Mají devět životů, nemají vztah k lidem. Kočičí mýty a co je na nich pravdy

Jsou to samostatné společnice, avšak péči i lásku člověka potřebují. Tyto pružné šelmičky provázejí lidstvo tisíce let. Byly uctívány i zatracovány, zdobily příbytky panovníků, jejich podoby jsou zvěčněné na prastarých freskách, ale lidé si je spojovali i s temnými silami.

Kočka jinou doma nesnese? To není pravda. Počáteční antipatie či boj se brzy promění ve hru.

Pojďme se podívat na zoubek nejčastějším mýtům a pověrám. Kočky zažily dobu temna, kdy byly spojovány s ďáblem.

Nejhůře na tom byly černé kočky. S nástupem inkvizice a nechvalně známých honů na čarodějnice byly zejména černé kočky vybíjeny, a dokonce spolu s domnělými čarodějnicemi upalovány. Výsledek nevzdělanosti a tmářství se však brzy dostavil.

Vybrali jste nejroztomilejšího prázdninového mazlíčka. Prohlédněte si fotky

Svou příležitost „chytli za pačesy“ hlodavci, zejména pak krysy. Jejich přemnožení způsobilo morové rány.

Přestože byly kočky později „rehabilitovány“ a staly se opět vítanými společnicemi, mýtus o neštěstí, které přináší černá kočka, přežil a přežívá dodnes. Těm, kteří se křižují či si třikrát odplivnou, přeběhne-li jim přes cestu ebenová míca, bychom rádi sdělili, že tato pověra nemá žádný reálný základ.