Na začátku ročníku se trápil v Luganu, kde ho nestavěl trenér. Pak však odešel na hostování do Slavie, kde se rozehrál a v lednu zamířil zpátky do Švýcarska. V Bernu patřil ke klíčovým hráčům.
"Taková tečka dává zapomenout na první půlku sezony, kdy jsem v Luganu nedostal vůbec žádnou šanci pod kanadským trenérem Larrym Hurasem. Pak jsem se ale díky Růžovi rozehrál ve Slavii a všechno se začínalo měnit k lepšímu," poděkoval na dálku slávistickému kouči Vladimíru Růžičkovi, s nímž ho pojí přátelské vazby.
I díky tomu se teď vrací do Prahy. "S Růžou jsem předběžně domluvený, že budu hrát za Slavii. Bern má na mě sice opci, ale ta už podle mého nebude hrát asi žádnou roli," poznamenal Bednář.
"Přítelkyně na mě teď tak kouká... Ráda by zůstala ještě ve Švýcarsku, ale už je čas se vrátit, tělo si o to říká. Takže se vrací a potáhneme to ještě nějaký rok s Růžou ve Slavii."
Zdá se tedy, že Bednář chce kariéru dohrát v červenobílém dresu. Mezitím si však ještě užije oslavy s Bernem, které zdaleka neskončily. "Teď bude pauza, ale v sobotu přijde velká show na náměstí. Očekává se 80 tisíc lidí, tak by to měla být velká paráda," rozplývá se.
Titul slavil už v ruském Omsku, ve Slavii a před dvěma lety v Davosu. "Už jsem ale starší, takže nedělám takový kraviny. Neopíjím se jako zamlada, třeba když jsme to vyhráli se Slavií a Omskem. Ten pocit je stejně nádhernej."
Ačkoli mohl být po zkušenosti z Lugana mrzutý, dopředu věděl, že se chce do Švýcarska ještě vrátit. I kdyby pokračovala stávka v NHL. V Bernu cítil důvěru. "Tam jim bylo jedno, že je výluka. Chtěli mě bez ohledu na ten nával hráčů ze zámoří," pochvaluje si.
"Bern je obrovský mužstvo s obrovskou historií a je to tam postavené na lidech, kteří tomu rozumí. Od prvního tréninku jsem věděl, že v tom mužstvu je obrovská síla," vrátil se Bednář k lednovému příchodu do předního švýcarského celku.
Jeho intuice se ukázala být naprosto správnou. Bern se v cestě za titulem dokázal vypořádat s mankem 1:3 na zápasy ve čtvrtfinále proti Servette Ženeva a poté 2:3 v semifinálové sérii proti Zugu. Finále proti Fribourgu poté opanoval poměrem 4:2 na utkání. "Ty obraty, to nám strašně pomohlo, síla té party byla hrozně cítit. Ostatně stav 1:3, to se neobrací často."
Titul si mohl Bednář vychutnat v domácím prostředí před fantastickým publikem. Na utkání Bernu chodí nejvíce diváků v celé Evropě. PostFinance Arena pojme 17 131 fanoušků. Už v základní části jich chodilo téměř 16 a půl tisíce.
"A mně se shodou okolností povedlo, že jsem v tom posledním utkání byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Když pak těch skoro 20 tisíc lidí skanduje vaše jméno, to máte husí kůži až na zadku. Měl jsem tam navíc rodinu a táta říkal, že to bylo něco neuvěřitelného," vyprávěl Bednář, jenž v posledním utkání sezony přispěl k výhře dvěma asistencemi.
