Do Brna původně šel studovat matematiku a fyziku, a i když hrával za dorost tehdejší Rudé hvězdy, na vrcholový hokej neměl ani pomyšlení. Když ovšem František Ševčík jednou s otcem kopal kanál v rodných Vilémovicích, zastavila u něj Tatra 603 se slavným trenérem Vladimírem Bouzkem.
"Řekl mi: ‚Obleč se, pojedeš s námi do Brna na hokej.‘ Myslel jsem, že to bude za béčko, ale mělo to být za první mužstvo. Po cestě jsme se ještě stavili v bufetu na můj první profesionální oběd, což bylo vepřo knedlo zelo," vzpomíná nyní 71letý Ševčík.
Ten večer na podzim roku 1961 zaskočil proti Kladnu v prvním útoku Komety za zraněného Vlastimila Bubníka a dvěma góly se postaral o výhru 4:3. "Samozřejmě mi na ně nahrál Bronislav Danda. To mi najednou něco přistálo na holi a už mi nezbylo než dát gól," popisuje Ševčík začátek své velké kariéry.
V brněnském dresu poté strávil dvanáct let a získal pět titulů. "Když měl Václav Pantůček v Jedovnicích přednášku, ani by mě nenapadlo, že si s ním jednou zahraju," říká forvard, který měl na starosti defenzivní práci. "Až s odstupem let jsem zjistil, jaké jsem měl štěstí, že jsem se dostal mezi takové hráče. Ti zároveň byli moji učitelé, protože jsem se jim snažil vyrovnat."
Ovšem vyhovět tehdejším matadorům nebylo vždy snadné. "Starší hráči předváděli chytrý, promyšlený hokej a člověk se jim musel přizpůsobit. A také umět pořádně nahrát. Kdybych jim nahrál na paty, tak se na mě budou zle dívat a dlouho nevydržím," sděluje Ševčík.
Kromě otřepaných jedenácti titulů dobyli předchůdci Komety také třikrát Pohár mistrů evropských zemí. "Jednou dokonce v Moskvě, kde jsme vyhráli nad CSKA 3:0. Přinutili jsme je hrát náš hokej, protože jsme hráli pomalu a dávali jsme si to, z čehož byli Rusové nešťastní. Další den noviny psaly, že jsme je odnaučili hokej," vybavuje si Ševčík.
Některé z trofejí si včera prohlédl na výstavě na hradě Špilberk. "Ale je to dost skromné, strašně moc se toho poztrácelo," mrzí jednu z brněnských legend.
