Je pro vnitřní klid brankáře dobře, že má jistou pozici?
V hokeji se to v poslední době dost změnilo. Dřív se brankáři dělili na jedničky a dvojky. Teď je to víc vyrovnané. Samozřejmě se cítím nejlíp, když chytám co nejvíc zápasů.
Připouštíte si, že na vás bude ležet větší tíha než vloni?
U gólmana je to specifické, protože každá chyba je vidět. Musí být připraven na každou střelu i obyčejné nahození. Ale v Americe jsem si prošel určitým testem, co tam na hráče zkouší, a jsem připravený.
On-lineDuel Liberec vs. Hradec sledujte podrobně. |
Vloni jste byl benjamínek, ale letos budete v roli toho zkušenějšího. Jaké to bude?
Je fakt, že já byl vždycky zvyklý, že jsem všude nejmladší, a teď se to mění. Ale tím si musí projít každý člověk, že se dostane na tu druhou stranu barikády. Já už jsem to ale trošku zažil v minulé sezoně. Když byl Jánko Lašák na delší dobu zraněný, byl tady Petr Kváča a ten byl taky mladší. A bylo to v pohodě. Já mám rád, když je druhý gólman upřímný a řekne mi i svůj názor na mě. Je to o komunikaci a o správném kamarádství mezi brankáři.
S Jánem Lašákem jste měli výborný vztah. Jaké to je teď s vaším novým kolegou Alešem Stezkou?
Podobné. Oba jsme z Třemošné u Plzně a odmalička jsme se potkávali na různých kempech, i když velcí kamarádi jsme nebyli, protože Aleš je o pět let mladší. Ale odjakživa jsme o sobě věděli. Máme spolu super vztah a věřím, že nám vydrží. Důležité je, že se dokážeme bavit i o jiných věcech než o hokeji. Je kuriozita, že se dva rodáci z tak malého městečka sešli v jednom extraligovém týmu.
Máte k sobě blíž i díky malému věkovému rozdílu? Ján Lašák byl přece jen o generaci starší...
To je pravda, ale Jánko byl pořád jako kluk. Byl hodně soutěživý a hokej tak hrozně miloval, že byla paráda ho sledovat. S Alešem je to stejné. Hecujeme se na tréninku a když jeden udělá dobrý zákrok, tak si navzájem zaklepeme.
Je pro vás ta pohoda hodně důležitá?
Určitě. A cítí ji všichni kluci v kabině. V každém týmu zažijete, že se někdo s někým nemusí, ale tady se sešla fakt výborná parta. To se promítá i na ledě: jeden za druhého dokáže doslova položit život.
Změny v kádru Liberce
|
Ján Lašák nedávno ukončil kariéru a stal se trenérem gólmanů ve slovenské reprezentaci. Co jste tomu říkal?
Je to muž na správném místě. Má spoustu zkušeností a ke každé situaci mi byl schopen něco říct. Přeju mu hodně štěstí do další kariéry. Jsem mu vděčný za všechno, co pro mě udělal.
Jste na prahu nové extraligové sezony. Z vicemistrovského týmu Liberce odešly opory Lašák, Šimek či Radivojevič. Jak vidíte sílu současných Bílých Tygrů?
Vloni odešlo ještě víc hráčů, a my jsme to zvládli perfektně. Věřím, že letos na to navážeme. Není to o jednotlivých jménech, ale o každodenní práci, kterou se tady v Liberci snažíme odvádět. Máme skvělý realizační tým, který nás dokáže připravit na každý zápas. Je to o detailech, na kterých si zakládáme. Věřím, že budeme zase jedním z nejlepších týmů v extralize.
Cítíte jako brankářská jednička za výkony Liberce letos větší odpovědnost?
To určitě ano, ale na druhou stranu já chci být nejlepší gólman a s tím jdu do každého zápasu a do každé sezony. Je jedno, jestli jsem byl v první lize v Boleslavi, na farmě nebo jinde. V každém zápase cítím odpovědnost za celý tým. Chci mu dát jistotu a sílu zezadu.
