Hokejisté Olomouce nutně potřebují zastavit propad extraligovou tabulkou. „Rozhodně se to teďka bude lámat, takže doufám, že zabereme,“ přeje si brankář Branislav Konrád.
Kohouti na dvanáctém místě ztrácí dva body na Zlín, který uzavírá elitní desítku klubů, jež by v tuto chvíli proklouzly do play-off. Mají však o zápas méně.
Není tedy důvod k panice, nýbrž k maximální koncentraci před napínavým finišem základní části. V úterý pokračuje 34. kolem, Mora přivítá Chomutov. Ani Pirátům se závěr roku nepovedl, z posledních pěti utkání vytěžili jen čtyři body.
S Hanáky mají negativní bilanci: v „plecharéně“ padli 1:4, doma uspěli 5:4 až po samostatných nájezdech. Olomouc prohrála poslední dva zápasy s prvním Třincem a druhým Libercem těsně 2:3. Oba soupeře přestřílela. I s favority hraje vyrovnaně, leč body sbírá pozvolna. Chybí jí elitní střelec, to je však dlouhodobý problém. Tím dalším je forma jednotlivých hráčů.
Podle MF DNES podává lehce nadprůměrné výkony pouze čtveřice: šikula Juraj Mikúš, poctivý bruslař František Skladaný (slovenští útočníci jsou nejproduktivnějšími hráči týmu), zadáci Martin Vyrůbalík a Jan Jaroměřský (v ceněné statistice plus minus mají 6 plusových bodů, kapitán Vyrůbalík, i když občas pokazí rozehrávku, navíc posbíral solidních 14 kanadských bodů).
„Nevím, čím to je, ale nikdy jsem nedostal tolik prostoru jako letos. Loni jsem si taky zahrál hodně, ale letos se mi daří. Jsem rád, že jsem v kladných číslech hodně nahoře v týmu. Je dobrý, že když je člověk na ledě, víc gólů se dává a míň dostává, ale za tři zápasy to může být úplně jinak. Hlavně když budeme vyhrávat jako tým. Deset kladných bodů bych s klidem vyměnil za nulu, pokud bychom v tabulce byli čtvrtí,“ řekl Jaroměřský.
Juraj Mikúš by si od sebe představoval ještě větší příspěvek týmu, byť se do hokeje vrátil úchvatně po dvouapůlletém marodění s kolenem. Poslední zápasy ale zase chyběl. „Že bych sbíral body hrstmi, to ne. Občas něco klapne. Ale jsme málo efektivní,“ štve ho.
Jenže zbytek mančaftu předvádí svůj standard nebo zůstává za očekáváním. To platí především o útočnících Tomáši Mikúšovi (mladší bratr Juraje skóroval jedinkrát), Davidu Ostřížkovi (brněnská předsezonní velká posila je na minus 7 bodech), Romanu Rácovi (po otřesu mozku si vůbec nezískal místo v sestavě a naskakuje v prvoligovém Havířově), obráncích Robinu Staňkovi a Tomáši Houdkovi (mají -10, respektive -11 bodů a jsou v této statistice nejhorší v týmu).
Houdka nyní trápí zranění (stejně jako opory Juraje Mikúše, Pavla Skrbka, Jiřího Řípu, což je citelně znát), ale jen dvě asistence jsou na zkušeného beka s ofenzivními schopnostmi málo. Na konci minulé sezony ukázal, že může být na modré nebezpečným odstřelovačem v přesilovkách. Teď se hledá, stejně jako důrazný bek Staněk.
Také od Konráda se čeká víc. V uplynulé sezoně chytal slovenský reprezentant v životní formě, ovládl všechny brankářské statistiky extraligy, teď ačkoli viditelně nechybuje, puky ho tolik netrefují. Zatím nepřipomíná zeď. „Kolikrát to jde vedle brány a bohužel to tam padá, to se mi tolikrát v sezoně ještě nestalo. A tím pádem i psychika jde dolů. Trápím se tím, ale snažím se s tím bojovat a věřím, že se to otočí a klukům pomůžu víc,“ doufá.
V uplynulém ročníku střelecky zazářil křídelník první formace Marek Laš, v této sezoně tolik vidět není, ale je potřeba si uvědomit, že jeho přednosti jsou jinde než ve střílení gólů, přesto pracant boduje průměrně v každému druhém utkání (5+12) podobně jako elitní centr a nejlepší kanonýr Mory Jan Knotek (10+4). Platí u nich, že nezáří, ale své si odvedou spolehlivě.
Trenér Zdeněk Venera však potřebuje, aby více borců přidalo nadstavbu. Když to jde týmu, daří se i jednotlivcům. V opačném případě? Jednotlivci musí nastartovat tým. Základem je tvrdá práce. Nevypustit souboj. Tohle mají kohouti v DNA, jen jim to musí nadřízení připomínat víc než loni.
