V 41 letech je nejstarším hráčem hokejové extraligy. A tenhle primát si obránce PSG Zlín Jiří Marušák možná podrží i v příští sezoně. „Pracují s informací, že by se vedení chtělo domluvit,“ přiznal Marušák po závěrečném zápase základní části.
Loni se přitom s klubem dohodl na nové smlouvě až v květnu, v průběhu letní přípravy.
Už jste řekl ano?
Nechám to uzrát. Chce to odstup. Kontrakt mám do konce dubna, času je dost.
Zvažoval jste v sezoně konec kariéry?
Vždycky se to přelévalo euforicky podle toho, jak tým hraje. Člověk na to nahlíží pozitivně, pak zase negativně. Když se vyhrává, hledá plusy. Když se prohrává, tak minusy.
Jak se cítíte na ledě? Stíháte?
Musím hodně relaxovat, hodně odpočívat. (úsměv) Potřebuji se na pár zápasů podívat s odstupem času. Přes sezonu se snažím nerozptylovat sledováním svých utkání. Podvědomě to ale umím zhodnotit korektně a objektivně. Zatím se to ve mně mlátí.
Po osmi sezonách bude Zlín chybět v play-off. Jaká byla bezprostředně po utkání s Karlovými Vary nálada v kabině?
Drtivá ani pohřební nebyla. Už před zápasem jsme byli realisté. Ve svých rukách jsme to neměli. Zkusili jsme do toho dát co nejvíce, stejně jsme ani my nakonec naplno nebodovali. I když k tomu moc nechybělo, tak udělat po takovém vývoji sezony play-off by bylo hraniční vzhledem ke kvalitě předváděných výkonů.
Před sezonou to byl jednoznačný cíl, mluvilo se také o přímém postupu do čtvrtfinále. Je to velké zklamání?
Takový plán byl na začátku sezony. Vzhledem k otřesnému podzimu se změnil a ten, který jsme dostali někdy v prosinci po velkých klubových změnách, jsme uhráli. Ale podle kvality týmu a jmen na papíře jsme měli uhrát více. Za druhou půlku sezony se však nemáme zač stydět.
Prý jste neměli optimální fyzičku po suché přípravě. Souhlasíte?
O kondici se mluví pokaždé, když se špatně začne. Ale podle mě je to klišé. Myslím si, že jsme byli nachystaní velmi slušně. Předsezonní kondiční testy byly rozhodně lepší než loňské.
Proč jste tedy nechytli potřetí za sebou úvod?
Jsem přesvědčený, že je potřeba přes léto pracovat, ale to zásadní se stejně začne skládat až na ledě. Myslím si, že jsme neměli až tak vhodně složený tým typově. Někteří hráči nám tady vyloženě celou sezonu chyběli. Řekl bych, že kvalitní hráč na buly a nějaký velký silný před bránu. Spousta týmů má vyšší a silnější hráče, při střetu s našimi se tak nenadřou jako my s nimi. I kila rozhodují. Nějaký kompromis mezi rychlostí a silou by se měl hlídat v každém týmu.
V listopadu skončili po šesti porážkách v řadě trenéři Vlach s Juríkem. Nebylo už pozdě?
Neumím to posoudit. Bylo to strašně těžké rozhodování pro vedení s ohledem na to, že při bezmezné důvěře k bývalým trenérům jsme to předtím vždycky uhráli, přestože jsme měli začátky opravdu špatné. I proto jsem rozuměl snaze vedení o trpělivost. To je hra na kdyby.
Pak jste se ale zvedli, že?
Trochu se změnil styl, bylo to živější. Změna trenéra je pro každého impulz. Spousta kluků začíná s čistým štítem od nuly. Tým pod novými trenéry pracuje kvalitněji, než když zůstává ve stereotypu. Na podzim ten stereotyp možná přetekl.
Čeká vás play-out. Jak se budete motivovat, když už jste zachránění?
Každý má na zádech svoji jmenovku. Aspoň za svoje jméno, aby nebyl úplný šašek, se musí snažit, přestože motivace je malá. Takový závěr sezony není záviděníhodný. Na druhou stranu je to stokrát lepší než hrát celé play-out pod tlakem a nemít nahráno. Perfektní, že je to vyřešené před startem, na druhou stranu je to ale taková prázdnota. Play-out jsem zažil v Mladé Boleslavi, ale soutěž byla v půlce rozhodnutá.
Nedostanete na play-out volno?
Neumím odpovědět. Juniorka začíná play-off, takže klubové priority se přesunou tam. Dokud bude ve hře, asi nikdo za áčko nenastoupí.
