„Pravidelný veterinární trénink je důležitý kvůli prevenci, kdy každodenní kontrolou můžeme odhalit potenciální zdravotní problém, navíc nacvičené veterinární úkony jsou pak pro zvířata pouhou rutinou, a nikoli stresujícím podnětem,“ vysvětluje význam práce se slony jejich vrchní chovatel Martin Kristen.
Každý den se slon umyje a nenásilnou formou se tak zkontroluje, zda je zdravotně v pořádku. Prakticky od narození se učí interakci s chovatelem a cvičí se k tomu, aby nebral prohlídku jako nutný úkon, ale jako hru.
„My tomu říkáme targety, pomocí nichž se dotykem naznačí, co má slon udělat. Reaguje také na kombinaci lidského hlasu a povelu takzvaného klikru, jehož zvučné kliknutí upozorní zvíře na správné splnění povelu. A když poslechne, dostane odměnu,“ popisuje Kristen. Slůňata v průběhu tréninku dostávají kousky ovoce, především oblíbené banány.
Slon ovšem nereaguje, pokud byste k němu mluvili chodským dialektem. Historicky od sedmdesátých let minulého století se používají povely ze Srí Lanky. Chovatel však dodává, že pokud se slovní zásoby nedostává, používají se i anglické a německé výrazy.
Ačkoli si malé slůně zvyká na přítomnost chovatele už od narození, vědomé spolupráce bývá schopné od čtyř až šesti měsíců věku. „Reaguje na pamlsky, takže když ještě nepřijímá pevnou potravu, nemá pochopitelně takovou motivaci to řešit,“ vysvětluje chovatel.
KVÍZ: Než vyrazíte do Zoo Praha, otestujte se, jak znáte její slony |
Při prohlídce se kontrolují nohy, chobot, uši. Cílem výcviku je, aby se sloni nebáli na sebe sáhnout. Zvláště malá slůňata mají totiž hodně kožních záhybů, takže je třeba je rozhrnout a zkontrolovat. „Musíme se jim taky podívat do huby, protože během dospívání třikrát mění zuby a navíc jim začínají růst kly,“ doplňuje podrobnost Kristen.
Největším problémem jsou pravidelné odběry vzorků krve z ucha a prořezávání klů, podobně jako když se prořezávají zuby malým dětem. Jejich zanícení proto chovatelé brání dezinfekcí.
Odběry krve jsou pro ně velmi nepříjemné a trvá někdy měsíce, než je zvládnou bez protestů. A trvá několik let, než je přijmou za své.
První ze samiček slona indického se v „Údolí slonů“ v severní části pražské zoo narodila 27. března 2020 samici Tamaře, druhá 9. května 2020 samici Janitě. Ředitel pražské zoo označil narození dvou sloních mláďat za malý zázrak.
OBRAZEM: Podívejte se na nová slůňata nedávno narozená v pražské zoo |
„To je ohromně důležité. Kdyby to byli samci, tak by časem museli odejít. Ono je to tak vlastně i v přírodě, že odcházejí od rodného stáda. Jenže tam se rozptýlí do přírody, ale v případě zoo je to komplikovanější. V případě, že jsou to samičky, mohou se stát pokračovatelkami chovu a s nimi se díváme do budoucnosti zoo třeba za padesát let,“ popsal ředitel zoo.
„Bylo to opravdu napínavé. K oplodnění došlo zhruba ve stejné době a všichni jsme očekávali, že jako první přivede na svět mládě Janita. Nakonec to vyšlo úplně naopak,“ upozornil Bobek v Rozstřelu, který se konal v květnu téhož roku, na napínavý příběh zrození.
Poukazoval na to, že ač délka březosti se u slonů pohybuje kolem dvou let, není to pravidlem. Takže u Tamary to bylo tak, že se u ní pohybovala v průměru nebo trochu pod tímto časovým obdobím, Janita si dávala trochu na čas.
Sloní stádo se v současné době rozrostlo už na devět členů, takže aby v tom byl pořádek, Bobek je vyjmenovává: „Tak počítejte se mnou: samec Ankhor, dvě staré slonice Gulab a Shanti, Tamara s Janitou a jejich čtyři mláďata, tedy samečci Max a Rudi a teď dvě novorozené samice Lakuna a Amalee.“
