Více než týden jste se účastnil nováčkovského kempu v Coloradu. Co všechno vám ukázal?
Kemp byl nesmírně náročný. Jak po stránce fyzické, tak i psychické. Naučil jsem se spoustu nových věcí, vím, na čem mám pracovat. Vyzkoušel jsem si opravdu všechno možné. Letěli jsme na turnaj do San José, takže jsem měl možnost pocítit, jak vypadá cestování na zápasy. Hned druhý den po příletu jsem podstoupil fyzické testy, na které velmi dbají. Prošel jsem i testy na psychiku, zrak, kontrolovali mi chrup. Navštívil jsem i ortopeda. Zaskočilo mě, co všechno dělají pro to, aby byl hráč po všech stránkách připraven.
Nakousl jste, že jste byl na turnaji v San José. Kolik zápasů jste odchytal?
Především bych chtěl říct, že to byl neskutečný pocit. Zažít celou organizaci, jak funguje, podívat se na hráče, kteří už mají zkušenosti s NHL. Nesmírně jsem si to užil. Byli jsme tři brankáři, odehráli jsme tři utkání a každý chytal jeden duel. Do branky jsem se postavil proti Arizoně. První třetinu jsem se rozkoukával. Hraje se tam naprosto odlišný styl hry. Z každé pozice se střílí, hráči nic nevymýšlejí a vše cpou do branky. To pro mne bylo něco úplně nového.
Na trénincích s vámi byli i hráči z NHL?
Jelikož Colorado nemá v organizaci tolik hokejistů, měli jsme v týmu zhruba osm hráčů, kteří už NHL zkusili. K tomu byli volní hráči, hokejisté na zkoušku a další. Byla tam obrovská konkurence, věkový průměr byl přibližně 22 let. Byl jsem jeden z nejmladších brankářů na celém turnaji, o to více jsem si to vychutnával.
Připadalo v úvahu, že byste se s týmem domluvil na spolupráci už v letošní sezoně?
Věkově mám možnost ještě nastupovat v juniorské soutěži, ale jak oni, tak ani já, jsme nebyli pro. Chtěli, abych v Budějovicích chytal dospělý hokej. V zámoří je to pouze juniorka. Jsem rád, že mohu nadále chytat mezi dospělými, a uvidíme, co bude dál.
Stíhal jste v zámoří sledovat zápasy Motoru?
Snažil jsem se, co to šlo. Proti Litoměřicím jsem stihl třetinu, proti Slavii jsem sledoval celé utkání. Potěšilo mne, že se za dobu mé nepřítomnosti dvakrát vyhrálo, a doufám, že se teď znovu zvedneme a já týmu co nejvíce pomohu.
Byl jste s budějovickými spoluhráči v kontaktu?
Bydlel jsem v Denveru, kde je velký časový posun. Poté jsme pobývali v San José, kde byl ještě větší. Bylo tedy těžké se spojovat s někým z domova, protože kvůli mně museli vstávat i třeba ve tři hodiny ráno.
Po návratu jste odchytal utkání v Benátkách. Musela to být pro vás velká změna v porovnání s hokejem v zámoří, že?
Kluziště v zámoří je mnohem menší. Není tam čas prakticky na nic. Po návratu jsem se s tím vším malinko pral, pomalu jsem se do toho dostával na trénincích. V Benátkách to bylo smolné utkání. Udělal jsem vše, jak jsem měl, přesto to nevyšlo. To se bohužel občas stává.
Proti Prostějovu jste nutně potřebovali vyhrát a vrátit se na vítěznou vlnu. Dodá vám výhra nad Jestřáby potřebný impulz do dalších utkání?
V zápase jsme plnili to, co jsme měli, a šli jsme si pro vítězství. Povzbudivé je pět vstřelených branek, mě mrzí tři inkasované, ale věřím, že to bude lepší a lepší.
Pro vás osobně to nebylo lehké utkání. Soupeř hrozil především z brejků, za celý zápas vyslal na branku pouze 16 střel.
Musím si znovu zvyknout na zdejší hokej. Hrajeme velmi ofenzivně, tudíž se mi často stane, že půl třetiny stojím v brance bez jediného zákroku. I to je pro mne těžší, protože v Americe jsem měl jeden zákrok za druhým. Pořád na sobě pracuji a mám před sebou určitý cíl.
