Narodil se v Torontu, tam se také hokej učil, ale v posledních letech působí v Evropě. Avšak až ve svých třiceti si poprvé zahraje českou extraligu, nikoliv ale za Spartu, za kterou hrál ještě za komunistického režimu jeho otec Peter, ale za hradecký Mountfield.
Rodině s česko-slovenskými kořeny, která v 80. letech emigrovala, tím udělal docela radost. „Táta je hlavně rád, že budu trochu blíž, a máma jezdí každý rok na pět měsíců do Prahy, takže to také brala. Jen se trochu bála, že je tady spousta novinářů a o hokej velký zájem,“ říká velmi dobrou češtinou tento rodák z Toronta, který se na východ Čech vydal po velmi vydařené sezoně v norské Valerenze Oslo.
Bylo těžké rozhodnutí opustit Valerengu, kde vám to tak šlo?
Po sezoně v Oslu jsem měl nabídky i od jiných týmů, ale v Hradci pár kluků znám a oni my o Hradci říkali jen to nejlepší.
Brian Ihnacak* Třicetiletý hokejový útočník, který se narodil v Kanadě, nová posila hradeckého Mountfieldu pro nadcházející sezonu. * Jeho otcem je bývalý československý reprezentant Peter Ihnačák, strýcem rovněž výborný bývalý hokejista Miroslav Ihnačák. Jeho otec si v 80. letech minulého století zahrál i za pražskou Spartu, po emigraci do Kanady odehrál několik sezon v NHL za Toronto Meaple Leafs. * Svoji kariéru zahájil v zámoří, ale po čtyřech sezonách na Brownově univerzitě se v roce 2007 rozhodl, že zkusí hokej v Evropě. * Jeho prvním evropským působištěm byl slovenský Kežmarok, poté střídal Slovensko s americkými kluby, v Evropě hraje od roku 2011. Začal v Itálii, poté se přes švédské Malmö ocitl v norské Valerenze. * V norském týmu Valerenga Oslo se mu v minulé sezoně dařilo, ve 44 zápasech základní části nasbíral 77 kanadských bodů za 22 branek a 55 asistencí. * Od roku 2013 reprezentuje Itálii, letos za ni hrál na mistrovství světa skupiny B v Polsku. * V roce 2004 byl jako 259. hráč draftován týmem NHL Pittsburgh Penguins, ale angažmá v této soutěži nikdy nezískal. |
S kým se z týmu Hradce tak dobře znáte?
S Troligou jsem hrál v Popradu a můj strejda je kamarád s jeho tátou. S Vantuchem jsem se sešel v Düsseldorfu a Karel Pilař u nás pár dní bydlel, když hrával v Torontu. Přišel na české jídlo a pokecali jsme.
Hradec o vás prý stál už dřív, je to pravda?
Už minulý rok se ozval, ale tehdy to ještě nějak nevyšlo. Letos jsme spolu znovu začali mluvit poprvé někdy v dubnu a to už byla taková situace, že k dohodě došlo.
Asi se na tom podepsala i úspěšná sezona v Norsku?
Dařilo se mi už předtím v Itálii, pak i ve švédském Malmö a vrcholilo to minulý rok v Norsku, což je dobře. Potřeboval jsem to, protože když jsem byl na univerzitě v Americe, moc mi to nešlo a příliš jsem si pak nevěřil. Proto jsem zkusil Evropu, ale moje hokejová cesta tady byla dost dlouho trochu divná. Teď jsem se konečně dostal tam, kam jsem chtěl. Byl to můj cíl a stále chci jít nahoru.
Je česká extraliga zatím tím nejvyšším, kam jste se v hokeji dostal?
Hrál jsem dobrý hokej v druhé americké lize, ale v takhle dobrém mužstvu a v tak kvalitní soutěži jsem ještě nebyl. Těším se na to.
V Hradci jste teprve pár dní, jak na vás působí?
Nevěděl jsem, co mám čekat, ale je to tady moc pěkný. Všechno mi ukázali, bude to v pohodě.
Co všechno už víte o hradeckém klubu?
Vím, že získal licenci od Českých Budějovic a že dřív byl v první lize. Hokej tady prý šel rychle nahoru a prý tu jsou nejlepší fanoušci v Česku. Všechno dobrý.
Na druhé straně tomu odpovídají ambice vedení klubu.
Odpovídají tomu, jak se to tady za poslední roky vyvíjí, je dobře, že chtějí vyhrát. Proto hokej hrajeme, kdyby to bylo jinak, bylo by to trochu divné.
Jak si představujete svoji roli v mužstvu?
Jsem ofenzivní hráč a oni to ode mě chtějí. Vyznávám týmovou hru, ale moje nejsilnější stránka je v útoku.
Pocházíte z Toronta, rodiče z bývalého Československa, vy jste dlouho v Evropě, kde jste vlastně doma?
Tak teď to bylo v Itálii, jejíž mám i pas, ale když se o tom bavíme, tak doma je v Torontu.
V Torontu se hraje NHL, ale klubu se už delší čas nedaří. Předpokládám, že to sledujete, a co tomu říkáte?
Že je to katastrofa. Je to nejhorší období v historii klubu, snad ještě horší, než když tam hrál v 80. letech táta, kdy to bylo taky těžký. Posledních patnáct dvacet let je neskutečných. Každé čtyři roky zkoušejí začínat znovu, a stále jim to nejde. Můžeš tam mít jakéhokoli trenéra nebo manažera, ale pokud nemáš dobrý hráče, tak s tím neuděláš.
Hradec za sebou má několik týdnů letní přípravy, vy jste s k týmu připojil teprve tento týden. Jak vypadala ta vaše?
Já ji měl v Itálii. Mám tam trenéra, se kterým se připravuji už tři, čtyři roky a on mi tu přípravu kompletně dělá vyloženě pro mě. Měl jsem tam u sebe jednoho kamaráda ze Slovenska, který hraje ve Francii, trénovali jsme tam dva tři měsíce spolu.
Vaši noví spoluhráči také v červnu trénovali na ledě, vy opět tento týden poprvé. Asi to pro vás ale není velká ztráta.
Určitě ne. Já jsem sice byl naposledy na ledě v Polsku na mistrovství světa (za Itálii, jejíž má pas, šlo o skupinu B - pozn. autor), a tak to teď je pro mě dost těžký. Ono to však rychle přijde.
