Praha láká, myslí si před MS v Česku Voráček. Účast na turnaji nevylučuje

Při poslední domácím světovém šampionátu v ledním hokeji vedl národní tým jako kapitán. Nakonec se Jakub Voráček musel spokojit se čtvrtým místem, přesto na turnaj rád vzpomíná. A dumá i nad dalším mistrovstvím v Česku, které bude hostit příští rok Praha a Ostrava. „Byl to jeden z největších zážitků v mé hokejové kariéře,“ říká.

Češi v roce 2015 zdolali ve čtvrtfinále Finy, dál v turnaji ale nestačili zámořským týmům. Voráček si raději vybavuje šťastnější okamžiky. „Třeba moment, když Jágr skóroval proti Finsku na 4:3 pár minut před koncem. Myslel jsem si, že hala spadne,“ usměje se. „Těšil jsem se i na příští rok, ale to je zatím ještě daleko.“

741 690 fanoušků

navštívilo MS 2015, dosud nejvíce v domácí historii

Šampionát nestihnete?
Stoprocentně vím, že se na něj budu koukat. Jestli budu hrát, to zatím netuším. Teď se musím začít připravovat, abych byl zdravý na příští sezonu. A uvidím, jak na tom budu v září.

Nyní jste na tom jak?
Dlouho jsem nic nedělal. Šance na můj návrat je minimální, ale pořád je. Zkusím se připravit a uvidím, co mi tělo v září dovolí.

Teď vám dovolí co?
Odpočívat.

Zdá se, že „volno“ si krátíte sledováním extraligy, kterou často komentujete na sítích.
Párkrát jsem něco napsal, někdo se mnou souhlasí, párkrát jsem zase dostal kartáč, takže klasika. Teď mám čas, tak koukám na hokej a občas něco plácnu.

Puk srdcem hokeje. Organizátoři představili logo a identitu MS v Česku

V budoucnu třeba v televizi?
To nevím, podle mě jsem až moc upřímný a sprostý. Nevím, jestli se by to lidem v televizi líbilo. Ale nápady už máme, uvidíme, co s Robertem Zárubou domluvíme. Nikdo neříká, že v tom budu dobrý nebo špatný, ale určitě si něco vyzkouším.

Takže zatím testujete, co publikum vydrží.
Když se vyskytne nějaká zajímavá situace, tak k ní řeknu své. Zápasy mají kvalitu, jsou vyhecované, někdy trochu za hranou. Například to, co předvádí Třinec, že má šanci vyhrát titul počtvrté za sebou, je opravdu neskutečné.

Pomohl mu i nedopískaný zákrok zhruba minutu před koncem pátého semifinále.
Rozhodčí si nechají zápas na začátku často utéct do takové úrovně, že se to pak těžko kontroluje. Pustí sporný zákrok, tak ho musí pustit i na druhé straně, což je v pohodě. Jenže pak přijde jeden důležitý právě třeba dvě minuty před koncem a je z toho průšvih. Balanc se musí držet níž, chyb je až moc. Každý je děláme, ale nesmí to být standard.

Čeští hokejisté oslavují gól proti Bělorusku, zleva Kundrátek, Voráček a Pastrňák.

Vypadá to, že si český hokej užíváte.
Dřív jsem býval v Americe, s časovým posunem jsem extraligu moc nestíhal sledovat. Mám čas, jsem doma, rád se podívám na hokej i fotbal. Třeba série Sparty s Třincem byla hodně kvalitní.

Zážitek z domácího vrcholu sezony tak snad jen kazí záhadné díry v ledu...
To je problém. Nevím jaký, slyšel jsem spoustu spekulací, ale určitě se tím nemůžeme chlubit. Hezké okamžiky to otráví jak fanouškům, tak i všem lidem okolo. Příští rok se to snad nebude opakovat.