Paní Jana kdysi vsadila po stavbě domu na elektrické vytápění pomocí jednoduchých akumulačních kamen. V době vzniku to bylo jednoduché.
Žádné rozvody vody pro vytápění radiátory, jen pořízení několika spotřebičů a k tomu levný noční proud. V té době ideální kombinace. V současné době je to však při radikálním zvýšení cen energie noční můra.
Odhodlala se proto k radikálnímu kroku. Protože nechtěla bourat podlahy v celém domě, rozhodla se pro vytápění tepelným čerpadlem vzduch-voda do klasických radiátorů. I když si byla vědomá toho, že ideální kombinací pro vytápění čerpadlem je právě podlahové topení.
Kombinace čerpadla, fotovoltaiky a baterie
Všichni vědí, že na topný výkon tepelného čerpadla 3–4 kW je třeba jediného kilowattu elektřiny, což už samo o sobě přináší velký finanční přínos. Aby se pokusila eliminovat i tento náklad, nechá si nainstalovat i fotovoltaické panely, které by jí mohly pokrýt i tuto spotřebu elektřiny.
Není to tak snadné, jak to na první pohled vypadá. Fotovoltaické panely dodávají elektřinu přes den, kdežto topit se musí i přes noc. Takže během dne by vyráběly nadbytek elektřiny, ale přes noc by se jí nedostávalo.
Proto dala na doporučení realizační firmy a nechala doplnit systém i o baterii, i když to znamenalo zhruba stotisícovou investici navíc. Jenže to, co se vyrobí navíc, se do ní uloží, a přebytky se pak využijí v době, kdy je světla málo.
Tím se minimalizuje závislost na rozvodné síti a dům se k ní připojí až tehdy, když hlásí, že „má na krajíčku“ a překlene tak dobu nouze. Pro hromadné využití baterií v energetice se dosud čeká, co rok se objeví nějaký „převratný“ vynález nové baterie, který zachrání lidstvo, ale zatím skutek utek.
Zatím se většinou používají baterie na bázi lithia, pro běžný dům se počítá s kapacitou 10 kWh, která však postačuje na podobné zálohování jako v tomto případě.
Tajemné výpočty
„Fotovoltaické panely lze v naší zeměpisné šířce docela dobře využít, pokud máte sklon střechy mezi 35 a 45 stupňů. Pak běží na 95 až 100 procent projektovaného výkonu,“ popisuje Michal Kučera, technický ředitel společnosti Energetického Holdingu Malina, který technologii dodává na klíč.
Upozorňuje na to, že není vždy ideální stavět je jen na střechy orientované čistě na jih. Odvozuje se to od toho, jaká je spotřeba domácnosti v průběhu celého dne, takže se musí udělat studie, která někdy doporučí, aby se panely umístily částečně na jihovýchod a částečně na jihozápad.
Sice pak nevyrobí 100 % energie, ale příkon se lépe rozprostře během celého dne. Navíc se bude stejná fotovoltaika chovat jinak na jihu Moravy a jinak na severu Čech.
Z toho je jasné, že nemá cenu pouštět se do podobné akce svépomocí. Musí se spočítat spotřeba domácnosti nejen v průběhu dne, ale i napříč celým ročním obdobím. Jiné je to v domácnosti, kdy se žije celý den, jinak se spotřebovává elektřina tam, kde ráno všichni odejdou do práce a večer se zapne sporák, mikrovlnka, pračka a žehlička.
Je třeba si uvědomit, že ne pro každého je instalace fotovoltaických panelů ideální. „Každý by se chtěl dostat na to, aby mu fotovoltaika dotovala aspoň 75 procent celkové spotřeby. Jenže někdy je to sice možné, ale stálo by to technicky tolik, že by se tím neúměrně prodlužovala návratnost, která se běžně pohybuje kolem osmi let. A úplné samostatnosti fotovoltaiky podle mne nelze v našich podmínkách nikdy dosáhnout. Když je pod mrakem, panely mohou domácnost utáhnout, ale máme tu zimní období, máme tu inverze, kdy může výkon spadnout klidně i na pět procent,“ upozorňuje Kučera s tím, že jako součást projektu dělá Energetický Holding Malina i energetickou studii, což nebývá vždycky obvyklé.
