Dobytčák to jistí. Řeč je o červeném vagónu z roku
1951. Původně sem chtěl Tomáš Hanák umístit svoji sbírku historických hraček. Nakonec ale jedna část slouží jako pomocná kuchyň a druhá
část coby toalety k venkovní zahrádce. Tzv. hytlák zelené barvy je hned vedle.
| foto: Jaroslav Kvíz, Na chalupě s Terezou Bebarovou
Vagónky? Pro mnohé slast na kolejích. Ubytovat se v nich můžete u Tomáše Hanáka
Chalupu ani chatu nemáte, ale rádi si přístřešek k zahálce pronajímáte? Pak vás asi nenechá v klidu ubytování, které u své hospůdky Zastávka v Nižboru provozuje herec Tomáš Hanák. Zejména ten poslední z trojice vagónů, jímž s kolegou Janem Janovským vdechli nový život, je koncentrátem radosti na kolečkách, která vám nikdy neujede. Tedy pokud není zrovna obsazený.
Vagón má původ tam, kde jste objevil i ty předchozí dva? Jak jste ho našel, získal a co má za sebou? Sehnat „hytlák“ není už vůbec jednoduché. Dost se jich sice ještě prohání po kolejích, ale hodně už jich zmizelo v hutích, jiné ulovili kolejoví nadšenci, protože ten vagón je prostě legenda, věrný druh lokomotiv, ošlehaný jiskrami a vonící kouřem, pamatující dělnické prezidenty, ruské tanky, Jakeše i Havla. Sehnal jsem ho i díky tomu, že se už mezi „ajznboňáky“ ví, že takového pamětníka nezohavím, případně sobecky nevyužiji jen pro sebe. Bude sloužit dál, byť už jen „na stojáka“. Do Nižboru se hrdinně dokodrcal až z Českých Budějovic, sláva mu!
Vymýšleli jsme věci tak, aby se hosté cítili v už trochu zaniklém světě. Bavilo mě to víc než divadlo nebo natáčení.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
