Mladá majitelka, která má k drobné Houbičce velmi silnou citovou vazbu, byla šťastná za možnost obrátit se s prosbou o pomoc na Kláru Nevečeřalovou, odbornici na chování koček. A to v rámci natáčení VII. řady pořadu Kočka není pes, kterou právě vysílá Česká televize. Mělo to totiž smysl.
Paní Kateřina má doma jen tuto jednu kočičku, ale na zahradě – kde také jako opuštěné hladové koťátko našla právě Houbičku – se stará i o pár venkovních koček. Jedna z nich chodí i domů na krmení, a většinou si s Houbičkou pohraje a ona trochu vybije energii. Paní Kateřina ji na vodítku bere i ven.
Přivolání i další povely lze kočku naučit za měsíc, radí Nevečeřalová |
Když se Klára Nevečeřalová s Houbičkou seznámila, bylo jí za chvilku jasné, že je to hyperaktivní a nevybouřené zvířátko, které se snaží za každou cenu upoutat pozornost své majitelky a strhnout ji na sebe. Třeba právě útokem na obrazovku televize nebo její notebook či mobil, kterým se – pracovně – věnuje víc než jí. Občas i leze na stůl, když rodina jí, a snaží se ujídat z talíře.
Klára se tedy domnívá, že Kateřina svou elektroniku uchrání jen tehdy, pokud si bude s Houbičkou více hrát a pořídí jí i hračky, které Houbička může rozcupovat. Její škrábání i kousání je nutné ignorovat, aby se to odnaučila. Podobně jako její lezení na stůl, když rodina jí – je třeba jí dát najevo, že se to nesmí. Nicméně jako zvíře, které v útlém věku trpělo nedostatkem potravy, je potřeba ji opravdu kvalitně krmit a mít s ní obrovskou trpělivost.
Drsný bengálský kocour Max potřebuje vybít baterky, radila trenérka |
A návštěvy by měly Houbičce nosit dobroty, aby pochopila, že z nich může něco kápnout. Náprava hyperaktivní Houbičky nebude snadná, nicméně už po měsíci majitelka mohla konstatovat, že je situace mnohem lepší.
Začala se Houbičce více věnovat, pořídila jí víc hraček i krabice, které kočky doslova milují. Lze jim vyrobit i papírové bludiště.
10. května 2016 |
Také zvala častěji návštěvy, i když ty prý většinou kočička bere na milost až druhý den. A drahou elektroniku začala schovávat, pokud zrovna nepracuje, a útočné výpady prostě ignoruje. A Houbička od nich postupně upouští. Vše je tedy na dobré cestě a Klára může být spokojená.
„Pokud si pořizujeme domácího mazlíčka, tak ten čas si na něj musíme vyhradit. Protože jinak to zvířátko bude vždy hledat nějaké alternativy, jak upoutat naši pozornost. Jako třeba tím, že se nám bude snažit rozkousat mobil,“ konstatuje paní Klára, které se podařilo vnést pochopení do dalšího vztahu a soužití se svéráznou kočičí šelmičkou.
VIDEO: Za tři měsíce kocour roztrhal velkou krabici na kousíčky. Proč? |
Roční štěně ohaře potřebuje hodně pohybu
Na Rudolfa Desenského se pro změnu obrátil majitel ročního Baxe, dospívajícího štěněte maďarského ohaře, který je plný naprosto nespoutané energie a rodina se školou povinným synem si s ním moc neví rady.
Dvouletou boxerku lze převychovat, i když tahá na vodítku a loví kočky |
Bax je jako neřízená střela, kterou nejsou schopni usměrnit. Návštěvy vítá štěkáním a skákáním, lítá po zahradě a štěká na cokoliv a kohokoliv, kdo se objeví v dohledu, syna při hrách kouše a při procházkách majitele na vodítku doslova vleče za sebou, protože prostě silně tahá.
Rudolf Desenský majitelům Baxe názorně předvedl, že je potřeba ho nejprve utahat, a pak teprve se věnovat jeho výcviku. A to po chvilkách několikrát denně, ideálně každý člen rodiny.
Úplně základní rada Rudolfa Desenského je, aby rodina Baxe každý den nejprve doslova utahala, pak má teprve smysl s ním začít cokoliv trénovat. Což Bax názorně předvedl i při návštěvě Rudy se dvěma chůvičkami u rodiny doma. Nejprve vůbec nevnímal, ale když se vylítal s Rudovými fenkami, dalo se s ním krásně pracovat a učit ho chodit na vodítku tak, aby netahal.
Při přivolání nechoďte psovi naproti, nebo vše pokazíte, radí Desenský |
Maďarská vyžla je totiž pes pro sportovně založené lidi, kteří s ním chodí běhat, do přírody nebo třeba jezdit na kole – samozřejmě úměrně věku a kondici zvířete. I s Baxem je tedy potřeba více sportovat a vybouřit jeho obrovskou energii. Potom ho mohou učit povel „pomalu“, aby přestal tolik tahat na vodítku. „I zbytek rodiny se musí naučit, jak s Baxem trénovat,“ vysvětluje Desenský, že rodina musí při výchově psa táhnout za jeden provaz. A trénovat denně – klidně po chvilkách, ne hodiny v kuse – ale pravidelně a důsledně.
