Samozřejmě, rozhodující je talent, ale o tom, zda se mladý hráč prosadí, rozhodují další aspekty, předně zdraví a v neposlední řadě i klub, ve kterém hraje. Ten musí mladík, když dostane šanci, zaujmout.
Namátkou připomeňme slávistickou řadu Jaroš – Kopecký – Dlouhý. Všichni tři zahajovali minulou sezonu v první lize a nebýt podzimního výpadku Slavie a změn v kádru, šance by nepřišla. Oni ale dostali příležitost a využili jí.
Na podobnou naději čeká v 1. lize řada dalších hokejistů, mezi nimi vsetínský Jiří Kučný, který hraje druhou nejvyšší soutěž v Třebíči. Ta se ale ve druhé nejvyšší soutěži trápí…
S jakými pocity jste přijal, když vám vedení Vsetína oznámilo, že půjdete na hostování do 1. ligy do Třebíče, které se navíc vůbec nedaří?
Do Třebíče jsem šel s tím, že jim zkusím pomoct. Protože jsem věděl o jejich nezdarech, tak aby se jim začalo víc dařit. Na druhou stranu jsem si říkal, že to bude mít i přínos pro mne. Chtěl jsem hrát aspoň první ligu, když jsem se neprosadil na Vsetíně. Teď mi jde o to, abych měl dobrý pocit ze svých výkonů.
Co pro Vás znamená hrát v 1. lize?
Já jsem si řekl, neprosadím-li se na Vsetíně, tak chci do první ligy. Usiloval jsem o to už delší dobu, ale povedlo se mi to až na konci září. Jsem rád, že tu můžu hrát. Jen mě mrzí výsledky, které Třebíč má. Doufám, že se zvedneme. Jinak v 1. lize jsem, abych se vyhrál, zlepšoval, podával dobré výkony a snad díky tomu všemu bych mohl hrát někdy extraligu. Takže jsem tu proto, abych nabral zkušenosti a pak si splnil svůj cíl, kterým je extraliga.
Na druhou stranu je tu fakt, že jen málokterý hráč, který se chytil v první lize a byl předtím vyřazen z juniorky extraligového klubu, má šanci opět hrát nejvyšší soutěž…
Tohle si trochu uvědomuji. Na druhou stranu spoléhám na to, že mám smlouvu se Vsetínem a tady jen střídavý start. Já pevně věřim, že přesvědčivější jsou výkony. Však i vy máte svým způsobem pravdu, já o tomhle problému vím. Vsetín se přesto může někdy ozvat a já se tam pak vrátím. Je to na mně a Vsetínu, jak se popřípadě dohodneme.
Já vás přeruším. Jde mi o to, že mnoho extraligových týmu raději vybere někoho ze svého juniorského týmu, než aby se podívali do nižší soutěže…
Tohle snad takový problém nebude. Je spousta mladých kluků jako já. Kdybych chtěl zůstat v juniorce, musel bych mít výjimku. Takže by to pro mě nebylo nejvýhodnější. Lepší je, když hraju za muže. Aspoň podle mého mínění.
Tým Vsetína vás má uvedeného na soupisce A-týmu. Co by se muselo stát, aby si na vás vzpomněl?
Záleží na mých výkonech. Když se mi v Třebíči bude dařit a zraní se některý ze vsetínských beků nebo bude vyřazen, pak mám šanci. Mohl bych tam jít. Nebo třeba nyní se Vsetínu zrovna nedaří, takže se nedá vyloučit, že po mně nesáhne.
Když se zpětně zamyslíte nad devíti utkáními, jenž jste odehrál v extralize. Co byste musel na svém výkonu změnit, abyste mohl pokračovat v rozjeté kariéře?
Těch devět zápasů jsem odehrál loni. Co bych musel změnit? Snad větší bojovnost by pomohla. Já opravdu nevím. To vždy záleží na mnoha okolnostech. Já si osobně myslím, že jsem je odehrál dobře. Tenkrát jsem naskočil do ligy za zraněné obránce a oni měli svá místa v sestavě jistá. Dostal jsem tu šanci na devět zápasů a poté, co se vrátili, už pro mě nebylo místo. Sestava se vrátila k původnímu složení.
Co rozhoduje při prosazování do extraligy z juniorského týmu?
Nejvíc jsou vidět všude zmiňované výkony, celkový dojem hráče, jestli hraje a maká. Pak následují dovednosti, talent. Jestli se dokáže prosadit a dát gól. Svou roli hraje i štěstí a v neposlední řadě bohužel i smůla. Je to i o tom, když se trenéři přijdou dívat a hráči se zrovna daří, je to pak pro něho obrovská výhoda a samozřejmě je to i naopak.
V sezoně 2001-2002 jste odehrál tři zápasy za českou reprezentaci do 19 let. Jaký to pro vás mělo význam?
Vzpomínám na tyto zápasy moc rád. Sešla se tam výborná parta kluků. Hráli jsme tři zápasy s Finskem a povedly se nám. Dalo mi to hodně. V reprezentaci jsem byl už předtím, takže to pro mě nebyla novinka. Bylo to zpestření a motivace, abych se ukázal. Bral jsem to i tak, že budu trochu na očích a lidé si mě všimnou.
Myslíte si o sobě, že jste smolař či klikař?
To je těžká otázka, ba i zákeřná. Takhle se to asi říct nedá. Někdy mám štěstí a jindy zase smůlu.
Co byste si v tento moment nejvíce přál?
Aby se Třebíč konečně chytila a dařilo se nám. Začali jsme vyhrávat. Byl bych moc rád, kdybych se ještě během sezóny dostal na Vsetín. (Kučný se smutně usmál.) Kdybych tenkrát nedal při prvním zápase v extralize proti Pardubicím jen tu tyčku…
