Hokejisté Zlína se poprvé v historii stali domácími mistry. Rozhodlo o tom páté finále s
pražskou Slavií, které vyhráli před vyprodaným hledištěm na stadionu Luďka Čajky 4:1 a obhájce titulu porazili stejným poměrem také na zápasy.
Do třetice se svěřencům slovenského trenéra Ernesta Bokroše, který vedl v týmu i čtveřici krajanů, podařilo překonat poslední překážku a zvednout nad hlavy vítěznou
trofej.
V play-off k tomu potřebovali celkem 17 zápasů. Dramatický byl především jejich čtvrtfinálový souboj s Třincem hraný na plný počet zápasů. V semifinále proti houževnaté Plzni i ve finále proti obhájcům titulu si vedli lépe, když svým protivníkům povolili shodně po jednom dílčím úspěchu.
Do vyřazovacích bojů vstupoval Zlín ze druhé pozice po základní části za suverénními Pardubicemi. Více šancí na titul odborníci přisuzovali vedle Východočechů také pražským celkům, Zlín měl doplatit na nevyrovnanost kádru. Produktivita týmu totiž po celý rok ležela na elitní formaci Petr Leška, Jaroslav Balaštík, Ondřej Veselý.
Leška skončil v základní části s 57 body na druhém místě kanadského bodování, Balaštík vévodil s 29 góly střelcům. Tým se na druhou stranu mohl opřít o kvalitní defenzivu v čele s vyrovnanou brankářskou dvojicí Igor Murín, Martin Altrichter a nejproduktivnějším bekem v extralize, podsaditým Martinem Hamrlíkem.
Hokej se stal jedním z nejoblíbenějších sportů ve Zlíně záhy poté, co byl v roce 1929 založen klub SK Baťa Zlín. Přesto musel dlouho bojovat s těžkým protivníkem - proměnlivým počasím. To umožnilo například v roce 1949 odehrát pouhých devět soutěžních utkání.
Klub stejně jako město změnil svůj název na Sokol Svit Gottwaldov, později jen TJ Gottwaldov. A mužstvo pravidelně bojovalo o titul přeborníka kraje, který získalo poprvé v roce 1958 již na nově vybudovaném umělém kluzišti. Historickým proniknutím do divize odstartovali Zlínští sérii postupů, která vyvrcholila až premiérovou sezonou mezi elitou.
Ročník 1960/61 nedopadl pro nováčka nejvyšší soutěže příliš dobře a po pěti výhrách z 32 zápasů opět klesnul do druhé ligy. Delší úspěšnější setrvání mezi nejlepšími v letech 1963 až 1970 vystřídalo přechodné období sestupů a opětovných návratů v 70. letech. Od roku 1980 však TJ Gottwaldov nikdy ligu neopustil a naopak se postupně dral do špičky.
V roce 1985 dokonce obsadil bronzovou pozici za Duklou Jihlava a VSŽ Košice. Hlavním pilířem týmu byl reprezentační brankář Jiří Králík, díky kterému se mohl tým pyšnit nejmenším počtem obdržených gólů.
Z další medailové pozice se radoval až v samostatné české extralize pod názvem AC ZPS Zlín v roce 1995, kdy podlehli ve finále nováčkovi ze Vsetína. Stejně dopadlo i jejich druhé finálové klání o čtyři roky později.
Předloni se Zlín probojoval do semifinále, tam však nestačil na Vítkovice. Loni naopak prožil sezonu jako z černého snu a po odchodu hvězd v čele s Petrem Čajánkem a Leškou předstihl v tabulce jen beznadějně poslední Havířov.
To vše je ale nyní zapomenuto, Zlín se topí v euforii klubových barev, modré a žluté, kterou současný tým proměnil ve zlatou.
 Zlín - oslavy titulu |
