Je to velká výzva na něho navázat?
Bude to těžké. Fanoušci byli na něco zvyklí. Ale je to jenom číslo. Nemá ho na stropě, i když za výkony, které tady předváděl, by si to asi zasloužil.
Zlín má v útoku jen odchovance- o změnách v kádru |
Z Olomouce odcházíte po sedmi sezonách. Proč jste si vybral Zlín?
Přišla mi nabídka. Znám prostředí i kluky, hrál jsem tady v mládežnických kategoriích čtyři roky. Mám to sem kousek domů. Dlouho jsem se nerozhodoval a vzal to.
Představovat jste se nemusel, že?
V celé extralize je nás tady z jedné třídy snad nejvíce. Tomáš Valenta, Tonda Honejsek, Martin Matějíček, Dalibor Řezníček a ještě bych mohl pokračovat. Známe se strašně dlouho. Základ týmu a výsledků je dobrá parta a myslím, že tady je. Žil jsem tady na internátu od patnácti, zažil jsem toho hodně. Extraligový titul v dorostu i juniorech, jedno třetí místo.
Během letní přípravy jste koncertoval s bigbítovou kapelou Kamerun. Ještě pokračujete?
Zrovna den před prvním tréninkem ve Zlíně jsme hráli na pálení čarodějnic v Tovačově s Mňágou a Žďorp a Dogou. Je to koníček, odreagování. Člověk vypne hlavu. Přijde na jiné myšlenky. Jsem kapelník a manažer, koncerty domlouvám, aby to vycházelo časově s hokejem.
Jaké máte ambice?
Chceme hrát, dostat se do povědomí. Uvidíme, co bude za 15 let. K muzice budu směřovat po kariéře. Doufám, že to bude co nejpozději. Poslední čtyři roky, co je hrajeme v ustáleném složení, na sobě makáme. Děláme i svoji tvorbu.
Už jste otextoval nějakou písničku?
Něco málo jsem také napsal, ale je to hlavně práce našeho baskytaristy. To je talent, text napíše během deseti minut. Mně to trvá týden. (úsměv) Jako bubeník ani nezpívám.
