Proč?
Už jen kvůli tomu, že začátek sezony byl strašně těžký. Měli jsme spoustu zápasů venku, ty se nám ale podařilo vyhrát a tam byl základ.
Trenéři obvykle mívají před sezonou plán, kolik bodů by měl tým získat. Jaký byl ten váš?
Měli jsme plán na 78 bodů. Podle statistik z dřívějších let měl zajistit předkolo a potom jsme chtěli udělat maximum v play off. Toho jsme se tajně v trenérské kabině drželi. Bez vědomí hráčů. A vidíte… Nakonec z toho vyšlo 102 bodů, což je fantazie.
Nebyl odhad až moc střízlivý?
(pousměje se) Byl to náš vnitřní cíl s tím, že když tohle dokážeme, budeme v předkole a třeba začneme doma, což jsme chtěli.
Ti nejlepší. Vedle dua z Třince zaujali v extralize Furch i hráči Liberce |
Nakonec jste po základní části druzí. Kromě Pardubic jste všechny soupeře udrželi za sebou. Čím to?
Když to shrnu – ať se v tom nepitvám, protože to bych chtěl udělat až po sezoně – tak velké díky patří hráčům, vedení, sportovnímu úseku i fanouškům, kteří nás drželi. Díky tomu se mohl dosáhnout takový extra výsledek, protože druhé místo a klubový rekord v počtu bodů je velký milník pro všechny, kdo v klubu pracují. Přitom nás třeba potkala smůla v tom, že jsme měli strašně moc zlomených rukou. Šest hráčů, to je až neuvěřitelné. Neřekl bych, že sestava pak nebyla silná, ale lajny jsme neměli dlouho pospolu.
Čemu přičítáte tolik podobných zranění?
Nevím, ale údajně to bylo i v ostatních mužstvech, byť ne v takovém počtu. Zlomeniny prstů po střelách. Pátrali jsme po tom a je možné, že rukavice jsou méně chráněné než v minulosti, ale to je na analýzu výrobce. Pak se totiž zkoušely nové, které mají chrániče navíc.
Vy ale přece chcete po hráčích, aby chodili clonit před branku. Není to tedy i stylem hry?
Je to pravda. I v tréninku se nám takové zranění stalo. Myslím, že Kržel (Lukáš Krenželok) měl zlomený prst, takže ano, je to i stylem hry. Nebo nešikovností těch, co střílí. (směje se)
Hokejisté Vítkovice se radují z jedné mnoha vstřelených branek proti Karlovým Varům.
Trefovat se ale vaši hráči umí. Spolu s Pardubicemi jste nastříleli nejvíce branek – 159.
Výsledek vypadá dobře, ale někdy jsme to doslova lepili. A jak jsem řekl, radši bych se k nějakému pitvání dostal až po sezoně. Holt některé zápasy se vyhrály se štěstím, že jsme vyloženě loupili, ale jinde jsme zase hráli velmi dobře. Zatím to bylo fajn.
Slabinou Vítkovic je disciplína. Nastřádali jste 196 oslabení, nejvíc v lize. Pokud chcete uspět v play off, musí se hráči zklidnit.
Trápilo nás to celou dobu. O to víc je výsledek potěšující, protože jsme byli schopní oslabení ubránit. To je výborná práce Radka Philippa, který to má na starosti. I to je důležité, ale nenašli jsme recept, jak to hráče odnaučit. Je to strašně tenká hrana, abychom třeba rozdávali pokuty. Pak mi hráči řeknou, že přestanou hrát do těla, protože se budou bát, že přijde postih. Máme typy hráčů, o kterých víme, že fauly dělají. Není to naschvál, je to povahou jejich hry, jelikož hrají na hraně, a pak to rozhodčí buď písknou, nebo ne. Je to kaňka, ale doufám, že si to všichni uvědomují a v play off to vymizí.
Mužstvo ale máte poskládané, aby bylo tvrdé, ne?
Je to náš styl hry, ve kterém chceme pokračovat. Být nepříjemní, dostávat se pod kůži, hrát tvrdě, na hraně.
Vítkovičtí zdolali klubový rekord. Je to historický milník, říká kouč Holaň |
Jak tedy hráče krotíte?
Měli jsme několik pohovorů. Musím zaklepat, že ke konci základní části už to nebylo v takové míře, protože je důležité, aby hráč, který ránu rozdá, byl schopný ji i přijmout. Aby potlačil své ego i emoce ve prospěch mužstva. Když to bude fungovat, budeme daleko silnější. Na jednom mítinku jsme hráčům vysvětlili, jak moc to může mužstvo poškodit. Hokej je kolektivní sport, nikoli sport jednotlivců, a nad tím, co mohou, nebo nemohou, by hráči měli přemýšlet.
Většinu týmů potká v sezoně krize. Vy jste na přelomu ledna a února ze série pěti domácích utkání v řadě čtyři prohráli. Dá se to označit za onu krizi?
Výsledkovou krizi jsme vyloženě neměli, herní ano. Ale já nerad používám slovo „krize“, protože to nebylo tak, že bychom prohráli deset zápasů v řadě. Bylo však období, kdy jsme nehráli dobře, ale body jsme sbírali. Nebo jsme neměli kompletní mančaft a nebylo jednoduché skládat sestavu pokaždé nanovo. Tím, že hráči spolu nehráli, vázla souhra, kombinace... Celkově jsme si prošli v sezoně asi vším. Hlavně kvůli zraněním.
Jak těžké bylo udržet hráče hladové? Na soupisce máte zkušené hráče, kteří se tolik nedostali do hry, třeba Lukáš Krenželok.
Máme ale i nezkušené, kteří třeba hráli první ligu a těch zkušeností tolik nemají. Jak se začalo ukazovat, že hrajeme nahoře, snažili jsme se o tom nemluvit, nepřipomínat umístění. Věřím, že někteří hráči s tím neumí pracovat, protože nemají zkušenost s tím hrát nahoře, což se může na psychice projevit. Byli jsme tvrdí a jsme pořád tvrdí. V tréninkovém procesu, v přípravě na zápas a to možná jsou ty momenty, kdy jsme nedovolili hráčům, aby lítali někde v oblacích. Za celou sezonu až do posledního zápasu jsme neřekli, že hrajeme o druhé místo. Na poradách to nebylo, jeli jsme pořád s pokorou a možná tohle tomu pomohlo.
Uvis Janis Balinskis v souboji s Jurajem Mikušem.
Jak budete s psychikou týmu pracovat dál?
Po Liberci jsme měli krátký mítink, kde jsme si jasně řekli, že všechno skončilo, jedna krásná epizoda. Teď se začíná od nuly a bude to velký boj už od předkola a samozřejmě i potom dál. Play off je to, na co se všichni těší, všichni přepínají ještě na vyšší level a víme, že to bude ohromně těžké. Z toho důvodu znovu říkám – tvrdá práce. Hráči si odpočinou tři dny, pak se vracíme do tvrdého režimu a nastavíme hlavy tak, abychom pracovali dobře.
Budete kompletní?
Víme, jak je to v play off, nikdo nevydává ven, co komu je. Všechno bude hrát velkou roli. Momentální forma, zranění. Věřím, že nastoupíme v plné sestavě.
V základní části vám příliš nešla prodloužení a nájezdy. Jak na to připravit tým?
V prodloužení nám to haprovalo. Nejdřív nás zaskočila Plzeň, když vytáhla ten trumf z KHL a hned jsme z toho dostali gól (Plzeňští hráli bez brankáře – pozn aut). Pak jsme nad tím uvažovali, jestli to budeme hrát taky, nebo nebudeme, ale body jsme sbírali, takže jsme nic takového neriskovali, i když jsme to měli v hlavách a zkoušeli jsme to na tréninku. A nevypadalo to vůbec špatně. Nájezdy nám ze začátku šly, potom nešly, je to i otázka štěstí a umu. Já často říkám, že buď se to umí, nebo neumí. Ale zrovna teď v Liberci jede rozhodující nájezd Bukarts a dá břevno, tak tady můžu mluvit o štěstí. Je to další součást tréninkového procesu. Hráči, kteří jsou na to určení, to jezdí a já věřím, že to nejlepší... Tedy takhle: nechtěl bych, aby na to docházelo, rád bych, abychom vyhrávali v základní hrací době, ale věřím, že k těm klukům, kteří jsou na to určení, se štěstí přikloní, kdyby na to došlo.
Předkolo play off: Liberec s Plzní, Třinec vyzve Litvínov. Kometu čeká Boleslav |
Potěšit vás musely výkony gólmanů. Jak Aleš Stezka, tak Lukáš Klimeš nezklamali, že?
Máme výbornou brankářskou dvojici a zase to je od tréninku. Martin Falter dělá výbornou práci s gólmany, ti kluci jedou bomby v tréninku, soutěží spolu, proti sobě. Když to člověk vidí každým dnem na tréninku, není pak tolik překvapený, jak pak chytají. A i Klimson je velice dobrý gólman, proto jsme se nebáli ho tam dát i teď v závěru. Výkony a výsledky má, což je jenom dobře i směrem do play off. Může se stát cokoliv a my máme vyrovnanou dvojici, která je mezi sebou kamarádská, ale i soutěživá.
A co říkáte na vysoké návštěvy? Průměrně do arény chodilo 6 759 diváků.
Je to poděkování i majiteli klubu a sponzorům, kteří na sezonu dali rozpočet. Přivedli se kvalitní hráči, kvalitní jména. Začalo se vyhrávat, lidé tak mají na koho chodit. Hráli jsme nahoře, zájem rostl. My jsme herci, lidé se chodí dívat. Je fajn, že jsme diváky zase přilákali. Ukázali jsme, že se tu dělá dobrý hokej. Teď je to třeba ještě prodat v play off. Věřím, že lidé v hojném počtu přijdou i ve vyřazovací fázi. Návštěvnosti určitě přispívají taky show Aleše Stezky po zápase, i na to lidé chodí. Vidí, že nejsme jen hokejisti, ale i normální lidé, co to prožívají a umí dát emoce ven.
Nemluvě o prověřeném Peteru Muellerovi, fanoušci byli hodně zvědaví na další dvě posily z Ameriky. Povedly se?
Musím zaklepat, to se nám hodně podařilo. Trefa do černého. Kriegs (Peter Krieger) teď vypadl, ale bude ready na play off. Oba mají své plusy i minusy. Nikdy tuto soutěž nehráli, Willie (Raskob) měl začátek kostrbatý, Kriegs do toho vletěl neskutečným způsobem. S Muellerem udělal spoustu bodů, do tohoto útoku jsme se trefili. I to je plus.
Vítkovický brankář Lukáš Klimeš zasahuje proti Petru Jelínkovi.
Máte teď pauzu 14 dní. Nebude vám pak chybět herní rytmus?
Myslím, že ne. Mluvil jsem s některými trenéry, kteří to zažívali každý rok. A vzal jsem si z toho ponaučení a zanalyzoval si to tak, že je hloupost hrát přípravné utkání. Za sezonu se hráči nacestovali dost a je potřeba si odpočinout. A je potřeba i tvrdě potrénovat. Máme tři dny volno, pak znovu tréninky. Jsem přesvědčený, že se všichni budou těšit, budou netrpěliví, kdy to začne. Věřím, že budeme dobře připravení.
Vybojovali jste si účast v hokejové Lize mistrů. Co pro vás znamená tento bonus?
My jsme si to ohromně přáli, jsou to velmi kvalitní zápasy. Teď má být model jiný, ne jedna – jedna, ale šest mužstev ve skupině a pět zápasů. K tomu je třeba si sednout, mít širší kádr, uzpůsobenou letní přípravu. Termíny zatím nevíme, nevíme soupeře, ale myslím, že nás takové zápasy v létě mohou posílit.
V čem?
Je to dobré pro zjištění nedostatků, určitě lepší než hrát s extraligovými soupeři nebo s první ligou, což nám tolik neukáže. Měli jsme loni třeba parádní turnaj ve Švýcarsku a Francii, ty zápasy nám daly moc. Je tam sice riziko, že se někdo může zranit, ale to může i v tréninku. Všichni jsme si přáli, abychom naši značku prodávali i ve světě, a teď k tomu máme skvělou příležitost.
