Kormorán už není ohrožený ani vzácný, kulturně či vědecky velmi významný, odůvodňuje MŽP záměr. Stát tak ročně ušetří desítky milionů korun, v posledních letech vyplácí pravidelně jako náhradu škod majitelům rybníků 40 milionů korun.
"Primárním důvodem návrhu ale je, že se kormoráni přemnožili a ničí přírodu," tvrdí mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. "Úpravu zajistí novelizace vyhlášky, takže teď jsme ve fázi, kdy jsme ji rozeslali k mezirezortnímu posouzení. Až se nám vrátí připomínky, zapracujeme je do návrhu a nakonec novelu posoudí legislativní rada vlády," upřesňuje Vitík.
Zařazení kormorána velkého mezi zvláště chráněné druhy odráželo podle autorů vyhlášky stav jeho populace v období 80. a 90. let, kdy se tento druh v Česku vyskytoval pouze při jarním a podzimním průtahu a hnízdění bylo na českém území v počátcích. Nyní hnízdící populace čítá 300 párů. Tento počet není nijak vysoký a je dlouhodobě stabilní, uvádí důvodová zpráva k vyhlášce, zveřejněná na vládním webu. Mnohem významnější je podle ní z hlediska početnosti kormorána velkého jarní a podzimní tah, kdy přes území protahují tisíce jedinců z jiných částí Evropy, a dále zimování 8 000 až 10 000 jedinců.
Autoři zprávy ve zdůvodnění vyškrtnutí kormoránů z řad chráněných druhů konstatují, že tito ptáci díky své početnosti vytvářejí "enormní predační tlak na rybí společenstva". Ničí ryby v chovných rybnících, ale i populace ve vodních tocích včetně zvláště chráněných druhů.
Na chovných rybnících způsobují kormoráni podle Jana Štípka z Českého rybářského svazu roční škody za zhruba 80 milionů korun, jejich majitelé a správci ale mohou žádat o kompenzace za sežrané a na místě uhynulé ryby. V rybářských revírech se škody pohybují mezi 50 až 70 miliony korun za rok, ale jejich správci nedostávají nic. Svaz proto už dříve navrhoval, aby se kormorán vyřadil ze seznamu ohrožených živočichů, podobně jako je to v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde počty dlouhodobě regulují.
Odlov kormoránů je nyní možný s povolením kraje, někde ještě obce s rozšířenou působností. Každý region k tomu ale přistupuje rozdílně a řada míst odstřelům brání.
Protože po vyškrtnutí kormoránů ze seznamu nebudou mít majitelé rybníků nárok na odškodnění po jejich náletech na rybníky, bude podle autorů vyhlášky nezbytné zajistit omezení škod jiným způsobem. Podle odhadů ministerstva zemědělství a Českomoravské myslivecké jednoty představují náklady na podporu odlovu a dalších opatření přibližně osm milionů ročně.
"Část prostředků by pak měla být věnována na obnovu populací volně žijících ryb v rybářských revírech. I přes tyto náklady by celková úspora mohla představovat ročně 20 až 30 milionů korun," shrnuje zpráva finanční bilanci opatření.
6. ledna 2011 |
