důsledek vyznívá jednoznačně – hlavní hrdina hry, Chaser, není příbuzný Ramba. Příběh navíc podávají in-game scény s dynamickým nastříháním, což bývá divácky přitažlivé. Na druhou stranu se Chaser zřejmě sveze na trendu dnešních her s nalinkovanou hlavní cestou bez dlouhých odboček. Uvidíme, zůstává ještě mnoho neznámých, ale potenciál se nahromadil...
