VIDEO: Podívejte se, jak se vyrábí slavný italský sýr Asiago

aktualizováno 
Asiago je v Česku méně známý italský sýr, který stejně jako slavnější Parmigiano Reggiano a Gorgonzola pochází ze severní Itálie. Ve své vlasti má však takovou cenu, že bochník dobře uleželého Asiaga může sloužit jako zástava v bance. Koho baví domácí výroba sýrů, snadno ho vyrobí i doma.

Kuchyni si bez kvalitního italského sýra dnes už žádný kuchař nedokáže představit. A Asiago patří kvalitou mezi nejlepší. První informace o něm se datují do 10. století, kdy jím údajně původní obyvatelé upláceli svého pána, biskupa z Padovy. Bochník kvalitního a dlouho uzrálého sýra Asiago v dnešní době dokonce slouží jako zástava na půjčku v bance.

Dříve ovčí, nyní kravské

Bochník Asiaga má průměr 30 až 36 cm, výšku 9–12 cm a váží 8–12 kg. Do 15. století se na výrobu používalo pouze ovčí mléko, dnes se vyrábí z kravského. To se získává výlučně z krav Holstein nebo Bruna alpina.

Fotogalerie

Sýr Asiago se vyrábí z mléka ze zemědělských farem, které je plně zpracováno v nadmořské výšce nad 600 metrů. Díky tomu si může do svého názvu přidat i označení „Výrobek z hor“. Pouze sýr, který je vyráběn v této oblasti, je skutečným a autentickým Asiago DOP, což je sýr z oblasti chráněné značkou.

Vyrábí se v podstatě dvě varianty sýra. Asiago Fresco se vyrábí z plnotučného mléka a doba zrání činí 20 až 50 dnů. Je typický svou bílou až nažloutlou barvou. Má nepravidelně děrovaný vzhled a na omak je pružný a měkký. Chuť připomíná čerstvě nadojené mléko, příjemně se rozplývá v ústech a zanechává sladký a zároveň lehce nakyslý podtón.

Déle zrající varianta se jmenuje Asiago Stagionato a zraje od čtyř až do zhruba patnácti měsíců. Podle délky zrání se pak rozlišují poddruhy mezzano, vecchio a stravecchio.

Co je to DOP

Denominazione di Origine Protetta je chráněné označení původu a charakterizuje specifický původ a vysokou kvalitu výrobku, která je v souladu s přísně definovaným postupem výroby. Cílem certifikace je zaručit spotřebitelům výrobky dělané tradičními technologiemi a z místních surovin. Též jde i o podporu zemědělců a sýrařů Evropské unie. V roce 2016 registruje EU 663 označení DOP. Nejvíce jich nalezneme v Itálii, celkem 282 (květen 2016).

Skvěle se hodí jako součást jídelníčku, například jako rychlý předkrm podávaný samostatně či ve formě studených mís. Ty můžeme doplnit o vejce či uzeniny. Je vhodný i jako závěrečný chod, podávaný s čerstvým ovocem (například plátky hrušky). Výborná je jeho kombinace s medem, kompotem nebo marmeládou, kde při vyhledávaných degustacích vyniknou jeho excelentní vlastnosti.

Zajímavosti

V roce 2015 bylo vyrobeno celkem 1 377 327 kusů bochníků svěžího sýra Asiago Fresco a 265 041 tvrdého sýra Asiago Stagionato.

Proslulost sýra roste. Z množství 1 690 tun prodaných mimo Itálii například v roce 2015 zaznamenal největší nárůst trh v USA se zvýšením téměř o 13 %, po něm následuje Švýcarsko. Z dalších evropských zemí pak Německo, Rakousko a Belgie.

Asiago vyrobíte i doma

Výrobu tohoto sýra si můžete  vyzkoušet i v domácích podmínkách, návod najdete například na serveru Sýrař.cz, ze kterého přinášíme stručný návod. Ale samozřejmě váš domácí sýr nebude nést označení DOP.

Postupuje se v podstatě klasicky. Na zaočkování se použijí jogurtové kultury (LAMBDA) a lactobacillus helveticus + lactis (KAPPA4). Kultury vmícháme do 35 °C teplého mléka a necháme 30–40 minut zrát. Poté přidáme syřidlo – sýření by mělo ukončeno za 25 minut.

Sýřeninu krájíme na velikost hrachu, promícháváme a stále držíme na 35 °C asi 15–20 minut, dokud se sýřenina nezpevní. Potom zvýšíme teplotu na 40 °C a držíme za stálého promíchávání 15 minut. Následně zvýšíme teplotu až na 50 °C a za pomalého promíchávání držíme 10–15 minut. Necháme sýřeninu padnout ke dnu a slijeme syrovátku. 

Sýřeninu dáme do plachetky a zalisujeme v manžetové formě. Nejdříve nízkým tlakem asi 30 minut, poté vyšším asi 2 hodiny. Nakonec nejvyšším po dobu 24–40 hodin. Sýr nasolíte v láku a dáte zrát do teploty 12–15 °C a vlhkosti 85 %. Zrání probíhá 5–6 týdnů pro Asiago Fresco.


Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Co s uštěkaným psem? Ať se s ním mazlí ti, na které štěká, radí odborník

Rudolf Desenský se seznamuje s brabantíkem Edou rodiny Lucie Benešové.

Ukočírovat domácnost se čtyřmi dětmi, čtyřmi psy a dvěma kočkami není pro vytíženou herečku Lucii Benešovou jen tak....

Opravdu slovo robot vymyslel Čapek? Co o robotech vůbec víte? Otestujte se

Sophia je inteligentní humanoidní robot vyvinutý v roce 2016 společností...

Nejmodernější technologie jsou nedílnou součástí 21.století, roboti postupně pronikají do našich každodenních životů,...

Český kuchař si vyzkoušel, jak se vaří v nejlepší restauraci na světě

Stát se součástí týmu kuchaře a gastronomického vizionáře Reného Redzepiho (na...

Dva měsíce dřiny v kuchařském nebi. V restauraci, která byla čtyřikrát vyhlášena jako nejlepší na světě podle slavného...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Další z rubriky

Chtějí chovat chobotnice na farmách. Podle vědců je to šílený nápad

Některé společnosti chystají farmy na chov chobotnic pro gastronomii.

Nejnovější studie New York University varuje před pokusy chovat chobotnice pro kulinářské využití. Předpoklady, že se...

Čeští kuchaři uspěli na soutěži v Lyonu. Vyzkoušejte jejich recepty

Český národní kulinářský tým nadšený z vítězství. V Lyonu, kde jsou kuchaři za...

Český národní tým uspěl na světovém kuchařském klání v Lyonu, kde se utkalo 12 špičkových kulinářských týmů z celého...

Cihla budoucnosti ušetří přírodu i peníze. Vyrobí ji z hlíny a kalu

Cihly vyrobené z recyklovaného kalu z čistíren odpadních vod.

Se zajímavým nápadem přišli vědci z australské univerzity RMIT. Když se cihlářská hlína smíchá s deseti až pětadvaceti...

Najdete na iDNES.cz