Na úvod jednu hádanku: Někdo ji vůbec neřeší, jiný u ní dbá na nejmenší detaily. Někdo si na ní vylévá vztek, občas v ní hledá příčinu nezdarů, druzí zase na ni nedají dopustit. A všichni ji potřebují, vždyť by bez ní nemohli pracovat. Co je to?
Hokejová výstroj.
Společně s MF DNES se na vybavení a vybrané zajímavosti zaměřil brněnský útočník Vojtěch Němec.
Času na to má fůru, neboť Kometa, která v úvodním kole play-off vymetla Spartu 4:0 na zápasy, na jméno semifinálového soka teprve čeká.
Hůl
Pro upřesnění, k hokejce se hodí spíš označení výzbroj.
Vybrat správnou hůl je však mimořádná alchymie.
Tuhost, míra zohnutí čepele, délka...
Třeba Němec po hattricku v rozhodujícím čtvrtfinále proti Spartě přiznal, že oproti předchozím sezonám používá o 15 centimetrů delší hokejky. „V první lize jsem ji měl kratší, byla lepší na kličky. V extralize je vše rychlejší, tvrdší a tím, že jsem byl v předklonu, jsem měl dost na ráně hlavu,“ popisuje 31letý forvard. „Každý náraz mi šel na hlavu a z toho jsem měl různá zranění a špatná ramena.“
Hokejisté častěji volí i měkčí hokejky. „Je to teď trend, jsou lepší na střely švihem,“ líčil v létě po jednom z přípravných duelů Marek Kvapil. „Hokej se zrychluje a na střelu není tolik času. Stačí se podívat na NHL, kde se střílí stylem, že hráč netáhne puk. Hokejku jen prohne a ona jakoby vystřelí sama,“ přibližuje Němec. On sám „kouzelné samostřelky“ nepoužívá. I proto, že často chodí na vhazování. „Dost kluků hraje buly jenom na sílu. Kdybych měl měkkou hokejku a hole šly proti sobě, moje se ohne a buly nevyhraju.“
A jaká je běžná spotřeba extraligového hokejisty? „Králem je Špenát (Martin Erat – pozn. red.), na každý zápas mívá novou hokejku, ne-li dvě. Dost to mění i Martin Zaťovič, jinému zase hokejka vydrží tři neděle,“ povídá ofenzivní stálice Komety. „Záleží ale na náhodě. Jak se s ní hraje a kolik dostane ran. Týden je tak klasická doba,“ doplňuje Němec, který hraje s běžnou sériovou hokejkou bez výraznějších úprav.
Brusle
Kromě značky se řeší i typ nože, nabroušení, tkaničky či utažení. Když třeba v listopadu brněnský kapitán Leoš Čermák hattrickem odstřelil Karlovy Vary, před novináři špásoval: „Utáhl jsem si je do rychlosti.“
Oproti 39letému centrovi se Němec v bruslích cítil spíš jako v bačkůrkách. „Měl jsem to hodně volné, povolené o dvě očka. Zjistil jsem, že mi to dělá problémy s kotníky. Byl jsem na operaci, nemám ho tak osvalený a neudržím to, proto jsem začal utahovat o oko výš,“ vysvětluje Němec.
Samotné ostří a broušení je kategorie sama o sobě. Pro laika může být překvapivé, že hokejisté pečlivě vybírají i druh tkaniček. Existují dva – klasické látkové a voskové.
„Takový Honza Hruška by si je nikdy nevzal do ruky, natož na brusle,“ podotýká Němec, jenž volí právě voskové. „Říká se, že lépe drží u sebe, nepovolí a při zavazování neřežou tolik do rukou.“
Chrániče
Na rozdíl od jiných propriet chrániče loktů a holení, které pomáhají tlumit rány a údery, nevyžadují velký kumšt. Sedí?
Není co řešit. „Jde o to, aby chrániče seděly na noze. Anebo při střele nesjížděly z loktů,“ líčí hráč.
Když kamery zaostří na hokejistu na střídačce, mnohdy v ústech žmoulá chránič zubů. Tuhle pomůcku v Kometě využívá jako jeden z mála útočník Kvapil. „Univerzální chrániče, které si člověk vytvaruje v horké vodě, nejsou ideální. Spoustu lidí to dávilo, dusilo a podobně. A nechat si je udělat od zubaře stojí docela dost peněz,“ říká Němec.
A ochrana zubů nemusí vždy pomoci. „Když dostanete ránu pukem, místo dvou zubů to vyrazí skoro všechny.“
Kalhoty a vesta
Tyhle části chrání největší procento těla. „Z kalhot si hodně kluků nějaký chránič vyřeže, protože mu brání v pohybu,“ podotýká brněnský šikula. „Já mám vyříznut ý přední chránič, kdysi jsem to udělal a dnes už ani nevím proč. Ale přineslo mi to štěstí a možná to teď dělám z pověrčivosti.“ I takovou roli plní výstroj.
Vesta pokryje většinu trupu a ramena. V minulosti se rozlišovaly typy pro obránce a útočníky. „Pro beka bývala delší, aby bylo trochu víc chráněné břicho proti puku, ale dnes už padá do střel skoro každý a posty nejsou důležité,“ sděluje Němec. Vychytávkou na vestě může být přidělání chrániče na záda, který třeba využívá kapitán Čermák. „Mají ho kluci, kteří třeba chodí před bránu a dostávají krosčeky. Mají to jako takový chránič ledvin,“ dodává Němec.
Helma
Důležitá pomůcka. „Výrobci hodně dbají, aby se dělaly testy na otřesy mozku. To je pro hokejistu zranění s nejhoršími následky. Každý rok je nový typ,“ povídá Němec. „Pro hráče je důležité, aby mezi hlavou a přilbou nebyly mezery, aby se helma nehýbala.“
Jak to zjistit? Jednoduše. Nasadit, udělat pár prudkých pohybů. A hotovo. Žádná zbytečná věda. „Když to nebolí, netlačí, je to v pohodě.“
Rukavice
V Kometě platí – když převládá modrá a bílá, nos si, jaké chceš. I proto může mít na rukavicích bek Jozef Kováčik červený pruh, centr Hruška má na nich dokonce žluté prvky. I rukavice nabízejí řadu možností a úprav. „Někdo má rád volnější zápěstí, někdo je chce delší. Někdo zase potřebuje kratší prsty,“ vypočítává Němec. „Viděl jsem, že si je hráči i nařezávali, aby byly volnější.“ Noční můra hokejistů? Propocené rukavice. I proto si Martin Erat vezme na zápas klidně tři páry. A mění je i v průběhu mače. „Kustod pro ně zaběhne do kabiny, propocené prdne na sušák. Je to otázka pár vteřin,“ líčí Němec.
Jemu pot při utkání nevadí. Spíš až po něm. „Když jsme byli mladší a nepralo se tak často, člověk přišel do hospody, a když jedl, smrděl sám sobě,“ pousměje se.
Na rozdíl od amatérů a ryzích nadšenců se Brňané po tréninku o moc starat nemusí. „Na místě rozvěsíme věci, aby vyschly. Když odcházíme, kustodi za námi zapnou nějaké světlo, aby se vyhubily bakterie a podobné nechuťárny,“ přibližuje produktivní útočník. Ráno navléct vyprané prádlo, nasoukat se do výstroje. A znovu do práce.
