„Stav je setrvalý, upozornění je pořád v platnosti, s krmením nutrií nesouhlasíme,“ trvá na svém starosta města Karel Müller.
„Ale není v naší moci lidem zabránit, aby zvířata krmili. Upozorňovali jsme na to, že se můžou rozmnožovat dvakrát do roka. Teď mi někdo říkal, že v lokalitě napočítal už šestnáct nutrií,“ dodává.
Podle starosty mají hlodavci neustále nasypáno krmení. „Chodím tudy, lidé krmí, děti i dospělí se radují. Když jim připomenu, že jim nemají dávat potravu, tak mě pošlou někam,“ popisuje marný boj starosta.
Müller nechce, aby Jaroměřice dopadly jako některá jiná města, kde se nutrie říční přemnožily. Živočichové původem z Jižní Ameriky, dříve u nás hojně chovaní na kožešinu i maso, v posledních letech obsadili řeky v mnoha městech.
Nutrie ničí vegetaci a rozhrabou břehy
Někde jsou v boji proti nutriím tvrdší. Například Hradec Králové před pěti lety schválil vyhlášku zakazující krmení divokých zvířat, mířil tím mimo jiné právě na přemnožené hlodavce. Jinde už přistoupili k jejich odlovu. Samosprávám by také měla pomoci novela zákona o invazních druzích, kterou letos v lednu schválila vláda.
Nutrie jsou býložravci, kteří dokážou zničit vegetaci i zemědělské plodiny, škody páchají také hrabáním nor v březích.
Podle správy zámku však v areálu škody zatím nejsou. „Osobně jsem proti tomu, aby lidé krmili divoká zvířata. Akorát si navyknou, že se o ně někdo postará, díky krmení se také drží na jednom místě,“ reaguje kastelán Radim Petr.
Speciální zákazové cedulky správa zámku u řeky dosud neinstalovala. „V parku ovšem platí zákaz vstupu na trávníky. O to víc na ně lidé při krmení šlapou,“ poukazuje kastelán.
Třímetrové nánosy v říčce se nedaří vyčistit
Podle starosty jsou však nutrie to poslední, co město tíží. „Mnohem víc nás trápí zúžený průtok Rokytné zámeckým parkem. Tok je v tomto místě zabahněný, ale stále se nedaří vyřešit vyčištění toku od jezu proti proudu zámeckým parkem. Problém je ten, že jez nemá vlastníka, s tím zápasíme asi pětadvacet let,“ připomíná starosta Müller.
Město postupuje společně se správou zámku. „Podle průzkumu jsou v Rokytné místy až třímetrové nánosy. Od pamětníků přitom vím, že se skákalo z mostu po hlavě do vody a byla tam dostatečná hloubka,“ zmiňuje kastelán Petr.
I podle něj bude klíčové určit vlastníka jezu. „Od silničního mostu přes park je správcem toku Povodí Moravy, od mostu k jezu místní rybářský spolek. Ale jez nepatří nikomu, nikdo se k němu nehlásí,“ vysvětluje Petr.
Právě „neexistující“ vlastník vzdouvacího zařízení je podle něj zodpovědný za nánosy až do místa vzdutí.
