Jsou zábavné, nejednomu Pražanovi jejich společnost udělá radost, lidé jim nosí krmení. Nutrie však do metropole nepatří, jsou invazivním druhem, který může být nebezpečný – podobně jako potkani. Oba druhy dokonce někdy žijí v symbióze.
Potkani jsou předmětem přísné regulace, zatímco nutrie se vesele množí, i když jejich populační křivka není tak strmá jako u potkanů, jejichž počty v Praze dosahují statisíců. U nutrií se dá mluvit o několika stovkách.
Na rozdíl od potkanů nespadají nutrie a jejich případné hubení do působnosti hygieniků. „O nutrie se stará Státní veterinární správa. V naší kompetenci je zdravotně závadný hmyz spolu s dalšími hlodavci, ale veškerá ostatní zvířata patří pod veterináře. Oni například posoudí, jestli výskyt určitého druhu není nadlimitní. Deratizace se týká zdraví škodlivých hlodavců, kteří jsou známými přenašeči infekčních onemocnění,“ vysvětluje hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová.
Jestli by mohly nutrie patřit k přenašečům covidu-19 podobně jako norci v Dánsku, si hygienička stejně jako další odborníci oslovení redakcí netroufá hodnotit. Také veterináři ale dávají od nutrií ruce pryč. „Já si myslím, že v Praze to bude mít na starosti magistrát, kde bude odbor životního prostředí,“ uvedl pro MF DNES mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
V metropoli se nutrie vyskytují u Vltavy, řeku i její břehy má na starosti státní podnik Povodí Vltavy. „Problémem je také bobr evropský, který se rozšiřuje. Na rozdíl od něho jsou ale nutrie invazivním druhem. Daří se jim hlavně proto, že je lidé považují za roztomilá zvířátka, a přikrmují je. Když se rozmnoží, tak mohou přenášet choroby i parazity. Lidé by proto s nimi neměli být v blízkém kontaktu,“ vysvětluje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Přemnožení druhu podle něj může vést například k poškození břehů. Kvůli tomu, že nutrie ohrožovaly protipovodňová opatření, je vyhubili například ve Velké Británii. „Jako správci vodního toku apelujeme na veřejnost, aby nutrie nekrmila. Přímo tyto hlodavce nelikvidujeme, ale břehy se snažíme udržovat tak, aby tam nebylo možné hloubit nory, také likvidujeme náletové dřeviny a křoviny, aby tam tato zvířata nemohla nacházet útočiště,“ dodává mluvčí povodí.
Deset chycených kusů
Menší toky v metropoli, jako Botič nebo Rokytku, má ve správě příspěvková organizace Lesy hlavního města Prahy. „Populaci nutrií regulujeme, pokud nám to nařídí magistrát. Tento měsíc jsme odchytili už asi deset kusů,“ vysvětluje Václav Nejman, který je ve správě lesů vedoucím záchranné stanice a lesních zookoutků. „Chytáme je do sklopců nebo přiložením podběráku a máme na to pro některá místa povolení od města, ale například na Střeleckém ostrově odchytávat nesmíme,“ dodává Nejman.
Nutrie jsou na seznamu invazivních druhů Evropské unie a letos v lednu česká vláda schválila takzvanou antiinvazní novelu zákona o přírodě, která zavádí do české legislativy evropská pravidla a vymezuje pole působnosti pro různé instituce. Přijatá pravidla mají podle ministerstva životního prostředí vést ke zmírnění nepříznivých dopadů výskytu invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Na území metropole se o něco podobného snaží městské lesy.
Část odchycených nutrií žije v jejich chuchelském zookoutku. „V případě, že jich je víc, dáváme je zvířatům ze záchranné stanice jako krmení – máme tam rysa, lišky a psíky. Populaci nutrií tak na pozemcích hlavního města držíme na uzdě,“ dodává Nejman. Rozmnožování invazivního hlodavce, který je v metropoli zastoupen ve stovkách, podle něj napomáhají kromě jiného také poslední mírné zimy.
Potkani nutrie napodobují
Odborník z Lesů hlavního města poukazuje na nebezpečnou symbiózu různých hlodavců. „Často vidíme maminky s dětmi. Domnívají se, že krmí nutrie. Někdy je to ale jen jedna nutrie obklopená potkany. Dochází tedy k opravdu bizarním situacím,“ upozorňuje Nejman. I spolupráce druhů podle něj nahrává k šíření nebezpečných nemocí, jako je například leptospiróza.
Potkani byli známí spíše jako plachá zvířata, která se od lidí drží dál, změnu vzorce chování Nejman vysvětluje učenlivostí. „Potkani jsou velice chytří, a když pozorují, jak jejich kolegyně nutrie dostává najíst z
Nutrie okupují Jizeru. Semilská radnice vyzvala lidi, aby je nekrmili |
ruky od lidí, tak si pro snadno získané sousto také zajdou,“ vysvětluje odborník. V říši zvířat to podle něj není neobvyklý jev. „Když vidí nějakou výhodu u druhého, tak to zkoušejí napodobovat, aby dosáhli stejného úspěchu,“ dodává.
Dlouhodobě na nevhodnost krmení zvířat nejen v metropoli upozorňuje Svaz ochránců přírody. „Vyzýváme lidi, aby neblbli u vody a nesypali zvířatům kilogramy žrádla. A je celkem jedno, jestli je to pro kačenky, labutě, ryby, racky či zrovna nutrie. Jednoduše to škodí životnímu prostředí i samotným zvířatům, a to velmi,“ říká ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.
Také díky krmení populace nutrií několikanásobně převyšuje výskyt bobrů, kterých je v metoropoli a blízkém okolí asi stovka. Bobři se po 150 letech do Česka vrátili zhruba před pěti lety. Živočich dvojnásobně větší než nutrie přicestoval po Berounce z Bavorska.
Podle Aleše Vorla z České zemědělské univerzity, který vedl výzkum zaměřený na bobry, tito hlodavci na rozdíl od nutrií do české přírody patří. Nad invazivním druhem by Vorel žádné slitování neměl. „Ideální stav nejen nutrie, ale třeba i norka amerického je nula. Přirozený na našem kontinentu byl norek evropský. Ten je ale ve většině evropských zemí vyhubený a vytlačovaný norkem americkým,“ vysvětluje Vorel.
V Českém ráji se přemnožily nutrie, CHKO je chce střílet:
