26. září 2022 symbolicky skončila jedna éra. Stalo se tak v Baltském moři. Švédské a dánské měřicí stanice zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kudy prochází plynovody Nord Stream.
Svět pak obletěly záběry, jak na hladinu moře severovýchodně od dánského ostrova Bornholm vyplouvají bubliny. Následně se ukázalo, že exploze zničily obě vedení, jež jsou určena pro dopravu ruské suroviny do Německa.
Na nepředvídatelnou situaci trhy reagovaly předvídatelně. O den později velkoobchodní cena plynu pro evropský trh prudce stoupla. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku 27. září zdražil o téměř 20 procent a uzavřel na 208 eurech (zhruba 5 100 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Cena kontraktu tak byla několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.
Události u dna Baltského moře tak udělaly symbolickou tečku za divokou energetickou jízdou, kterou svým obchodním partnerům na Západě připravilo Putinovo Rusko. Po vpádu na Ukrajinu na konci února se 26. září 2022 evropský sen o levných energetických surovinách definitivně rozplynul. Místo toho přišel brutální nárůst cen.
Tolik „velké dějiny“. Jak se tyto události „propsaly“ do každodenních životů v Česku? Řečí čísel významně.
Češi vzali energetickou krizi vážně. Snížili spotřebu plynu i elektřiny. Za tři čtvrtletí roku 2022 klesla spotřeba plynu při očištění o vlivy počasí o 13,2 procenta a z analýzy posledních měsíců vyplývá, že tempo úspor roste. Pokud jde o spotřebu plynu v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku, klesla meziročně dokonce o 20 procent po očištění o vliv počasí.
Naši dobrovolníci
Paní M. je seniorka. Bydlí v cihlovém činžovním domě, který v pražských Holešovicích za první republiky postavili pro bankovní úředníky. Za jednoduchou funkcionalistickou fasádou se skrývají malé, dnešní terminologií startovací byty.
Senzor spotřeby plynu
Sedmdesátiletá žena žila během své produktivní kariéry v přetopených panelácích. Dnes je v jejím padesátimetrovém bytě 1+1, kde jediným zdrojem tepla jsou klasické vafky, chladno. „Rozpálená kamna mi vadí,“ vysvětluje, proč dává doma přednost teplému svetru.
Paní H. odešla z Prahy na venkov, na okraj Železných hor. V malé vesničce zvelebuje starý dům, kde zdi mají téměř metrovou šířku. Topí plynem, ale v interiéru stojí i kamna na dřevo s prosklenými dvířky. Rituál skládání dříví z místních lesů patří k přechodu mezi pozdním létem a podzimem.
Paní I. přerušila manažerskou kariéru ve velké nadnárodní společnosti. Narodilo se jí první dítě. Spolu s manželem žijí v pražských Nuslích v moderním bytě. Plynem topí, v bytě si nechali nainstalovat podlahové topení.
Záloha na plyn se mladé rodině zvýšila meziročně na čtyřnásobek, přesto kvůli malému kojenci rozhodně neplánují s topením přes zimu „dupnout na brzdu“.
Pan J. je na začátku kariéry, pracovat začal hned po střední škole. Nedávno nastoupil na pozici Key Account Manager. Žije na pražském Smíchově, v bytě, který dříve obýval jeho dědeček. Moc nevaří, domů chodí „jen přespat“.
Senzor spotřeby odhalí chování rodiny
Na případech těchto konkrétních lidí bude redakce iDNES.cz pomocí „kouzelné krabičky“ sledovat, jak projdou letošní topnou sezonou. Každý měsíc dobrovolníky vyzpovídáme a budeme konfrontovat jednotlivé přístupy domácností k topení.
Instalace senzoru
Senzor spotřeby se umisťuje na plynoměr a dokáže online reportovat spotřebu plynu v domácnosti. Zároveň budeme sledovat celkovou zásobou plynu v českých podzemních zásobnících.
Proč je chování domácností důležité? Podle údajů Českého statistického úřadu z února 2022 se z hrubé domácí spotřeby zemního plynu spotřebuje 28,3 % v sektoru průmyslu. Domácnosti představují druhého nejvýznamnějšího konzumenta: pálily 25 % této suroviny. V případě, že by plyn začal v Česku docházet, má stát připravený plán.
„Z technického pohledu je na takovou situaci plynárenská infrastruktura dobře připravená. Existuje deset regulačních stupňů. Podle nich by se od plynu odpojovali nejdříve velcí odběratelé, domácnosti až jako poslední, a to spíše teoreticky,“ vysvětluje předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.
„Nemyslím si, že by tu nebyl plyn pro domácnosti a kritickou infrastrukturu. Problémem může být průmysl, ono to má návaznosti. Jakmile se začnou odpojovat větší průmysloví odběratelé, má to dopad na celý výrobní řetězec, nebudou schopni vyrábět produkty, přestanou platit pohledávky, a to se začne promítat do celé ekonomika,“ dodává.
Partnerem projektu je Pražská plynárenská a.s.
