U Effenbergerových právě sklízejí fíky z první letošní úrody. „Ze dvou keřů, které máme na zahradě vysazené pátým rokem, momentálně denně sklízíme 50 až 60 vyzrálých plodů. Díky sluníčku jsou plné cukru, takže sladké jako med,“ popisuje nadšeně pěstitel, který letní sklizeň odhaduje na 80 až 100 kilogramů. „Všichni už jsou doma přejedení, takže fíky nosím i kolegům do práce,“ směje se.
Fíkovníky v Přibicích |
A pokud bude dlouhý teplý podzim, koncem září přijde druhá letošní úroda. Ta většinou končí až v listopadu s příchodem silnějších mrazů. „A to už kolem nás nikdo nechce fíky ani vidět,“ těší se, jak podzimní úroda skončí v palírně.
Na jeho zahradě to vypadá, jako byste se přesunuli ještě o pár set kilometrů na jih, přesto jste pořád zhruba 25 kilometrů od Brna. „Fíkovníky tu rostou velmi dobře, už dvouleté rostliny téměř stoprocentně plodí,“ říká původně amatérský nadšenec, kterého láska k pěstování nakonec dovedla až k vystudování zahradnické fakulty v Lednici. O svoje pěstitelské zkušenosti se rád i podělí.
Kam fíkovník zasadit a jak o něj pečovat
Fíkovník smokvoň (Ficus carica) není na složení půdy nijak zvlášť náročný, bez problémů mu vyhovuje nekyselá jílovitá půda. „Půdu nemusíte před výsadbou nijak upravovat, jen rostlině při výsadbě dopřejte přídavek zahradnického substrátu v bezprostřední blízkosti vysazovaného kořenového balu,“ radí zahradník, který své množí řízkováním.
Pěstování domaFíkovník lze samozřejmě pěstovat i v bytě nebo za zasklené lodžii. I tam platí, že potřebuje hodně sluníčka a čerstvý vzduch. „A na zimu doporučuji fíkovník uložit do chladna. Shodí listy, odpočine si a nabere sílu pro další úrodu,“ radí pěstitel. Zatímco na zahradě většinou netrpí žádnými škůdci nebo chorobami, může se při pěstování ve skleníku nebo doma objevit napadení sviluškou, případně puklicí neboli štítenkou (více o těchto škůdcích čtěte zde). |
Má také vyzkoušeno, že se rostlinám od něj daří v různých koutech republiky, řadu si jich už odvezli příbuzní, přátelé i další zájemci. A všude platí, že jako subtropická rostlina potřebuje fíkovník především hodně slunce. Sám má zmíněné dva fíkovníky vysazené u stěny orientované na jih. Mají tak zajištěno maximum slunečních paprsků a současně jsou dostatečně chráněné.
Po vysazení fíkovníku radí nepřehánět to se zálivkou, ani když už rostlina zakoření. „I po dobrém nástupu růstu, tedy po zakořenění rostlin, zalévejte střídmě,“ radí zahradník z Moravy.
A hned vysvětluje proč. „Při vydatné zálivce má sice fíkovník obrovské roční přírůstky, běžně kolem 1,5 až 2 metrů, jenže na dlouhých větvích pak hůře vyzrává dřevo.“ A nevyzrálé dřevo nedokáže bojovat s mrazem, takže velké přírůstky nejsou ani náhodou výhra.
Jak fíkovník stříhat a zajistit na zimu
S tvarováním keře vydržte až na podzim, po opadu listů. „Pak ho ostříhejte tak, aby byl co nejforemnější k zabalení na zimu,“ usmívá se zahradník. Pak už záleží jen na tom, jak je keř velký. Ty se slabšími větvemi jednoduše stačí ohnout k zemi a zaskládat balíky slámy, nebo silnou vrstvou listí a chvojí.
„U větších keřů nebo stromů po opadu listí vyřežeme silné neohebné větve a větve nepříliš vyzrálé a slabé. Všechny ostatní zkrátíme zhruba tak na 2,5 metru a větve opatrně stáhneme drátem nebo provazy, aby zabraly co nejméně místa,“ popisuje postup, jak v Přibicích zabezpečuje fíkovníky na zimu.
Takhle fíkovníky přezimují...
Brzy zjara, po odzimování...
Zjara po vyrašení pupenů...
Celý svazek větví pak obalí do kusů starého textilu, nebo netkanou textilií. “Poté ho ještě dokola zabalíme bublinkovou fólií, ale tak, aby k rostlině mohl vzduch,“ vysvětluje, že cirkulace vzduchu zabrání výskytu plísní.
Tato příprava na zimu je u velkých rostlin operací na pár hodin, ale vyplatí se. Kdy se na zazimování fíkovníků vrhnout, to závisí na počasí. „Někdy balíme koncem listopadu, jindy začátkem prosince. Platí ale, že čím později, tím lépe,“ konstatuje . Jde o to, aby více jak desetistupňové mrazy fíkovníky zastihly už připravené jim odolat. Zabalené přežijí bez poškození i 25stupňové mrazy.
Jak na řez fíkovníkůNa jaře po rozbalení rostliny vystříhejte všechny namrzlé větve, které by už stejně nevyrazily a během vegetace pak bez obav vystříhávejte ty slabší a křížící se. Je to potřeba, aby do keře mohlo slunce. „Při letním řezu si ale dávejte pozor na kůži. Latex vytékající z ran po odstřižených větvích je totiž agresivní a pokud je někdo citlivější nebo alergik, může kůže po kontaktu s ním zarudnout a svědit,“ varuje zkušený pěstitel. |
Kruté zimy před pěti šesti lety ukázaly, že při ještě větších mrazech fíkovníky vymrznou až ke kořenům. Na jaře sice opět obrazí, ale nemůžete počítat s nějakou velkou úrodou. „S nasazením plodů pak mívají problém,“ konstatuje Effenberger. Naopak poslední dvě mírné zimy nepoškodily ani zcela nezakryté keře.
A podobné pravidlo, tentokrát čím dříve, tím lépe, platí i na jaře. Pokud by se fíkovníky zbytečně nechaly zabalené déle, mohou při teplejším a slunečném počasí začít pod obalem plesnivět. „Většinou rozbalujeme počátkem března, podle teplot. Těch -10 °C je bezpečná hranice,“ konstatuje z vlastní zkušenosti.
Až fíkovník urodíDoporučujeme telecí s hruškami a fíky, vynikající chutney z fíků a červené cibule a také pečené fíky v kokosovém kabátku. Sdílejte fotky a hodnoťte recepty na Labužník.cz |
Pokud byste chtěli fíkovníku přilepšit, čiňte tak jen na začátku sezony. „Lze jej hnojit běžnými zahradnickými hnojivy, ale není to nutné. Nadbytek dusíku vede k velmi rychlému růstu a jak už jsem zmínil, část dřeva takto narostlých větví stejně nestihne do zimy dobře vyzrát. Obecně platí, že čím menší přírůstky přes léto narostou, tím bude dřevo vyzrálejší a odolá silnějšímu mrazu,“ radí Effenberger zůstávat raději při zemi. Za více než dvacet let pěstování fíků ví, co říká.
