Jako malí pobíhali po kabinách klubů NHL, jejich tátové patřili mezi mantinely slavné soutěže k extratřídě. Sotva se udrželi na bruslích, už mohli po ledě pelášit kolem Joea Sakica a dalších legend.
Atmosféru nejprestižnější hokejové scény jednoduše nasávali od nejútlejšího dětství. Měli špičkové zázemí, o kterém si většina vrstevníků mohla nechat leda tak zdát. Jistě je to výsada, nicméně známé příjmení se postupem času stalo i břemenem. To když se s vervou pustili do vlastních kariér.
Kristian Reichel (vlevo) a jeho otec Robert.
Hlavně v době puberty si museli vyslechnout řeči o tom, že jsou protekčními synky a podobně. Kristián Reichel by o tom mohl leccos vyprávět. Dospíval v Česku, kde se úspěch neodpouští. „Řeči ho naštěstí nezlomily,“ říká táta Robert, naganský šampion a trojnásobný mistr světa.
Soupeři potomky slavných nešetřili, každý se chtěl proti nim vytáhnout. Obstát mohli jen díky výjimečnému nadání, pevné vůli a tvrdé dřině. Nepochybně jim pomohly i otcovské rady. Ti často byli jejich prvními trenéry a zrak z nich pochopitelně nespouštějí dodnes.
„Albi junior“, Alexander Nylander, Kieffer Bellows, Brady Tkachuk i Cal Foote zatím hrdě kráčejí v hluboko prošlápnutých šlépějích. Kudy vedla jejich cesta až na juniorský šampionát, pro mnohé často odrazový můstek do NHL?
Kieffer Bellows, útočník, USA
Nechybělo mnoho a Kieffer měl v občance jako místo narození Berlín. I do Německa zaválo hokejové řemeslo tátu Briana, právě tam jeho paní prožívala první měsíce těhotenství.
Po výtečném kanonýrovi má Kieffer čistokrevné útočné instinkty, napříč týmy i soutěžemi střílí spousty gólů. Vynikající střela, to je zkrátka rodinný cejch Bellowsů.
Kieffer ji okoukával při sledování videí s otcovými zápasy. „Záznamy jsou černobílé,“ ušklíbne se. „Ale vážně, vidím mezi námi spoustu podobností, hodně mě naučil,“ říká o Brianovi.
Ten nasázel v NHL takřka 500 gólů, zvládl jich klidně padesátku za sezonu.
Kieffer zase to samé předvedl ve chvíli, kdy mohl být draftován do prestižní ligy. Střelecké manévry vynesly šikovného Američana až do prvního kola. „Bude z něj typický hráč pro koncovku,“ tvrdí o něm přední skaut David Gregory.
V to doufají i američtí junioři, když jel Bellows na „dvacítky“ posledně, připomněl se dvěma brankami. Letos to patrně bude klidně několikanásobek.
Cal Foote, obránce, Kanada
Dva roky poté, co Adam Foote dobyl s Coloradem historicky první Stanley Cup, se kanadskému obránci narodil syn.
Cal vyrůstal pod Skalistými horami a evidentně se inspiroval tvrdostí života mezi horskými štíty. Ostrou hru do těla má ostatně hluboko zakódovanou v DNA, jeho otec proslul drsnými hity a neústupností.
„Přes Cala se přechází v obranném pásmu neuvěřitelně těžko. Navrch se jen zlepšuje,“ soudí o něm odborníci z webu Future Considerations, zaměřeného na hokejové naděje.
Tvrdé hity a nebojácnost. Cal zdědil po Adamovi obojí
Cal pokračuje ve stopách klubové ikony Colorada, vybral si stejný post a zvolil i identický styl hry. Rovněž je ryzím vůdcem.
Dokonce byl draftován výše než Adam. Tampa Bay si jeho služby letos zajistila už v prvním kole.
Na klubové úrovni hraje devatenáctiletý talent za Kelownu v juniorské WHL, mezi jeho spoluhráče patří i jeho bratr Nolan. „Pro naše rodiče je to něco úžasného, jsou moc pyšní,“ tvrdí Cal.
Alexander Nylander, útočník, Švédsko
Loni táhl švédskou ofenzívu, na juniorské MS nastřádal tucet bodů a patřil do výběru největších hvězd.
Řádit má Alexander i nyní. „Pokaždé ze sebe vydej to nejlepší a tvrdě dři,“ zní jeho motto.
Mladší ze synů Michala Nylandera sice v NHL zatím neprorazil tolik jako starší sourozenec William, nicméně nepochybně disponuje prvotřídním hokejovým umem a jeho čas v Buffalu ještě přijde.
Teď se ukáže v domácí aréně Sabres fanouškům v jiném žlutomodrém dresu, s korunkami na prsou.
Jeho otec ho nosíval s nejvyšší hrdostí, holohlavý muž proslulý jako dvorní nahrávač Jaromíra Jágra dobyl celkem osm medailí ze seniorských světových šampionátů.
Michael na Alexandrovu kariéru pečlivě dohlíží, předloni se dokonce stal asistentem trenéra u jeho tehdejšího mužstva a tuze zručnému útočníkovi pomohl až k osmé příčce na draftu.
„Když byl malý, tak mě vídával, jak se připravuju. Dobře si uvědomoval, co musíte podstoupit, abyste mohli hrát v NHL. Jakmile byl starší, začal se mnou a s Williamem trénovat, což mu podle mě hodně dalo,“ popisuje Michael hokejové začátky benjamínka známého klanu.
Kristián Reichel, útočník, Česko
Kořeny Nylanderovců sahají až do Litvínova, před pár lety tam krátce působil Alexandrův strýček Petter. Žádná sláva to nebyla, to příjmení Reichel znamená v komíny a kolejemi prošpikovaném městě mnohem více.
Robert je (nejen) lokální legendou, syn Kristián mohl být budoucností mateřského klubu. Před touto sezonou se ale devatenáctiletý forvard s Vervou na čas rozloučil, odešel do Kanady.
Doma nedostával dost prostoru, a tak, jen co dokončil střední školu, přesídlil za oceán a bojuje v zámořské juniorské lize WHL.
Litvínovský útočník Kristian Reichel se raduje ze svého gólu proti Karlovým Varům.
„Kdybych hrál dál dvě minuty na zápas, tak bych se nezlepšil. Proto zkusím tuhle variantu,“ vysvětloval Kristián svůj odchod do města Red Deer, kde ho koučuje slovutný Brent Sutter.
Na severoamerických kluzištích rychle ukázal svou velkou přednost - vynikající ránu. Trefil se už patnáctkrát. „Má ještě lepší střelu než já,“ myslí si táta Robert.
Brady Tkachuk, útočník, USA
Kristián a Robert? Ti se podobají jako vejce vejci. A Brady Tkachuk se svým otcem Keithem možná ještě o krapet více.
Zatímco Matthew, starší z Tkachukových synů, už sází góly a budí emoce v NHL, kučeravý blonďák Brady teprve nedávno oslavil osmnáctiny. Skauti mu věští, že se v příštím draftu vejde do TOP5, možná ještě před Filipa Zadinu.
Hokejku a puk Brady často střídá s učebnicí a školními lavicemi. Od podzimu hraje a studuje na bostonské univerzitě, kam se vydal po Keithově vzoru. „Nešel jsem do juniorské ligy, protože chci mít více času na svůj rozvoj. Hlavně chci zesílit,“ vysvětloval svou volbu, když coby kapitán americké „osmnáctky“ sjel z ledu ve Spišské Nové Vsi.
V dubnu pomohl USA na světovém šampionátu na Slovensku ke zlatu, o tom samém sní potomek vítěze Světového poháru z roku 1996 nyní.
