„Zakoupil jsem starý dům z roku 1780. Při rekonstrukci jsem boural strop v jedné místnosti a všiml jsem si, že trámy nejsou jen tak z obyčejného smrku nebo borovice, ale z krásného tesaného dubu,“ popisoval,
Usoudil, že zatopit takovým dřevem v kamnech by byl obrovský hřích. „Schoval jsem si trámy do garáže, bez využití tam nakonec byly asi čtyři roky,“ pokračuje.
Kutíte doma, v dílně i na zahradě? Pochlubte se a honorář vás nemine |
Jejich další příběh se znovu nastartoval až v době, kdy dokončil rekonstrukci celého domu. „Tehdy už zbyla síla na to, aby člověk mohl začít přemýšlet, jak je využít. Jsou prostě krásné,“ uvažoval.
Trámy byly sice částečně napadené, ale podle kutila to není u tak tvrdého dřeva takový problém. Stačilo dřevo jen důkladně vybrousil a ošetřit voskem a pak už se mohl pustit do výroby postele.
„Ve dřevě byly i staré kované hřebíky, které jsem vytáhl a narovnal. Někde jsem je i znovu použil, aby dodaly vzhled a zároveň i jako důkaz, že to není jen tak ledajaké dřevo,“ popisoval.
Na dub možná někomu budou připadat jako nezvykle tmavé, ale Aleš vysvětluje: „Kdybyste měl nové tesané dřevo, nikdy nebude mít takovou barvu. To udělá jedině to stáří. A to mne na tom taky tak lákalo. Normálně takové dřevo nikdy neseženete.“
Největší problém byl poradit si s tím starým dřevem. „Čištění, vyfoukání všech škvír trvá nejdéle. Vidíte sami, že je tam mnoho prasklin, tam je třeba dát tomu mnoho péče, ale jinak jsem dřevo nijak nelakoval,“ popsal. Dá to však hodně práce, jeden trám čistil třeba i týden.
Jediné, co se mu osvědčilo, bylo ošetřit dřevo speciálním přírodním voskem na dřevo. Má konzistenci jako olej, po aplikaci se vsaje do povrchové vrstvy dřeva a působí jako ochrana, která vydrží věky.
Vlhký dům plný harampádí byl jen pro drsné povahy. Majitel se nebál máknout |
Postel je v podstatě nepřenositelná, celá váží asi 350 kilogramů. Zvlášť se vyrábělo čelo i zadní část postele, pak se kompletovalo až na místě s bočnicemi. Má rozměry 160 × 200 centimetrů s výškou 70 centimetrů.
A spaní? „Je to opravdu kouzelný pocit, nevyměnil bych ji za nic na světě..A hlavně,.kdo se může pochlubit posteli z tak starého dřeva,“ uzavírá Aleš.
