Když v čase 53:04 Jarůšek úchvatnou ranou bekhendem přímo „do víka“ potřetí překonal libereckého gólmana Romana Willa, deset tisíc diváků v libeňské hale propuklo v jásot.
Hattrick? To se jen tak nevidí.
Ledovou plochu rychle zasypalo několik čepic, další skončila po nešťastném hodu na lavici trestoměřičů. Jarůškovi to ale bylo jedno, právě prožíval euforii a se širokým úsměvem slavil svůj počin.
Třígólové představení předvedl poprvé od roku 2012, kdy se podílel na kanonádě znojemských Orlů proti rakouskému Villachu. „Pamatuji si, že jsem dal naposledy hattrick ještě ve Znojmě,“ přitakal šestadvacetiletý forvard.
Puk za tři čtvrteční zásahy do sítě Bilých Tygrů si Jarůšek pochopitelně schová.
„Vzal ho pro mě „Pecháček“ (spoluhráč Lukáš Pech - pozn. red.), je někde v kabině,“ tvrdil jeden z nejvýraznějších současných tahounů Sparty.
Richarde, jak si užíváte svou momentální formu? Dáváte spoustu gólů.
Užívám si to samozřejmě víc, než kdyby mi to nepadalo. Dostávám tady ve Spartě příležitost a snažím se to splácet právě góly, od toho mě sem brali. Zatím se to daří, takže doufám, že jsou všichni spokojení - vedení, trenéři i já.
Věříte si tolik, že jdete do zápasu s tím, že určitě skórujete?
To ne. Jdu to utkání hlavně s tím, abych něco nepokazil, hrál bezpečně dozadu. Když člověk hraje dobře dozadu, tak se mu poté otevírají šance. Když já pomůžu týmu, tak tým pomůže mně.
Vnímáte to tak, že na vás Sparta hodně spoléhá?
Necítím to tak, ale byl bych rád, kdybych byl pro náš tým platným článkem.
Zápas rozhodovaly přesilovky, využili jste dvě ze čtyř. V čem byl recept na úspěch?
Někdy nedáte žádný gól, jindy zase dáte dva. Řekl bych, že se nám sešly všechny články, co se měly sejít, a díky tomu jsme dali branky.
Poprvé v sezoně jste zvládli utkání s čistým kontem. Je to velké povzbuzení?
Pro gólmana (Fina Samiho Aittokallia) je to určitě důležité. Měl tam těžké zákroky, i to mu pomůže. Teď přišel Ján Laco, díky tomu máme dva kvalitní brankáře. Co víc bychom si mohli přát?
Přijde vám, že se mužstvo po dvou výhrách zvedá?
Nechci to zakřiknout, ale doufám, že tomu tak je.
