Je to sice zakázaná zábava, ale kvůli přísným omezením má stále více příznivců. Řeč není o sprejerech, ale o malých dětech, které s rodiči vyrážejí do Jiráskových sadů v centru Hradce Králové za nutriemi.
Jejich krmení však už sedm let zakazuje městská vyhláška. Kvůli omezením společenského života v pandemii koronaviru mají však nutrie více příznivců než dříve.
 |
„Všechno je zavřené a výlety do přírody jsou to poslední, co nám zbylo. Děti jim rády dávají kus suchého chleba nebo mrkve. Líbí se jim, jak přiběhnou, chytí jídlo do pacek a ohlodávají,“ popisuje maminka dvou malých dětí, které u soutoku Labe a Orlice právě podávají nutriím mrkev.
Krmení nutrií v centru Hradce Králové není nic nového, a to i přesto, že se zvířata snažilo vypudit město i Povodí Labe, které obě řeky spravuje. Už v roce 2014 radnice zakázala krmit na ulicích divoká zvířata, kromě ptáků.
Slibovala si od toho redukci počtu nutrií i toulavých koček. Ve stejné době vodohospodáři poprvé přistoupili k odchytu. Další kolo se konalo před revitalizací soutoku. Opravy břehů byly nutné kvůli naplaveninám i pro množství nor.
„Po opravě jsme se domlouvali s magistrátem, že tam nechá osadit cedule, které budou na zákaz krmení nutrií upozorňovat,“ říká mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
To se také stalo, lidé však chodí na soutok s krmením dál. „Technické služby tam umístily cedule, které upozorňují, že nutrie nejsou původní druh a poškozují břehy. Čím více jim budou lidé přilepšovat, tím víc jich tu bude,“ upozorňuje mluvčí hradeckého magistrátu Kateřina Šmídová.
Podívejte se na ně, ale hlavně je nekrmte
Lidé se krmením zvířat v městském parku vystavují i postihu. Na dodržování vyhlášky dohlíží městská policie, která může udělit i několikatisícovou pokutu. V praxi se tak však neděje.
„Naši strážníci procházejí park i několikrát denně, a pokud tam někoho vidí krmit nutrie, snaží se spíše vysvětlit, proč by to neměli dělat,“ říká mluvčí městské policie Eva Kněžourová.
Hradec není jediným místem, kde se nutrie usídlily. Podobné problémy řeší také v Rychnově nad Kněžnou. Tam se skupina nutrií usídlila na řece u pivovaru. I tamní radnice už v lednu vyzvala rodiče, aby s dětmi zvířatům nic nedávali.
„Podívejte se na ně ze silnice, ale hlavně je nekrmte. Ony se o sebe musejí postarat samy. Pokud si tady potravu nenajdou, půjdou jinam. Kdyby jich tu byl větší počet, mohly by znamenat určité riziko pro řeku a ohrožovat další zvířata v okolí,“ vyzvala na internetové TV Rychnov Martina Langerová z odboru životního prostředí rychnovské radnice.
Podle ochranářů nutrie v Rychnově zřejmě vyvedly mladé, a to může znamenat problém.
Nutrie jsou i v Týništi
Krmení nutrií se stalo v zimě oblíbenou zábavou také v Týništi nad Orlicí. Velká kolonie čítající přes 15 zvířat se usídlila na potoce mezi Týništěm, Lípou nad Orlicí a osadou Světlá. Vodní kanál ústící do Orlice zvířatům nabízí klidnou vodu s minimální hloubkou.
Potravu jim zajišťují hlavně lidé. Přímo u nor kdosi postavil krmelec, kam lze odkládat jídlo, které se nepodaří udat zvířatům. Za hezkého počasí se u potoka střídají rodiny.
„Máme to sem kousek, dětem se nutrie líbí. Myslím, že tady mezi loukami to není až takový problém jako někde ve městě,“ míní Petr.
Výletním cílem s taškou suchého chleba, jablek či mrkve nejsou jen nutrie. Lidé doslova zavalují i další zvířata v oborách či výbězích. Krmí třeba daňky, muflony či bizony ve Vysokém Chvojně, i přes zákaz nosí potravu jelenům v zámeckém parku v Častolovicích a na příděly si nemohou stěžovat ani divočáci v hradeckých lesích.
„Krmení divočáků přímo zakázané není, ale lidé by měli znát míru. Stává se, že nahází mnoho jídla, a to ve výběhu zahnívá. Proto, pokud zvíře jídlo už nechce, nenechávejte mu ho na zemi,“ apeluje Šmídová.
