Když před čtyřmi lety Liberec v baráži zachraňoval extraligu, vypadalo to s ním všelijak. Až poslední zápas proti Mladé Boleslavi rozhodoval o sestupujícím. Katastrofu tehdy odvrátila vítězným gólem ikona klubu Petr Nedvěd, ale na brzkou honbu za titulem by si asi vsadil jen málokdo.
Letos Bílí tygři obhájili Prezidentský pohár a slevit z vysokých ambicí nehodlají ani v play-off. „Zopakovat dobrý výsledek je vždy nejtěžší,“ říká trenér Filip Pešán.
Liberecký kouč Filip Pešán
Devětatřicetiletý kouč přinesl před dvěma lety do týmu filozofii založenou hlavně na týmové soudržnosti a oddanosti hokeji.
Loni tým vybičoval k takovým výkonům, že dlouho dopředu byl jasným vítězem základní části. „Tehdy se to od nás začalo v průběhu ročníku očekávat,“ potvrzuje útočník Branko Radivojevič. „Letos se už na nás chtěl každý vytáhnout. Dost zápasů jsme vybojovali jen o gól. Ale ukázali jsme velký charakter.“
Těžký úděl šampiona potvrzuje i sám Pešán. „Soupeři se na mistra dívají jinak. Hlídají si ho, pečlivě se na něj připravují. Takže jsem zisk Prezidentského poháru letos nečekal. Ale to ani loni.“
Zpátky na vlně
Mnozí po letních odchodech ofenzivních pušek Řepíka s Birnerem vyhlíželi útlum ve výkonnosti týmu a nástup mistrovské kocoviny. Liberec se zkraje ročníku skutečně hledal, ale když se našel, najel zpět na loňskou suverénní vlnu, z níž zatím neseskočil. „Beru pohár jako odměnu za celoročně odváděnou práci. O to větší radost z něho mám,“ říká devětatřicetiletý kouč.
Klub se musel po ztrátách v útoku více zaměřit na defenzivní činnost. A nutno říci, že to Bílým tygrům vyšlo na jedničku. Severočeši inkasovali nejméně gólů – 101 – ze všech účastníků extraligy, tudíž si mohli dovolit skórovat méně.
„Letos už nehrajeme tolik útočně, o to více se ale obětujeme,“ srovnává Radivojevič. „Věřím, že taková hra je i pro soupeře nepříjemnější.“
Pod nejnižší příjem gólů se kromě obrany podepsalo i spolehlivé brankářské duo Roman Will – Ján Lašák.
Vlevo je v akci Roman Will, vpravo spokojený Ján Lašák po vítězném utkání
Čtyřiadvacetiletý Will vyniká mezi ligovými gólmany ve všech stěžejních statistikách: průměru branek za zápas (1.69), procentuální úspěšnosti zásahů (93.5) i počtu vychytaných nul (7, společně s třineckým Hrubcem).
Lašákovi sice táhne na čtyřicet, ale stále je špičkovým brankářem. Slovenský mistr světa z roku 2002 a dvojnásobný mistr ligy letos naskočil do 22 střetnutí, z nichž vychytal 15 výher.
„Naše brankářská dvojice je podle mě nejlepší v extralize,“ chválí svěřence v brankovišti Pešán.
Před gólmany odvádí skvělou práci Radim Šimek. Mladý bek byl kdysi na odpis, nikdo mu nevěřil. Až pod Pešánovým vedením skutečně rozkvetl a vypracoval se v jednoho z nejlepších obránců v Evropě. Toho si nemohli nevšimnout ani skauti klubů NHL, českého reprezentačního obránce mají delší dobu v hledáčku San Jose Sharks.
Pod Ještědem se nehraje na individuality. Když se podíváte do tabulky bodování, prvního libereckého zástupce Petra Jelínka najdete až na čtrnácté příčce (16+20). Z toho je patrné, že recept na úspěch se na severu Čech ukrývá jinde než v hrstce elitních střelců.
Pešán vnesl do šatny taktiku a disciplínu, bez nichž by se i sebevíc talentovaný tým jen těžko obešel.
„Základem je pracovní morálka a etika,“ má jasno trenér Liberce. „Naši hráči celou sezonu neskutečně pracují. Připravují se na tréninky, umějí zabojovat. Je prostě radost s nimi dělat.“
Tým nade vše
Prvek týmovosti je v Liberci klíčový. Všichni hráči dobře vědí, jaká je jejich úloha v mužstvu, a snaží se ji beze zbytku plnit. Celek je poskládaný koncepčně, takže ani odchod klíčového hráče jej nemůže výrazněji rozhodit.
„V šatně sedí parta, která se těší do práce. Týmová chemie, na té stavíme náš úspěch,“ libuje si Pešán.
Poté, co loni pozvedli Bílí tygři nad hlavu mistrovský pohár, historicky nejmladší ligový kouč se nenechal ukolébat úspěchem. V létě jel stejně jako před rokem za svým kamarádem a bývalým bekem Jiřím Fischerem. Mezi trenérskou elitou v Detroitu získával poznatky, které jsou u nás těžko k odkoukání.
„Naši a ruští hráči zaostávají hlavně v návycích a dovednostech,“ hlásil po posledním letním kempu. „Proto se zaměříme na bruslení, techniku střelby a techniku hole.“
Ostatně v Liberci si jako první otevřeli unikátní střelnici, v prostoru pod ledovou plochou hráči pilují po tréninku střelbu.
Důležitá podpora přichází i od majitele klubu Petra Syrovátka. Hokej miluje a z Bílých tygrů chtěl mít vždy úspěšný produkt. A obětovat tomu dokázal za všechny ty roky hodně. I přes méně příznivé ročníky se mu nakonec sen splnil a liberečtí hokejisté patří k dlouhodobým adeptům na titul.
Kombinace kvalitního trenéra, týmové soudržnosti, moderní arény, široké divácké základny a ambiciózního majitele dělá z Liberce znovu zaslouženého krále základní části.
