Na některých místech Hradce Králové trápí obyvatele přemnožené nutrie. Snadno ochočitelný hlodavec sice působí mile a neškodně jako zpestření parků a břehů řek, ve skutečnosti je však invazivním druhem, který místu, kde žije, spíš škodí.
Oprava podrytých břehů stojí nemalé částky. Bylo by proto potřeba co nejdříve začít s odchytem, aby se populace, které sídlí u soutoku, na Pláckách či ve Věkoších, zredukovaly. Jenže k odchytu se nikdo nemá.
Podle hradecké radnice by se o to mělo postarat Povodí Labe, to však v dopise náměstkovi hradeckého primátora Milanu Jarošovi (ČSSD), který má na starost životní prostředí, tvrdí, že za současného legislativního stavu nemůže správce toku odchyt či odlov zvířat provádět. Roztomilé nutrie, které jsou atrakcí Jiráskových sadů, se tak množí dál. A břehy čím dál víc podrývají.
„Ten dopis mě překvapil. My totiž nejsme vlastníky toku, tudíž se nemůžeme starat o údržbu jeho břehů. To by mělo dělat Povodí Labe,“ míní Jaroš.
Podle Povodí Labe je to však věc hradecké radnice. „Z platných předpisů vyplývá, že náklady spojené s odchytem a karanténováním odchycených zvířat, pokud není znám vlastník, hradí obec,“ vzkázala v dopise Jarošovi provozně technická náměstkyně Povodí Labe Jitka Hofmeisterová.
Radnici tedy nezbývá nic jiného než počkat na změnu legislativy, která by měla městu hrát do karet. „Zákon by se měl změnit příští rok. Až vstoupí v platnost, budeme moci oslovit nějaký myslivecký spolek, který nutrie odloví,“ naznačil primátorův náměstek.
Hrozí riziko z prodlení
Podle odborníka na přírodu a ekologii Davida Čípa z organizace Jaro Jaroměř je potřeba řešit problém přemnožených nutrií co nejdříve, protože odkládáním se potíže s invazivním živočichem jen prohlubují.
„Hrozí riziko z prodlení. Až nutrie, která v naší přírodě není původní, zaplevelí celou republiku, její likvidace bude stát mnohem víc peněz, než by stála teď,“ upozornil Číp, který se v otázce, kdo by se o odchyt hlodavce měl postarat, kloní spíš na stranu města.
„Odchyt by mělo řešit Povodí Labe, potažmo ministerstvo zemědělství. Aby měla smysl, likvidace invazivních druhů, a to nejen nutrie, ale i řady rostlin, by měla být plošná. Města by jim samozřejmě měla poskytnout podporu. Naším vzorem v této péči o vodní toky a jejich okolí je Bavorsko, kde vše funguje komplexně,“ řekl ochránce přírody.
S tím hradecký magistrát souhlasí. „Nutrie se stěhují a problematikou by se podle nás měl systémově zabývat stát, a to formou celoplošné regulace. K určitému příslibu už od ministerstva zemědělství došlo, ale k praktickému řešení se zatím věc neposunula,“ uvedla mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková.
I Povodí Labe přiznává, že mu nutrie způsobují řadu obtíží. „V současné době můžeme pouze sanovat případná poškození břehů. Bohužel odstranit příčinu do úpravy legislativy neumíme,“ dodala Hofmeisterová.
Zákaz krmení lidé překračují
Hradecká radnice před třemi lety částečně i kvůli přemnožení nutrií vydala vyhlášku, která zakazuje krmení živočichů žijících na území města s výjimkou labutí a ptactva v krmítku. Lidé však i přes zákaz invazivní hlodavce přikrmují dál (více čtěte zde).
Podle Čípa by to však do budoucna mohlo být výhodou. „Jsou to sympatická a snadno ochočitelná zvířata. To, že jsou nutrie zvyklé na krmení od lidí, by v budoucnu mohlo pomoci k jejich humánnímu odchytu,“ uvedl.
O odchycené živočichy by se podle ochránce přírody měli postarat chovatelé, kteří nutrie chovají na maso. „Mají velmi dobré a dietní maso, o které je zájem. Zároveň by to bylo i ekologické, protože ta zvířata nebyla zavřená v klecích a prožila spokojený život,“ připomněl Číp.
Hradecká radnice letos na jaře shromáždila podněty komisí místních samospráv, které s nutriemi bojují. Hlodavce chce likvidovat jen tam, kde lidem vadí, tedy v oblasti Plácek, Věkoš a Pouchova. „Nutrie žijí ještě v oblasti malého náhona v Kuklenách. Odtamtud však žádný požadavek nemáme. Naopak, lidé si je tam ještě sami krmí,“ podotkl náměstek Jaroš.