1. Mravenci
Jsou s lidmi celoročně, od jara až do podzimu. Na jaře v domě hledají zdroj potravy, na podzim zase teplé zákoutí. Často se dostávají do bytu přes fasádu a i tou nejmenší škvírou v okně.
Objevíte je nejčastěji kolem kuchyňské linky, spíže, kde nacházejí zdroj potravy. Anebo v koupelně, kam se chodí napít.
Naštěstí mravenci mají velmi citlivý čich, což nám pomůže je odradit. Zkuste jim do cestiček nasypat pepř, kuchyňskou sůl nebo pálivou papriku. Podél parapetů můžete také nasypat sodu s cukrem. Na cukr se nalákají, ale soda jim škodí.
Mravenci se stěhují do domácností. Hledají pohodlný zdroj potravy |
Nesnášejí také pach pasty na zuby, hřebíčku nebo octa, takže police ve spíži vytřete octovou vodou. A pokud se usídlili v květináči, zkuste truhlíky výrazněji zalévat, to by mravence mohlo vyhnat, protože podmáčená zemina je jim nepříjemná.
2. Moli
Nejčastěji je to mol šatní, mol čalounový, mol péřový, mol kožešinový, ale hlavně mol potravinový. Ten bývá nejčastěji viditelný a jakmile začne polétávat po bytě, je nejvyšší čas zbystřit a začínat s gruntovní prohlídkou veškerých potravinových zásob.
Pravidlo číslo jedna při ukládání suchých potravin zní jasně – přesýpejte. Mouku, cukr a další potraviny po nákupu přesypte do potravinových dóz.
Spíž průběžně kontrolujte – hledejte drobné pavučinky, typické pro potravinové moly, všímejte si černých teček v mouce či cukru. Pokud škůdce objevíte, napadenou potravinu zlikvidujte a ostatní podrobte důkladné kontrole.
Nikdy nekončící boj s potravinovými moly. Vyzkoušejte bobkový list |
Jako prevenci můžete do spíže umístit lapače na moly, případně zkuste sušenou levanduli nebo hřebíček, jejichž aroma škůdcům vadí.
3. Rybenky
Drobný světloplachý hmyz, který možná občas zahlédnete v koupelně nebo v komoře, velkou paseku nenadělá. Pokud se ovšem nepřemnoží.
Na zemi žijí rybenky mnohem déle než my – přes 300 milionů let – a asi z jejího povrchu jen tak nemizí. Nejsou ostatně nijak zvlášť škodlivé, nepřenášejí žádné nemoci, které by pro člověka byly nebezpečné, a dokonce nám trochu usnadňují život. Žerou totiž roztoče.
Na druhou stranu mohou působit podobně, jako když uvidíte myš. Citlivé povahy pak mohou skákat pod stropem a kvičet hrůzou.
Rybenky milují vlhko a tmu. Zbavíte se jich i bez chemie |
Dávejte si pozor na vlhkost v bytě. Rybenky si potrpí na vlhkost vzduchu kolem 75 až 99 procent, takže když se pravidelně sprchujete vřelou vodou a nenecháte pak koupelnu vyvětrat, zaděláváte si na problém.
Žerou hlavně zbytky odumřelé kůže, vlasů a nehtů nebo mikroskopické kousky papíru. Nepohrdnou moukou, cukrem a dalšími sacharidy – pokud se k nim dostanou. Problém nastává, když se rybenky přemnoží, pak mohou poškodit knihy, fotografie, tapety i oblečení.
Udržujte pořádek hlavně na toaletě a v koupelně, pravidelně je dezinfikujte. Pomůže také, když budete hodně větrat a udržovat doma prostředí v optimálních parametrech kolem 50 % relativní vlhkosti.
Na rybenky platí i několik osvědčených domácích metod. Zkuste například vyrobit bramborovou past: nastrouhejte brambory a položte je do rohů místnosti, třeba na noviny. Rybenky se do nich přes noc zahrabou a vy je ráno můžete s celou pastí zabalit do novin a vyhodit.
4. Roztoči
Byt bez roztočů neexistuje, protože jsou naprosto běžnou součástí každé domácnosti. Našli byste je především v kobercích a lůžkovinách, živí se nejen šupinkami lidské kůže, ale bakteriemi a plísněmi.
Alergie způsobují enzymy obsažené ve výkalech roztočů. Jejich projevy jsou různorodé, od vyrážek, podráždění sliznice až po alergickou rýmu, tvrdí odborníci.
Doma si v prachu pěstujeme i 4 alergeny. Mohou za vyrážky i rýmu |
Lékaři doporučují volbu bezpéřových lůžkovin, jejich větrání před uložením nebo zastláním a důkladné praní při 60 °C (což platí i pro další bytové textilie). Pokud už musíte mít koberce, tak doporučují nevybírat vlněné a čistit je jednoznačně na mokro, samozřejmě za použití speciálních chemických antialergenových přípravků. A tak, aby ve vláknech nezůstávala dlouho vlhkost.
5. Blechy
Pokud s vámi pes či kočka žijí v bytě, většinou s vámi sdílí i gauč či křesla, v řadě domácností dokonce i postel. V takovém případě pak nejsou úplně vhodné antiparazitární obojky, jichž by se neměli dotýkat dospělí, natož děti.
Blechy se do teplých objektů dostávají na svém hostiteli. Sají krev savců a kladou vajíčka do pelíšků zvířat nebo na podlahu. Na blechy platí pečlivé a časté vysávání podlah a čalouněného nábytku, pravidelné čištění pelechů, kde spí domácí zvířata a celoplošné ošetření postřikem proti blechám.
Konec sezony parazity nezastaví, blechy a většinou i klíšťata řádí dál |
6. Švábi
Do bytu se švábi dostanou snadno. Od sousedů (například stoupačkami), nevědomky si je můžete v kufru přivézt třeba z hotelu nebo vlaku nebo si je donesete s jídlem.
Obrana proti nim přitom téměř neexistuje – švábi se tak mohou objevit téměř všude. Rus domácí je okřídlený brouk špinavě žluté až světle hnědé barvy, tělo má dlouhé zhruba 1 až 1,5 centimetru.
Obvykle se vyskytuje v provozech potravinářského průmyslu, ve stravovacích provozech, obchodech, restauracích, ubytovnách, hotelích, nemocnicích, ale i obytných domech či na lodích.
Švábi mezi sebou „mluví“ a zvou se na nejlepší pamlsky, tvrdí vědci |
Škodí nejen požerem potravin, ale i jejich kontaminací. Vzhledem k tomu, že na svém těle může přenášet zárodky různých onemocnění, je jeho přítomnost z hygienického hlediska velmi nepříjemná. Druh je přitom velmi přizpůsobivý díky vysoké rozmnožovací schopnosti i rezistenci vůči insekticidům.
Při náhlé změně počasí nebo když očekávají nedostatek potravy, mají švábi tendenci přesouvat se do interiéru. Základem je tedy prevence v podobě čistoty a ucpaných prasklin, kudy by se mohl hmyz dostávat do domu.
Pravidelné luxování, dřez bez stohu špinavého nádobí, podlaha bez drobků, to vše jsou kroky k domovu bez švábů.
7. Štěnice
Štěnice se velice rychle množí. Stačí pár týdnů či měsíců a máte jich plný byt.
Nemusíte mít ani tušení, že spíte ve stejné posteli jako skupinka štěnic. Nejdříve třeba ve slušném hotelu nebo čisťounkém penzionu, po návratu z cest i doma. U většiny lidí totiž vypadá bodnutí od štěnice jako obyčejný štípanec od komára.
Štěnice patří mezi ploštice. A skutečně jsou ploché natolik, že jsou schopné se ukrýt i v těch nejmenších škvírkách postele, za obrazy nebo v elektrických zásuvkách. Ve dne spí, v noci pijí krev teplokrevným živočichům.
Štěnice si může přivézt kdokoliv odkudkoliv. Domů vám je může zavléct i návštěva. To, že se pohybujete pouze v čistém prostředí a v civilizovaném světě, nehraje roli.
Štěnice může mít doma kdokoliv. Čistota vám nepomůže, jen dezinsekce |
Stačí, abyste si například z dovolené či služební cesty přivezli v kufru jednu jedinou samičku. Ta dokáže naklást až pět vajíček denně, ze kterých se zhruba po týdnu vylíhnou larvy dospívající asi měsíc až dva. A máte na problém zaděláno.
S čistotou příbytku to nemá nic společného, štěnice totiž zajímá výhradně lidská krev, respektive krev teplokrevných živočichů, která je pro ně jediným zdrojem potravy.
Pokud máte pocit, že jste si štěnice odněkud přivezli, rozhodně se nestyďte a najděte odbornou pomoc. Není to žádná ostuda a pracovníci firem jsou zvyklí na to, že přijdou do čisťounké domácnosti, a přesto se tam problém vyskytuje. Prostě jste si na cestách vylosovali černého Petra a ve vašem kufru se jim zalíbilo.
