Pár desítek metrů od hokejového stadionu Slavie je restaurace, ze které před pátou odpolední vylézá asi dvacet lidí. A hned spustí: „Jedině Motor!“ Pořád dokola. Je vidět, že tábor hostujících fanoušků je i přes stav série 3:0 pro Pražany dobře naladěný.
Do čtvrtého zápasu semifinále prvoligového play-off zbývá už jen několik minut. Fanoušci Motoru jsou na svých místech, zabírají celou třetinu jedné ze dvou tribun stadionu. A už dvacet minut před první buly hlasitě skandují a povzbuzují budějovické hokejisty. Ti mají šatnu nedaleko od nich a všechno slyší.
„Na Pepíky bude hotovo, dneska je dorazíme,“ říkal s úsměvem jeden z domácích diváků s šálou okolo krku, když čekal s parťákem ve frontě na pivo a narážel na svátek, který měli v sobotu Josefové.
Na led jako první vyjíždějí hráči Motoru, jejich fanoušci okamžitě přidávají na intenzitě skandování. Ovšem jakmile se začne hrát, převaha ve fandění se přelévá na stranu Slavie. Kotel vždycky zakřičí červenorudá a zbytek stadionu pak slovo síla. A opravdu je to síla, ve starém stadionu na Edenu je atmosféra výborná a hodně hlasitá. Na souseda vedle sebe musíte pořádně zakřičet, aby vám vůbec rozuměl.
Hostující kotel sice neúnavně pokračuje ve fandění, ale hráčům Budějovic to na ledě příliš nejde. V hale to poprvé pořádně zahučí, když domácí Tuominen prostřelí brankáře Bláhu, ale puk se zastaví jen na horní tyči.
V 17. minutě už Eden bouří naplno. Ve vlastním oslabení dává první gól Tomáš Jiránek, a podtrhuje tak špatné přesilové hry Motoru.
Na začátku druhé třetiny dostávají hosté pětiminutovou početní výhodu. „Tak teď nám to tam padne, musíme dát gól,“ komentuje utkání jeden z budějovických fanoušků. Ani dlouhá přesilovka však nestačí Motoru k vyrovnání, domácí brankář Hylák je nepřekonatelný.
Několikrát to v kotli hostujících fanoušků zahučí. „To není možné, co my nedokážeme dát. Obávám se, že tohle byla naše poslední šance se zápasem něco udělat,“ kroutí hlavou další českobudějovický divák se žlutým dresem s červeným M. „Bohužel, přesilovky jsou pro nás spíš za trest,“ pousměje se hořce na kolegu vedle.
Za chvíli rozhodčí zase zvedá ruku a Hylák míří na střídačku. Slávisté ale špatně rozehrávají puk, který pomalu klouže k jejich bráně. Fanoušci Motoru už se těší, že bude srovnáno, ale obránce domácích je rychlejší. „Ale pozor, tohle byla zatím naše největší gólovka zápasu,“ glosuje jeden z Motoráků. Ve druhé třetině přidávají domácí další gól a domácí příznivci jsou zase na nohou.
Na ledě děkují i zranění hráči
Byť se ve třetí dvacetiminutovce hra Budějovic hodně zlepšuje, tak domácí drží gólman Hylák. Ten si poradí i s Tomášem Nouzou, který se dostal do samostatného úniku. V kotli Motoru atmosféra graduje. Všem už je jasné, že je to poslední zápas a poslední šance, jak si ho pořádně užít. Hostující fanoušci zařazují do repertoáru i oblíbený pokřik, kdy jedna strana křičí České a druhá pak Budějovice.
Dvě minuty před koncem třetí třetiny (i zápasu) mají domácí dokonce dvojnásobnou přesilovku. „To jen podtrhuje, že na konci hrajeme v tak málo lidech,“ smutně podotýkají budějovičtí fandové.
S poslední sirénou domácí mohutně slaví. Slavia se právě dostala do baráže. Smutní a hodně zklamaní hráči Motoru pomalu přijíždějí pod kotel svých fanoušků.
Na led přicházejí zatleskat a poděkovat i zranění hokejisté Budějovic - Pajič, Švihálek, Chovan nebo Rob. A děkuje se dlouho, hokejisté musí vyjet na led ještě jednou.
„Nikde jsem nezažil to, co tady za dva roky. Fanouškům patří obrovský dík za celou sezonu i poslední zápas. Věděli, v jaké jsme sestavě, že sem jedeme bojovat a pokusit se překvapit, a oni celou dobu fandí a podporují nás. Hrát před takovými diváky je parádní a jsem rád, že jsem si to mohl zažít,“ vzkazuje kapitán Josef Straka.
