Pech přišel do Karlových Varů ještě jako junior, poté si postupně vybudoval pozici jedné z týmových opor, v roce 2009 přispěl k zisku mistrovského titulu. Do Sparty přestoupil už jako reprezentační forvard o čtyři roky později, společně se svým oblíbeným spoluhráčem Petrem Kumstátem.
A byli to právě oni dva, kdo zařídil páteční porážku Energie.
Kumstát vstřelil první gól Sparty po Pechově chytré přihrávce, v prodloužení si role vyměnili a tentokrát skóroval drobnější z obou zkušených hráčů. „Jsem rád, že mi to tam padlo,“ usmál se.
Sehrané duo K+P si vysloužilo za obě akce potlesk domácího publika, kotel hostí na Pecha po vítězné trefě hrozil. Hrozit ovšem měl spíše karlovarskému Davidu Grígerovi.
Ten v prodloužení neproměnil vyloženou šanci, na Filipa Novotného ujížděl sám, ale při pokusu o střelu promáchl, následně pak netrefil prázdnou branku Pražanů. Vzápětí rozhodl Pech. „Zase jednou platilo nedáš, dostaneš,“ řekl spokojený autor rozdílového gólu.
Právě Grígerův kiks jako by symbolizoval celé utkání, kvalita pokulhávala za běžnou extraligovou úrovní. „Byla to pěkná holomajzna,“ ulevil si Pech. „Vary hrají takový bránící styl hokeje. Sice jsou aktivní a napadají, ale soustředí se na defenzívu, hrají na málo gólů. My jsme navíc nechodili před branku, nedoráželi jsme puky.“
Zápas tak dlouho směřoval k bezbrankové remíze, první gól padl až v 36. minutě. Na prodloužení nakonec stejně došlo, byť za stavu 1:1.
„Prodloužení tři na tři je intenzivní, hraje se nahoru dolu. Oba týmy měly šance, nejdříve Venca (Skuhravý) natřikrát zakončoval, pak jejich hráč promáchl a my jsme z protiútoku dali gól,“ popisoval Pech.
Šťastný střelec byl rád za bodový zisk, Sparta navázala na triumf v Lize mistrů proti Växjö, herní projev jej ale netěšil. „Nebylo to z naší strany ono. Jsem rád, že jsme to nakonec zvládli a vyhráli.“
Proti Energii si v právě probíhající základní části drží obdivuhodnou bilanci: za tři zápasy dal tři góly, připsal si tři asistence a navíc proměnil jeden rozhodující nájezd.
