Směna olomouckého šerifa Ondruška: góly a bitka místo oslavy

Šestnáctiletý útočník Handl v akci. Ale pozornost na sebe v pátečním extraligovém duelu strhl o šestnáct let starší zadák Ondrušek. Díky němu porazila Olomouc hokejisty Zlína 2:1 a vyhrála pošesté v řadě.

Na drese s číslem 77 jmenovka chyběla. Rozpoznávací znamení Tobiáše Handla byla helma s povinnou ochrannou mřížkou a 194 centimetrů vysoká postava. Šestnáctiletý mládenec s rovnátky si nevytvořil na křídle pravého útoku šanci, přesto na páteční večer v životě nezapomene.

Ve škole dostal Handl volno. Nejlepší premiéra, jásal

Moravské derby, které vyhrála Olomouc doma nad Zlínem 2:1, nabídlo nejen vypjaté momenty a krásné góly, ale také jednu premiéru. V dresu kohoutů si ji odbyl teprve šestnáctiletý Tobiáš Handl. „Bude to těžký?“ zeptal se nervózně na začátku rozhovoru.

O chvilku později se už 194 centimetrů vysoký útočník rozpovídal. „První pocity jsou dobré, nechal jsem na ledě všechno. Lepší premiéru jsem mít nemohl.“

Čekal jste, že nastoupíte a hned ve druhém útoku?
Nečekal. Upřímně jsem si myslel, že budu hrát ve čtvrté formaci, ale nakonec pan trenér Tomajko rozhodl, že začnu hrát ve druhé.

Nastoupil jste ve formaci s Janem Knotkem a Davidem Ostřížkem. Jak vám to sedělo?
Skvěle, myslím, že mi to vedle nich sedělo. Pomohlo mi, že si mě vzali pod křídla i v kabině.

Co vám řekli před utkáním?
Hlavně ať hraji svoji hru a nejsem nervózní. To stejné jsem slyšel i od trenérů.

Zápas byl vypjatý, neměl jste obavy, že taky jednu chytnete?
No, říkal jsem si, ať hlavně něco nepokazím a ať vyhrajeme, to je nejdůležitější.

Kdy jste se dozvěděl, že zasáhnete do utkání?
Ve čtvrtek, když jsme měli ranní trénink. Když jsem to poprvé uslyšel, tak jsem nevěděl, co říct.

Jak vnímali váš start spoluhráči z juniorky?
Přáli mi, ať se daří, vůbec mě nepopichovali. Ale jak to vnímali, to vůbec netuším, dlouho jsem je neviděl.

Musel jste dostat ve škole volno?
Měl jsem volno, s týmem jsem absolvoval celý den. Byl jsem i na ranním tréninku i na společném obědě.

Syn bývalého olomouckého hokejisty Pavla Handla v premiéře mezi dospělými pomohl kohoutům k domácímu vítězství 2:1 v derby nad Zlínem. Hvězdou utkání byl však defenzivní bek Jiří Ondrušek, autor obou tref.

V prvním souboji u mantinelu Handl objal veterána Žižku, borce se zkušenostmi z NHL. V dalším střídání zase nebojácně za zlínskou brankou získal při napadání puk.

Na střídačce jej pak trenér a šéf klubu Jan Tomajko poplácal po zádech: Dobře, chlapče!

I po zápase slyšel chválu. „Odehrál poměrně slušný zápas, první mezi chlapy. Nehrál vůbec špatně, nezklamal. Nasazení do hry si zasloužil výkony v juniorském týmu,“ vysvětlil druhý kouč Mory Zdeněk Moták, proč Handl nahradil zraněného Tomečka. „Zvládl to. Je jen dobře, když mladí hráči sbírají zkušenosti,“ přikývl Ondrušek.

Zatímco Handl nezklamal, zkušený zadák přímo zazářil. V čase 26:18 krásným průnikem otevřel skóre. Byla to skvostná olomoucká akce. Obránce Galvas pod tlakem nevyhazuje kotouč a nachází ve středním pásmu útočníka Holce, který nahodí motory, obejde soupeře a přihraje na osu Ondruškovi, jen forhendovým blafákem překonává rutinérsky gólmana Sedláčka. „Otevřelo se to, měl jsem rychlost, bránící hráči byli vestoje, tak jsem toho využil,“ popisoval Ondrušek.

A za sedm minut přidal pojistku. Prosadil se zblízka dorážkou, když předtím chytil Sedláček čistý gól Jerglovi. Zlínský forvard Fořt to neunesl a hned vyvolá šarvátku. Ondrušek se tak místo oslavy pustil do pěstního souboje s bývalým spoluhráčem. „Já jsem se radoval, Fořťák do mě drcl a už to bylo. Ale to k tomu patří. Jsme kamarádi, po zápase jsme si podali ruce,“ ujistil Ondrušek, který se ještě při odjezdu na střídačku požďuchoval s obráncem Freibergsem.

Páteční extraliga

Zpravodajství z 25. kola

„Zkřížil jsem mu cestu, věděl jsem, že to neunese,“ nevadil dvougólovému střelci další konflikt a pobyt na trestné lavici. „Mají hráče, co se nechají vyprovokovat. Takové vítězství je sladké.“ V sezoně si připsal už čtvrtý zásah, přitom platí za šerifa, který bedlivě hlídá prostor před vlastním brankovištěm. Teď góly pomohl rozjeté Morávce prodloužit vítěznou sérii na šest zápasů a uhájit čtvrté místo.

„Dva góly jsem dal v první lize, v extralize poprvé. Je to příjemný pocit, ale více méně je to jedno. Důležité je, že jsme prodloužili šňůru,“ cenil si.

„Ondruš dal zlatý hattrick. Tečoval totiž i branku Zlína,“ usmál se Moták. „Hrál výborně, první branka byla nevídaná. Zastínil i naše útočníky. Bohužel nebo bohudík.“

Byla to vyrovnaná bitva, a když Okál snížil, i napínavá až do konce. „Utkání naplnilo očekávání. Bojovný zápas. Kdybychom v první třetině proměnili jednu ze dvou vyložených šancí, mohlo se to vyvíjet jinak. Bohužel jsme z tlaku vytěžili jen jeden gól. Remíza by tomu slušela,“ posteskl si zlínský trenér Svoboda.

„Než jsme se dostali do zápasu, trvalo nám to celou třetinu. Ve druhé bylo důležité, že jsme uskočili na dva góly. Vyloučeními jsme dovolili Zlínu zápas zdramatizovat. Na tom musíme zapracovat,“ nabádá Moták. „Oslabení jsme ale vylehali, zaslouženě jsme vyhráli.“

Hosté si ve třetí třetině vytvořili několik šancí, ale brankář Lukáš, který opět zastoupil olomouckou jedničku Konráda, chytal skvěle. „Jsem rád, že dostávám šanci a vyhráváme,“ usmíval se Lukáš. „Štěstíčko bylo na naší straně. Remíza by tomu slušela. Naštěstí Honza Lukáš to zavřel,“ chválil Ondrušek. „Oba naši gólmani chytají výborně. Je jedno, kdo tam stojí.“

Olomouc pokračuje v revolučním tažení. Vyhrála už podeváté z posledních deseti zápasů a sama zjišťuje, čeho všeho je schopná. „Pohoda je, ale pořád musíme pracovat. Zápasy nevyhráváme jednoznačně. Vážíme se toho,“ zdůrazní Ondrušek. „Je příjemné, když vyhráváte,“ podotkl Moták. A návykové.