Menší rostliny zvládnete přestěhovat sami, na ty větší si raději pořiďte rudl nebo si přizvěte pomocníky.
Nastává čas uklidit přenosné rostliny v nádobách z jejich letního bytu do zimní zahrady nebo do domu. Poskytnete-li jim dostatek světla, přiměřené množství vody a pravidelnou kontrolu, budou vám zase od jara dělat radost na terase nebo na balkoně.
Které exoty zazimovat? |
Většina klasických nádobových rostlin nesnese ani jednu mrazivou noc, proto pečlivě sledujte předpověď počasí i průběh venkovních teplot a nenechávejte stěhování na poslední chvíli.
Už při nákupu byste se měli dostatečně informovat o nárocích jednotlivých druhů rostlin na přezimování, a vyhnout se tak následujícím problémům s nedostatkem místa.
Pro tropické nádobové rostliny, jako je ibišek čínská růže, jsou příliš nízké už teploty pod 10 °C. Středomořské nádobové rostliny, např. oleandr, fíkovník nebo vavřín, mohou naproti tomu zůstat na terase i za slabého mrazu. Měli byste je nechat venku co nejdéle, rostliny budou zdravější a předejdete jejich napadení škůdci a chorobami.
Pokud první vlna chladu trvá jen několik dnů, přeneste poté rostliny opět ven, kde vzhledem ke stále mírnějším zimám mohou zůstat třeba až do prosince.
Teprve pak je trvale přestěhujte na jejich zimní stanoviště v předsíni, na světlém schodišti, v podkroví nebo ve skleníku. Pravidelně kontrolujte, zda se na rostlinách neobjevili škůdci, zejména puklice, červci a svilušky.
Nároky na světlo nejsou u všech rostlin stejné
Pro úspěšné přezimování přenosných rostlin je rozhodující množství světla na zimním stanovišti. Základní pravidlo je jednoduché: stálezelené rostliny potřebují hodně světla po celý rok.
Víte, jaké podmínky potřebují přes zimu např. citrusy? (Viz konkrétní rady pro jednotlivé druhy exotických rostlin níže.)
Druhy, které na podzim přirozeně opadávají, vystačí s menším množstvím světla. Zcela tmavé stanoviště však nevyhovuje žádným rostlinám – určitý zdroj světla by tedy měl mít každý prostor pro jejich přezimování.
Při volbě zimního příbytku mějte na mysli, že okenní tabule odfiltrují 30 až 70 procent světla potřebného pro rostliny. S každým metrem vzdálenosti od okna se množství světla snižuje na polovinu. Za dostatečně světlé stanoviště pro přezimování světlomilných přenosných rostlin je proto možné považovat jen místo přímo u okna orientovaného na jih.
Praktické tipy k zazimování
|
Odpovědy na otázky typu „Co se stane když...“
Co se stane, když rostliny zazimuji příliš pozdě?
Poškození rostlin chladem se projevuje nepravidelnými hnědými nebo černými skvrnami na listech, nicméně zasaženy bývají většinou i kořeny. Rostliny se však ještě mohou zotavit, pokud je vyjmete z květináče, uhnívající kořeny odstřihnete a kořenový bal vsadíte do menší nádoby.
Je před zazimováním rostlin nezbytné nechat substrát vyschnout?
Není. Mnozí pěstitelé to však dělají, aby si ušetřili námahu při stěhování. Důležitější je zkontrolovat, zda rostliny nejsou napadeny škůdci. Pečlivě je prohlédněte a zbavte slimáků, housenek a brouků. Účinným opatřením proti mravencům je několikahodinové ponoření rostliny do vody. Při napadení puklicemi nebo sviluškami okamžitě použijte vhodný ochranný přípravek (např. Careo nebo Omite).
Jak vlhký by měl být substrát?
Při zalévání je důležitá stálost – substrát by měl být stále mírně vlhký. Jeho vlhkost kontrolujte dvakrát až třikrát týdně a zalévejte podle potřeby. Pokud substrát necháte příliš vyschnout, budou stálezelené rostliny vyholovat. Pokud naopak rostliny zaléváte příliš, začnou zahnívat kořeny. Na to je citlivá například bugenvilea.
Ošetřují se rostliny při zazimování řezem?
Jen pokud je to nutné kvůli nedostatku místa. Teplomilné druhy je lepší ostříhat teprve v březnu. Přihnojovat přestaňte už v září.
Pokud rostlina po zazimování shodí větší množství listů, znamená to, že je na nevhodném stanovišti?
Ne vždy to tak musí být. U ibišku, bugenviley nebo libory je opad listů přirozenou adaptací na horší světelné podmínky, podobně jako třeba u pokojových fíkovníků. Rostliny tak šetří cennou energii. Naproti tomu citrusy, strelície či tropické palmy jsou přirozeně stálezelené a listy by ztrácet neměly. Potřebují místo přímo u okna bez záclon. Náročné na světlo jsou také kopretinovce (Argyranthemum).
Druhy do tmavších zimovišť
Durman (Datura, Brugmansia)
Durman (Datura, Brugmansia)
Oblíbené ´andělské trumpety´ shazují na podzim listy. Díky tomu u nich podstatně klesá potřeba světla a vody. Zeminu udržujte jen slabě vlhkou a až do března rostliny nepřihnojujte, podobně jako ostatní přezimující přenosné rostliny.
Fíkovník smokvoň (Ficus carica)
Fíkovník smokvoň (Ficus carica)
Pokud pro svůj fíkovník, který na podzim shazuje listy, nenajdete místo v garáži, v zahradním domku nebo na jiném podobném nevytápěném místě, můžete jej trvale vysadit do zahrady a poskytnout mu lehkou zimní ochranu.(Pěstitelské rady, jak dosáhnout co největší úrody fíků.)
Marhaník obecný (Punica granatum)
Marhaník obecný (Punica granatum)
Bohatě kvetoucí okrasné formy i velkoplodá ´granátová jablíčka´ se v zimě spokojí s minimem světla, neboť jejich korunky jsou po podzimním opadu listů holé.
Druhy, které v zimě potřebují hodně světla:
Citrusy (Citrus)
Citrusy (Citrus)
Od citroníku přes pomerančovník až po mandarinkovník jsou většinou stálezelené a potřebují místa v první řadě u okna. Pokud je dáte na příliš tmavé místo, shodí listy, což však ještě není důvodem k obavám. Tato reakce je součástí přirozeného úsporného programu. Jakmile na jaře světla přibude, nahradí tuto ztrátu nové listy. Ale pozor – rostliny s menším množstvím listů byste měli také méně zalévat, protože spotřeba vody je u nich znatelně nižší.
Olivovník evropský (Olea Europaea)
Olivovník evropský (Olea Europaea)
Stálezelené olivovníky ztrácejí v zimě mnoho listů hned ze dvou příčin: olivovníky nereagují na sucho okamžitě, ale s časovým odstupem deseti a více dnů. Rovněž nedostatek světla vede k úbytku energie a nutí rostliny k přirozeným úsporám prostřednictvím opadu listů.
Bugenvilea (Bougainvillea)
Bugenvilea (Bougainvillea)
Pokud tyto popínavé rostliny rostou mimo svou jihoamerickou domovinu, ztrácejí na určitou část roku listy, u nás je to během zimy. Opadu listů nezkoušejte zabránit zvýšením zálivky, přemokření by jen vedlo k zahnívání kořenů. Bugenviley umístěte na světlé místo s teplotou 10 °C a zeminu udržujte jen slabě vlhkou. Od dubna začnou znovu rašit.
Ibišek čínská růže (Hibiscus rosa-sinensis)
Ibišek čínská růže (Hibiscus rosa-sinensis)
Pokud necháte ibišek přezimovat v obytných místnostech s teplotou vyšší než 18 °C, ponechá si listy a pokvete pak i v zimě. V chladnějších prostorách však ibišky listy shazují a mohou pak přečkat zimu i na tmavším stanovišti; v následujícím roce pak však většinou kvetou až od června.
Zarděnice kohoutí hřeben (Erythrina crista-galli)
Zarděnice kohoutí hřeben (Erythrina crista-galli)
Nevyzrálé výhony nádherně kvetoucí rostliny v zimě přirozeně odumírají, podobně jako u révy vinné. Substrát nenechte zcela vyschnout, jak se někdy doporučuje, ale udržujte jej slabě vlhký. Pokud totiž zemina příliš silně seschne, může dojít k přetržení důležitých jemných kořenů.
Vavřín vznešený (Laurus nobilis)
Vavřín vznešený (Laurus nobilis)
Tato stálezelená dřevina s aromatickými listy je trochu zvláštní – pokud jí dopřejete zimní odpočinek při teplotě nižší než 10 °C, snáší přezimování bez světla, ač je stálezelená. Vavřín v nádobách může zůstat venku po celou zimu jen v oblastech, kde teplota neklesá pod -5 °C.
Palmy
Trachykarpus (Trachycarpus)
Ačkoli v létě potřebují palmy hodně světla, mnohé z nich jsou během zimního období klidu pozoruhodně nenáročné. Například trachykarpus (Trachycarpus) – na snímku – dokáže bez problémů přečkat dokonce i dva měsíce na mrazuprostém a zároveň slabě osvětleném stanovišti.
Kalokvět (Agapanthus)
Kalokvět (Agapanthus)
Přezimujete-li tyto trvalky na světlém místě, uchovají si listy. Umístíte-li je naproti tomu na tmavé stanoviště, jejich listy zavadnou a znovu vyraší až na jaře. Rostliny pak ovšem většinou nevykvetou v červnu, nýbrž až v srpnu.
Strelície (Strelitzia)
Strelície (Strelitzia)
Strelície přizpůsobuje dobu svého kvetení stanovišti. Stráví-li tedy celou zimu v teplé obytné místnosti přímo na jižním okně, pokvete už od prosince. Naproti tomu při zimování v chladné tmavší místnosti (3–10 °C) pokvete teprve v létě.
Oleandr obecný (Nerium oleander)
Oleandr obecný (Nerium oleander)
Oleandr si jakožto stálezelená rostlina žádá místo u okna, ale jeho nároky na světlo klesají s chladem v místnosti. Teploty kolem bodu mrazu rostlinám prospívají také proto, že zamezují rozvoji škůdců, jako jsou třeba puklice.
Banánovníky (Musa, Ensete)
Banánovníky (Musa, Ensete)
Banánovníky nesnášejí přímé slunce v létě ani v zimě. Ovšem světlo potřebují, a kromě něj i stabilně vysokou vzdušnou vlhkost, která zabrání zasychání okrajů listů.
