Jihovýchod Prahy je na tom se zimními stadiony hodně bídně. Přestože má oblast Jižního Města, Petrovic, Měcholup nebo Uhříněvsi dohromady přes sto tisíc obyvatel, nejbližší možností, kde si zahrát nebo trénovat hokej byl pro ně dosud stadion Kobry v Braníku, Slavie ve Vršovicích nebo hala ve Velkých Popovicích.
Teď dostanou hlavně malí obyvatelé těchto končin možnost jezdit hrát hokej do Říčan, hned za hranicí hlavního města. Martin Altrichter, který bydlí na nedaleké Kocandě, tu nedělní exhibicí za účasti bývalých reprezentantů otevřel nový hokejový stadion pod názvem Merkur Ice Arena.
„Vím, jaké problémy bývají s ledem a jak omezené možnosti v regionu má mládež, která se chce dát na hokej. Teď to můžu dělat po svém a pomoct k rozvoji tohoto sportu v místech, kde žiju,“ říká někdejší gólman, jenž v roce 2004 vychytal Zlínu extraligový titul a dostal Cenu MF Dnes pro nejužitečnějšího hráče tehdejšího play-off.
Po letech příprav a stavění se můžete ve své hale pustit do hokejového budování. Je to velká úleva?
Hlavně je to splněný sen. Práce bude pořád dost, ale teď už se bude týkat hlavně klubu a chodu stadionu. To jsou příjemné věci na ten můj hokejový důchod.
Přitom aktivit jste po skončení kariéry měl víc než dost. Včetně hospody nebo diskotéky ještě během extraligových angažmá. Můžete shrnout, co všechno jste vlastně dělal?
V Jihlavě jsem měl restauraci a pak i takový diskotékový bar. Na Vysočině jsem vybudoval rybník. A pak jsem se začal zabývat tím, že jsem investoval do starých baráků, které jsem nechal opravit a pronajímám je. Mám jeden v Jihlavě a jeden ve Znojmě a teď už se to samo splácí.
A k tomu všemu jste si postavil halu a vložil do toho projektu 80 milionů, které budete splácet bance. To je jistě největší investice vašeho života...
Určitě jo. S velkým náskokem.
Máte spočítáno, kdy by se vám měly finance vrátit?
Návratnost by měla být nějakých 12 až 15 let. Za patnáct let nejpozději by to mělo být z minusu na nule.
V hale je i restaurace, bufet a obchod. Jak moc vám s provozem pomáhá rodina?
Dělají tu vlastně všichni. Ohromně mi pomáhá manželka i kluci, šestnáctiletý i třináctiletý syn. Aspoň vidí, že nic není zadarmo. Ale jsou perfektní. A žena je pro mě obrovskou oporou.
Čeho byste chtěl na novém stadionu dosáhnout?
Chtěl bych pomoct mládežnickému hokeji v regionu. Vybudovat nový klub, který bude fungovat díky podpoře pojišťovny Merkur a bude se podle ní i jmenovat. Provoz toho klubu a všechny výdaje by tak měly být pokryté. A poplatky pro rodiče by měly být jen symbolické.
Je vidět, že stadion je stavěný hlavně pro mládež...
Pro mládež i pro rodiče. Máme dvě ledové plochy, jednu klasickou s rozměry NHL a druhou malou pro nejmenší děti, ti nepotřebují mít celý stadion. Stavba je vymyšlená tak, že ze všech míst v restauraci i z posilovny je vidět na led, takže rodiče, kteří přivezou děti, si můžou zacvičit nebo pracovat na notebooku u kafe a sledovat u toho děcka na ledě.
Jakým způsobem chcete mladé hokejisty vést?
Komunikujeme se školami ohledně možnosti založit sportovní třídy, aby mohly tréninky probíhat i dopoledne. Chci vést děti spravedlivou, ale tvrdou rukou. Dbát na partu a nenechat rozhodovat fotry. A rozvíjet u malých hokejistů všestrannost. Teď jsem měl osmáky v tělocviku, chtěl jsem, aby udělali stojku. Skoro nikdo to neuměl a jeden si u toho vymkl kotník.
V okolí Říčan bydlí dost bývalých hokejistů: Viktor Ujčík, Jiří Zelenka a další. Zangažujete je ve svém klubu?
Určitě se o to snažím. Děláme kempy s Tomášem Kucharčíkem, Láďa Slížek, Jirka Zelenka, David Pojkar... Ty všechny bych chtěl nějakým způsobem do klubu přivést. a moc rád bych měl i Ujču, protože on má stejný pohled na výchovu mladých hráčů jako já. Tvrdý, ale spravdelivý přístup, podle mého měl už dávno vést mládežnické reprezentace. Jenže on má povinnosti v Jihlavě, kde trénuje áčko i juniory, takže ten těžko najde čas. Já sám bych pak chtěl koučovat gólmany i celý tým.