Někde nedávné horké a suché počasí růst hub zastavilo, ale i na takových místech by podle mykologů momentální vydatné deště mohly zvednou šance na pěkný houbařský úlovek. Musí se to zkoušet, výskyt hub prostě často bývá lokální (viz červnový článek s mykoložkou zde).
Tak jako to v Mladějovicích u Jičína zkusil pan Froněk z Prahy, a nelitoval. „Na houby se často nedostanu, ale opravdu rostou. Začátkem týdne jsme našli hned několik hřibů, z nichž některé byly opravdu výjimečné kusy, které jsem našel naposledy tak před dvaceti lety,“ konstatoval čtenář, který fotografii těch největších exemplářů poslal do rubriky Očima čtenářů iDNES.cz.
U Froňkových padly hřiby hlavně na řízky, kterých bylo tolik, že se pořádně přejedli. „Nicméně už je zkrmeno,“ konstatoval s úsměvem houbař.
Jaké houby se dají najít uprostřed léta?
V lesích či na loukách lze v těchto dnech kromě hřibů nejčastěji narazit na muchomůrky růžovky a šedivky, žampiony, jedlé druhy holubinek i některé vzácné druhy hub. Jen je často potřeba je dlouho a pracně hledat, konstatuje Jaroslav Landa z České mykologické společnosti. „V těchto dnech růst hub ustal, ale po vydatných srážkách se naděje docela zvyšuje,“ uvedl mykolog pro ČTK.
Hlíva ústřičná
Kromě běžných druhů hub mohou lidé narazit i na bělolanýže, jejichž plodnice tvarem připomínají bramboru a rostou pod zemí, proto se poměrně špatně hledají. Chutí se tyto houby nedají srovnat s pravým lanýžem, ale dají se použít k dochucování jídel, například polévek nebo omáček.
Roste i hlíva plicní, která se dá stejně jako známější hlíva ústřičná použít do hotových jídel, k nakládání do octa nebo sušení. Penízovku vřetenonohou, která může vyvolávat žaludeční potíže, naopak raději nesbírejte.
Letošní houbařská sezona má každopádně lepší průběh než ta loňská, kdy houbám nesvědčilo dlouhodobé horko bez dešťů. „Loni jsme na první plošnější růst hub čekali až do srpna,“ konstatoval Landa. Například hřiby i křemenáče letos nosili houbaři z lesa dříve než obvykle.
