Portál iDNES.cz získal letos sublicenci pro videa na hokejovém mistrovství světa. Díky tomu můžete sledovat rozhovory s hráči či další reportáže. Ty nejlepší uvidíte právě v živém odpoledním studiu #IDNESjeHOKEJ.
Brankářské dilema v českém týmu, problémy s defenzivou i další aktuální dění na MS komentoval ve středečním vysílání dlouholetý reprezentant Milan Hnilička. Odpověděl také na vybrané otázky čtenářů iDNES.cz.
V úvodu se pustil do polemiky s Jiřím Holečkem, který označil české brankáře za podprůměrné (více čtěte zde). „Máme dobré gólmany. Především Ondra Pavelec nám dělá dobré jméno,“ prohlásil. „Ve Winnipigu se mu nakonec sezony dařilo a patří k tomu lepšímu, co lze vidět na letošním šampionátu.“
Zlatý brankář, jenž zažil kritiku
Hnilička jako hráč zažil velké triumfy i kruté pády. Vynášeli ho na rukou jako hrdinu, pak ho zase zatracovali jako žabaře. Někdy předváděl nadpozemské výkony, ale uměl i docela vyhořet.
Bývalý gólman žádného fandu nenechá klidného. Jeho jméno vyvolává neshody ještě pět let poté, co ukončil kariéru. Jaké bylo jeho místo ve zlaté éře českého hokeje?
iDNESjeHOKEJŽivé odpolední studio Po. 4. 5. Petr Bříza a Marek Černošek Každý všední den v 15.00. |
Rozhodně není negativní. Vždyť Hnilička vychytal dva ze tří titulů zlatého hattricku.
Ač v Lillehammeru 1999 nijak zvlášť nezářil, z pozice dvojky dovedl tým k druhému titulu v samostatné historii. O dva roky později v Norimberku už to byl jeho šampionát. Odrazil rozhodující nájezdy ve čtvrtfinále i semifinále a stal se nejlepším brankářem turnaje. K tomu ještě přidal stříbro v Rize 2006.
Přišly však také chvíle, které mu z jeho slávy ubraly. Zvláště šampionát v Kanadě v roce 2008, který byl jeho posledním v kariéře, se mu nepovedl. Za laciné branky mezi nohy se do něj pouštěl kdejaký odborník. Na olympiádě v Turíně zase provedl tým přes čtvrtfinále, jenže v semifinále musel střídat po pěti gólech.
Milan Hnilička
|
Podobně houpavá byla jeho výkonnost i v klubovém oděvu. Jako odchovanec Kladna odešel v devatenácti do zámoří, ale do NHL se nakonec neprobil.
Sen se mu splnil až po dvou úspěšných sezonách ve Spartě, když nejprve oblékl dres New Yorku Rangers a poté čerstvě založených Atlanta Trashers. S bídným průměrem přes tři branky na utkání však za pět sezon odchytal pouze 121 utkání a vrátil se zpět do Česka.
Tam překvapivě zvolil dres Liberce, kde si později pořídil dům a usadil se tam s celou rodinou.
S týmem, jenž své první dvě extraligové sezony dokončil na chvostu tabulky, dokráčel v sezoně 2004/2005 spanilou jízdou až do semifinále. Další dvě sezony vyhrál Liberec základní část s Hniličkou jako opěvovanou zdí v brance.
Sláva však opět pominula. Hniličkova výkonnost rychle padala dolů a s ní i výsledky jeho týmu.
Zkušený brankář chyboval a opět začal slýchávat pískot a kritiku. Brankář se cítil nesvůj, zápasy končil unavený a mrzutý. Před Vánoci roku 2008 ve špatném psychickém stavu předčasně ukončil sezonu. Podle lékařů trpěl únavovým syndromem, který mu bránil v normálním životním rytmu.
Hnilička spolupracoval s psycholožkou a zkoušel se vrátit na vrcholovou úroveň. Už se mu to však nikdy nepovedlo. Byl to nepříjemný konec tolik úspěšné kariéry.
