Od vydání nových konzolí PlayStation 5 a Xbox Series X/S už uplynulo více než tři čtvrtě roku. Díky jejich pravidelnému používání jsme tak zjistili i několik vlastností, které jsme v době prvotního testování jednoduše nemohli zaregistrovat. Radost nám dělá fakt, že jsou obě prakticky neslyšitelně tiché i v těch největších vedrech, problémem se naopak jeví nedostatečná kapacita jejich diskových úložišť.
PlayStation disponuje diskem o velikosti 825 GB, Xbox má pak k dispozici rovnou 1 terabyte (respektive polovinu v levnějším Series S). Od těchto čísel je ovšem potřeba ještě odečíst místo, které zabírá operační systém a firmware, což je u všech přístrojů zhruba pětina celkové kapacity.
Nabídka Game Passu a PS Collection vybízí k experimentování. Malá kapacita HDD je však proti.
Tím se dostáváme na hodnoty ne o moc vyšší, než měly už základní modely minulé generace. Jenže od té doby velikost her dramaticky narostla. Všechny ty textury ve 4K rozlišení, krystalicky čisté audio stopy a rozsáhlé otevřené světy si vybírají daň v podobě obrovské datové náročnosti. Ta dělá vrásky nejen poskytovatelům internetových připojení (viz náš článek), ale především samotným hráčům, kterým se kvůli tomu do konzolí vejde daleko méně her, než by si asi představovali.
Například střílečka Call of Duty si z HDD ukousne 175 GB, Flight Simulator od Microsoftu bez pár drobných 100 GB, remake Final Fantasy VII s DLC 94 GB a třeba takový Assassin’s Creed Odyssey skoro 85. Průměrně mají next-gen hry po instalaci kolem 40 GB, jejich velikost přitom ještě v průběhu času dále roste o updaty, uložené pozice nebo vytípané screenshoty, což u mě například po devíti měsících používání PS5 dělá slušných 20 GB „ničeho“. V jednu chvíli tak člověk může mít nainstalováno cca 10 her. To na papíře vypadá dostatečně, bohužel praxe ukázala, jak je to málo.
Samozřejmě se snažím nedělit svoji pozornost mezi mnoho titulů najednou, na druhou stranu pro různé nálady se hodí různé hry. Po náročném dnu člověk radši místo návratu do kolosálního RPG s otevřeným světem sáhne po intenzivnější koridorové akci, jindy má zase chuť s kamarády poklábosit u nějaké online střílečky. Pro případné návštěvy je dobré mít v záloze rychlý sport, závody nebo bojovku a pro jistotu i nějakou tu roztomilou hru s jednoduchými pravidly, když je potřeba zabavit dítě. Všichni si samozřejmě také rádi vyzkoušejí hry rozdávané předplatitelům služeb Xbox Gold a PS Plus, a to ani nemluvím o službě Game Pass, která vyloženě vybízí k tomu, aby člověk vystoupil z komfortní zóny a experimentoval.
Hry jsou stále větší, kapacita HDD na konzolích však příliš neroste.
Jenže na to prostě kapacita HDD nestačí, a tak jsem byl nucen k neustálému odinstalovávání a opětovnému instalování několika stejných her stále dokola. Na aktualizaci firmwaru, která vůbec umožní zapojení externích disků na playstationech, jsem proto čekal jako na smilování. A bohužel, ani toto řešení situaci zcela nezachránilo.
Minimálně v tuto chvíli jde jen o polovičaté řešení. I když používám externí HDD od Western Digital řady Black, který je vytvořený speciálně pro hráče her, není možné jej používat na „next-gen“ hry, ale jen pro ty z minulé generace. Byť mají často externí SSD papírové parametry minimálně srovnatelné s těmi používanými v nových konzolích, nelze je použít stejným způsobem jako integrovaný HDD.
V tuto chvíli to zatím až tak nevadí, protože opravdu moderních titulů využívajících všechny vymoženosti nových konzolí je zatím málo, ale časem jich bude přibývat. Už teď mě ovšem štve, že obě konzole používají jinou metodu formátování, a tak přikoupený HDD není možné bez ztráty dat používat nikde jinde. A aby toho nebylo málo, další trčící drát z konzole je vážnou ranou pro zamýšlené futuristické designy konzolí.
Xbox už se nechal slyšet, že jediným způsobem, jak si konzoli plnohodnotně rozšířit, bude nákupem oficiálního disku, což není zrovna levná záležitost – jeden terabyte se aktuálně prodává za více než 6 000 Kč, tedy bez mála půlku toho, co stojí celá konzole.
Externí SSD je polovičaté řešení. Nabízí (zatím) omezené funkce a další kabel rozhodně nepůsobí esteticky.
Jak to bude řešit do budoucna Sony, je zatím otázkou, protože podpora rozšíření diskové kapacity je zatím jen přislíbena bez větších detailů.
Ne, malá velikost harddisků konzolí není ničím, co by vám jakýmkoliv způsobem kazilo plánované požitky z her. Na druhou stranu jde o poměrně nepříjemnou vlastnost, která se do budoucna s přibývajícím množstvím her bude stupňovat. Pokud máte rádi variabilitu, musíte se připravit na to, že si k cenovce konzole budete muset připočítat o několik tisíc navíc.
