Daří se mu, na trénincích se pořád usmívá, hraje v pohodě. A patří k nejlepším na ledě. Zatím je to nejúspěšnější Kuchejdova sezona mezi dospělými. „Užívám si to,“ přiznává sám útočník, který po zranění Martina Heřmana hraje s nejproduktivnější dvojicí Motoru – kapitánem Josefem Strakou a Tomášem Nouzou.
Že se vám v poslední době daří, jste dokázal například v posledním utkání v Prostějově, kde jste dal dva góly? Myslel jste na hattrick, který se vám ještě letos nepovedl?
Už jsem dal dva góly v zápase asi čtyřikrát. Je jasné, že když se vám to povede třeba v první třetině, tak někde v hlavě hattrick máte. Ale důležitější je, abychom zápasy dotáhli do vítězného konce.
V Prostějově jste sice zápas vyhráli na nájezdy, ale přesto jste ztratili dobře rozehrané utkání a získali jen bod, když jste vedli už 3:0.
Musíme se z toho poučit a tohle se už nikdy, opakuju nikdy, nesmí opakovat. Pořádně jsem ten konec, kdy oni vyrovnali, neviděl. Kupili jsme ale chybu za chybou.
Podobné závěry zápasů by se vám v play-off nemusely vyplatit.
To je jasné. Ale je lepší, když ztratíme body teď okolo čtyřicátého kola než pak v sedmém zápase play-off. Já se sice budu opakovat, ale podobné věci už opakovat prostě nesmíme.
Jak se vám hraje v elitní druhé formaci vedle Tomáše Nouzy a Josefa Straky?
Je to úplně něco jiného, než hrát ve čtvrté lajně. Samozřejmě si to s nimi moc užívám, jsou to šikovní hokejisté. Už v minulé baráži jsme hráli spolu a bylo to parádní. Oba kluci to mají v rukou a hlavně v hlavě.
A vy byste to měl hlavně odbruslit.
To je moje role, proto jsem tam. Ale i tak si takový hokej užívám, stejně bych hrál i ve třetí lajně. To je můj styl. Naopak Pepa s Nouzíkem (Tomáš Nouza) jsou na ledě od toho, aby si dávali nahrávky, já mám jinou práci.
Bolí vás hra více ve druhé než třeba ve čtvrté formaci?
To ani ne, ale jste častěji na ledě. Dostali jsme se i do přesilovek, které jsem předtím nehrál. Mám více zodpovědnosti a také jsem možná po utkání trochu více unavenější.
Ptám se proto, že během zápasu schytáte snad nejvíce střetů, drobných faulů od protihráčů a podobně.
Do každého souboje jdu s tím, že musím a chci vybojovat puk pro nás. Myslím si, že máme s Martinem Heřmanem podobný styl hokeje, proto jsem ve druhé lajně. Já prostě střety ke hře potřebuju, někoho v zápase nabudí dobrá střela, nahrávka a mě zkrátka dobře získaný puk po souboji.
Do konce základní části zbývá jen jedenáct kol. Už se díváte na tabulku častěji než dřív?
Hlavně se koukáme na to, abychom byli po základní části na co nejlepším místě. Tedy první. Kdo nám na play-off vyjde, to už my potom neovlivníme. Když si vzpomenu na minulý ročník, tak se vlastně rozhodovalo až do posledního kola, kdo bude druhý, třetí a čtvrtý. Letos tomu chceme předejít a skončit první.
Vedení vyhlásilo jako cíl účast v baráži. Sledujete, jak se vyvíjí extraliga ve spodní části tabulky a tím případné soupeře?
Abych řekl pravdu, tak extraligu moc nesleduju. Měl jsem teď plno starostí ohledně zkoušek do školy, takže jsem se spíš soustředil na učení. Ale vím, že tam dole je Litvínov, Pardubice a Karlovy Vary. Předně se ale dívám na nás. Je hezké si říci, že chceme do extraligy, ale napřed to musíme dokázat na ledě.
Myslíte si, že bude letos těžší se dostat do baráže?
Asi ano. Možná to od nás vloni nikdo nečekal a dá se říci, že po první sezoně to bylo překvapení. Kdežto teď tu na nás ten tlak baráže je a jde o to, jak se k tomu každý z nás postaví.
Zmínil jste, že studujete vysokou školu. To jste plánoval delší dobu, že si doplníte vzdělání?
Pořád jsem měl v hlavě, že bych chtěl dodělat alespoň výuční list na truhláře. Protože se základní školou bych po hokeji asi neměl žádnou šanci se uplatnit. Nejdřív jsem si tedy dodělal maturitu. A asi v 25 letech mě přesvědčila manželka a řekla mi, že vysokou zkusíme. Mě studium chytlo a baví mě to.
O jaký obor se tedy jedná?
Studuji bezpečnostně-právní činnost ve veřejné správě na VŠERS v Budějovicích. Třeba bych pak mohl jít k policii nebo k hasičům. Takže teď místo toho, abych třeba doma hrál počítačové hry, tak se jdu učit. Náročné to sice je, ale dá se hokej a škola zvládnout dohromady. Když máme třeba odpoledne volno, tak jen neležím na gauči a nekoukám na televizi. Snažím se čas využít i pro školu, kde člověk poznává i nové lidi.
A vědí vaši spolužáci, že hrajete za Motor, a fandí vám v Budvar aréně?
Chodí, někteří z nich mají i permanentky. Nebudeme si nic nalhávat, Motor je teď značka a její popularita roste. Třeba než jsme se přestěhovali, tak u nás v ulici mělo snad každé auto nálepku Motoru. Lidi vás pozdraví, pokecáme a je vidět, že mají z hokeje radost. I pro mě je pak radost za Motor hrát.
