Naposledy přispěl k vítězství 7:1 nad Litvínovem gólem a dvěma asistencemi. „Jsem v týmu taková holka pro všechno,“ bere Jakub Matai svou roli s úsměvem.
Nápad vyzkoušet rodáka z Kadaně v obranné dvojici vznikl před srpnovým přípravným zápasem s Hradcem Králové. Tehdy se Hanákům v zadních řadách objevila nečekaná díra, Matai ji zacelil a navrch dal i gól. „Myslím, že jsem to zvládl, trenéři mě chválili. Hodně mi pomohl Tomáš Houdek, který mě jako zkušený bek usměrňoval. Výhoda je, že jako obránce máte hru před sebou. A jako útočník jsem tušil, co soupeř udělá, měl jsem vteřinku navíc. Líbilo se mi i na přesilovce být na modré, můžete střílet nebo naznačit ránu,“ pochvaloval si.
Co se jevilo jako jednorázový záskok z nouze, se postupně stává běžným řešením potíží kohoutů na soupisce obránců. V letošní sezoně nastoupil Matai celkem k šestnácti utkáním, spravedlivě půl na půl v útoku i obraně. Proti Litvínovu se do sestavy dostal na poslední chvíli. „Že bude Kuba hrát, se dozvěděl až dopoledne před zápasem, kdy se ukázalo, že Tomáš Houdek nemůže. A hrál výborně,“ ocenil trenér Zdeněk Venera.
Tři kanadské body za gól a dvě asistence jsou pro 23letého hráče velká odměna. „Trochu to zkresluje vysoká výhra, ale snad dám trenérům brouka do hlavy,“ přál by si Matai. Vítězství i gólový příspěvek ho těšily o to více, že v Litvínově strávil čtyři roky coby dorostenec a junior. „Od té doby, co jsem odešel z Litvínova, jsem nad nimi ještě nevyhrál, takže konečně poprvé,“ oddechl si. „Jsem rád, že teď můžu dát do kasy peníze, které jsem vypsal, a ještě jsem dal první gól.“
Na svou šanci letos musí při přetlaku v útoku a stabilním zdravotním stavu obrany občas čekat i na tribuně. Do sestavy kohoutů se dostal po sedmi kolech. „Moc zápasů jsem neodehrál. Je to těžké. Člověk pořád zůstává déle na ledě, musí makat a dělat všechno pro to, aby se vrátil,“ přibližuje svůj úděl posledních týdnů.
Zatím snáší boj o místo s klidem. „Když to řeknu blbě, tak je škoda si tím nějak zadělávat hlavu, řešit to a přemýšlet nad tím. Trénovat, trénovat, a když to přijde, chytit šanci za pačesy.“
To se Mataiovi tedy rozhodně podařilo, přitom nebýt nenadálých zdravotních potíží Houdka, zamířil by na střídavé starty o soutěž níž. „Kdybych nehrál proti Litvínovu, tak bych v pondělí nastoupil v první lize,“ přiznal hokejový obojživelník.
