„Jsem moc rád, že se to takhle povedlo,“ oddychl si Lang, kterého pochválil i trenér Škody Čihák. „Víme, že se v útočném pásmu umí prosadit. Za dvě branky jsem moc rád, odehrál kvalitní zápas. Musí dál pracovat, hlavně ve hře bez puku to ještě není ideální, ale šanci určitě dostane. Na své možnosti odehrál slušné zápasy na šampionátu dvacítek, i proto šel do první lajny. A zhostil se toho dobře,“ hodnotil Ladislav Čihák.
V zápase talentovaného útočníka koučoval poprvé, Lang totiž v této sezoně nastupoval dosud za prvoligové Litoměřice, druholigové Klatovy a stihl ještě dva duely v plzeňské juniorce.
Martine, pomohlo vám i sebevědomí, které jste nabral na povedeném mistrovství světa do 20 let v Kanadě?
To mi nepomohlo vůbec, extraliga je úplně jiný hokej. Já jsem moc rád, že jsem dostal šanci. Při návratu z Kanady jsme se bavili s Davidem Jiříčkem a Filipem Přikrylem, že je tady hodně zraněných a že snad dostaneme prostor. A všichni tři jsme se dnes snažili trenérům důvěru vrátit.
Jaká tedy byla premiéra v české nejvyšší soutěži?
Začali jsme špatně, asi jsme před utkáním nebyli úplně dobře nastavení. Ale po první třetině jsme si v kabině řekli, co musíme změnit a to se nám docela povedlo. Jsem rád, že jsme to jako tým zvládli za tři body.
Nastoupil jste v elitní formaci s Milanem Gulašem, stihl vám dát nějaké rady?
Pro mě byla pocta, že v devatenácti letech můžu hrát s takovým hokejistou. Co on dokáže na ledě pro tým, je neskutečné. Spíš se mě snažil povzbudit, ať se nebojím hrát s pukem. Byla to čest hrát s nejlepším hráčem extraligy. I s Petrem Kodýtkem, který se vypracovává v dalšího klíčového útočníka Plzně. Užíval jsem si každou vteřinu s nimi na ledě.
Zdá se, že s aklimatizací po příletu z Kanady jste neměl žádný problém.
To tedy měl, od tří hodin od rána jsem na nohou... Určitě to bylo znát, zvykal jsem si na tempo na větším hřišti. Ale nakonec to všechno vyšlo parádně.
Co se vám vybaví z 31. minuty derby, kdy jste dvakrát v rychlém sledu překonal gólmana Novotného?
Paradoxně hit, který se mi v té minutě také povedl. V životě se mi nepovedl hezčí. (úsměv) Asi až po něm tam ve vzpomínkách budou ty dvě branky.
Dvě pohotové střely. Stihl jste v obou případech zamířit?
První byl vlastně náhoda. Milan Gulaš měl jít na led a já jsem tam omylem skočil dřív. Takže jsem musel dát gól, abych se mu tím omluvil. (smích) Před druhým gólem jsem zůstal sám na kruhu, Petr Kodýtek mi puk pěkně posunul a já se jen snažil z otočky rychle trefit branku.
Po obou trefách k vám jako první rychle spěchal parťák z dvacítek David Jiříček, co vám říkal?
To byla jen čirá radost pro nás oba. Přejeme si navzájem, i před zápasem jsme se hecovali a jsem rád, že to takhle vyšlo.
Máte zkušenosti z kanadské juniorky, v Česku z první i druhé ligy, teď přišla extraligová premiéra. Dají se ty soutěže srovnat?
Asi by se to nějak dalo. Kanadská juniorka je většinou strašně rychlá, v tom je oproti extralize asi největší změna. Tady se zase hraje víc na sílu a na chytrost, zkušených hráčů je v extralize spousta. A musí se hrát dobře do obrany, aby se v ní nepropadalo. Věřím, že jsem se dokázal adaptovat a že to bude ještě čím dál lepší.
