„Všichni kluci si dělali legraci z toho, že jsem se ještě netrefil, popichovali mě,“ líčil zadák, který ve zlaté sezoně Litvínova nasázel v základní části a play-off 10 gólů.
Letos se na zásah načekal až do svého 36. zápasu a 39. kola extraligy. Příběh téměř nekonečný. „No jo, až takhle pozdě. Nějak mi to tam nechtělo spadnout, teď to náhoďákem propadlo,“ odfoukl si.
Pavlík zahájil přestřelku v nedělní extraligové divočině s Pardubicemi, kterou Verva zvládla až v prodloužení 5:4. A náhoďák? Ne až tak docela. Obránce překonal gólmana Růžičku už z minusového úhlu, střílel zpoza brankové čáry. „Pár gólů jsem už takhle dal, že jsem brankáře nachytal. Blbě se pohnuli a puk si nějak srazili sami.“ Což byl i případ Růžičky.
V euforii pak Pavlík okopíroval gólovou oslavu od fotbalového hejska Lavického, hlavní postavy internetového seriálového hitu Vyšehrad. „Popichovali jsme se tímhle směrem, byl to Lavický,“ doznal obránce, že šlo o hec. Stejným gestem doprovází své triumfy sprinterský fenomén Usain Bolt.
Vtipný seriál z fotbalového prostředí Pavlíka nadchnul: „Nejen já, všichni v kabině ho sledujeme a máme ho v oblibě. Je to fakt sranda, dost se u toho zasmějeme.“
Úsměv však teď má 24letý hokejista i díky tomu, že mu zmizela ze statistik nula z kolonky gólů. „Moc jsem na to nemyslel. Nemá cenu se stresovat, takže jsem čekal, že to snad přijde. A přišlo. Většinou vám pak spadne něco pofidérního,“ zubil se. „Už v dorostu jsem nedal ani jeden gól za sezonu, zato jsem měl 19 nahrávek. Takže už to znám. Nedá se svítit, někdy to nedopadne.“
S gólovou čekací dobou trumfnul i dalšího jindy produktivního parťáka Karla Kubáta, ten skóroval poprvé v listopadu. „Já jsem prostě dřevák, letos mi to nepadalo. Když jsem vypálil, zblokovali mi to, netrefil jsem branku nebo gólman puk čapl,“ vykresluje Pavlík, proč se ne a ne střelecky chytit. S Kubátem si z toho dělali legraci i při zápasové pozvánce, Pavlík si v ní do kolegy rýpnul: „Taky jsi gól nedal, všichni viděli, že ti to tečovali.“ Kubát se bránil: „To byl můj gól!“ A když řešili, zda je trenér vůbec postaví, vysmál se jim plyšový Elmo, postavička pro děti.
V letošní litvínovské pohodě se gól vyhlíží líp než v loňském záchranářském nerváku. „Hlavní je, že tým šlape, chceme udělat první šestku,“ velí Pavlík. „A góly musí dávat ostatní, když ne já.“