Za dobu samostatné republiky do roku 2018 vychází průměrná obecná míra nezaměstnanosti na 6 procent. Pak ale přišla změna, ekonomika jela prudce nahoru, nezaměstnanost prudce dolů. Od roku 2017 tak byla setrvale nízká, pod 3 procenta. „Dokresluje to, v jak extrémní situaci se od roku 2017 místní pracovní trh nacházel. Vždyť předtím se obecná míra nezaměstnanosti jen jednou, v roce 1996, dostala pod 4 procenta,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment.
Zlom přišel až letos s pandemií koronaviru. Česká ekonomika klesla v druhém čtvrtletí meziročně o 10,7 procenta. Na řadu přišlo i propouštění. Zatím ale žádné masivní. A dotklo se jen některých oborů, zejména těch z cestovního ruchu, hotelnictví a pohostinství.
Byznys se nezastavil
„Bohužel i my jsme se napříč celou skupinou museli domluvit s částí našich zaměstnanců na ukončení spolupráce,“ uvedla Petra Slabá, HR ředitelka skupiny Cimex Group, která je i vlastníkem OREA Hotels & Resorts. V části skupiny také po dobu nouzového stavu snižovali úvazky na 80 procent.
Celkově se ale byznys nezastavil ani v jedné z obchodních divizí Cimex Group. „Zejména v hospitalitě má sezonní charakter, a tak stále obsazujeme provozní pozice a hledáme nové kolegy a kolegyně na pozice číšníků, kuchařů, recepčních a pokojských. Svou roli v tom hraje i nedostatek agenturních zaměstnanců, které jsme pro pokrytí sezonních potřeb využívali,“ doplňuje Slabá.
Kde se propouští i nabírá současně
Bez propouštění se nepodařilo jarní události překonat například také společnosti Footshop, která se zaměřuje na prodej tenisek, módy a pořádání eventů. „Byli jsme nuceni změnit naší firemní strategii a přesměrovat pozornost spíše na zákazníky v online prostředí, a to i přesto, že naše značka je úzce spjata s organizováním častých akcí pro naše příznivce,“ vysvětluje Olga Henčlová, HR manažerka Footshop.
Covid tak měl dopad právě na pracovní pozice eventových manažerů ve všech zemích, kde má firma kamennou prodejnu, tedy nejen u nás, ale také na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. V karanténě došlo i ke zmenšení týmů napříč všemi odděleními a také částečným změnám úvazků ve firmě. „Jednalo se o těžká a nepříjemná rozhodnutí,“ říká Henčlová.
Nyní se ale situace vyvíjí dobře. V těchto dnech tak ve Footshopu probíhají nábory na nové pozice, které jsou zaměřeny na online prostředí (IT pozice a výkonnostní marketing), ale i na logistiku.
Podobná byla situace ve společnosti M2C, která se zaměřuje na facility management a kompletní bezpečností služby. I tady byla situace jiná na každé divizi. Někde došlo k mírnému útlumu, jinde naopak museli počty zaměstnanců navyšovat.
„Neustále doplňujeme naše týmy o další nové kolegy na různé pozice, od základních až po pozice ve facility managementu, obchodě a technologiích,“ potvrzuje Zita Čížková, vedoucí náboru v M2C. Aktuálně firma hledá například vedoucího objektu, vedoucího směny, bezpečnostního manažera pro region Vysočina či obchodníka pro elektronickou recepční.
Menší výrobní firmy si zatím stojí dobře
Je ale celá řada zaměstnavatelů, do jejichž činnosti se události posledních měsíců, pokud jde o zaměstnanost, doposud nepromítly. „Vzhledem k tomu, že jsme poskytovatelem přeprav, případné omezení trhu se u nás projeví s určitým zpožděním,“ uvedla Jaroslava Šindelářová, HR manažerka Geis CZ. Zatím tak firma nemusela nijak omezovat počet zaměstnanců ani pozastavit nábory.
Segmentem, který prozatím také nebyl nijak negativně koronavirem ovlivněn, je i výroba tepelných čerpadel. „Zakázková náplň se vyvíjí velmi dobře, v tuto chvíli očekáváme spíše růst počtu zaměstnanců,“ říká Jiří Svoboda, jednatel společnosti Master Therm tepelná čerpadla. Aktuálně se tak potýkají stále s nedostatkem některých kvalifikovaných zaměstnanců. Firma hledá například strojního montéra, elektromontéra či svářeče.
K propouštění kmenových zaměstnanců nemusela přistoupit ani firma Solodoor, která vyrábí dveře. „Pouze jsme zredukovali stav agenturních pracovníků ze zahraničí, například Ukrajiny, kterým se ale stejně pracovní situace v důsledku státních restrikcí natolik zkomplikovala, že se vesměs sami vrátili do své domoviny,“ popisuje Martin Dozrál, generální ředitel společnosti Solodoor.
Nové lidi hledají i banky a pojišťovny
Počty svých zaměstnanců nemusela korigovat ani Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP). Stejně tak ani v době pandemie nezastavili nábor nových lidí. „Hledáme například přepážkové pracovníky, na centrálu pak likvidátory či taxátory,“ říká Romana Hartlová, ředitelka personálního úseku ČPP. V AirBank mají otevřeno asi 30 pozic, především na pobočky banky. Nové zaměstnance hledá také Home Credit, především na pozice do callcenter.
Personální náklady nesnižovala ani Sazka, snaží se je ale řídit efektivněji. Aktuálně firma posiluje oddělení, která mají na starosti online prodejní kanál. „Pořád narážíme na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oblastech IT a CRM,“ říká Kateřina Lukášová, HR ředitelka společnosti Sazka.
Podmínky už si nediktují zaměstnanci
Jednu pozitivní věc ale pandemie koronaviru přinesla - na mnohé aktuálně vypsané pozice se díky rostoucí nezaměstnanosti (byť zatím jen mírně) hlásí více uchazečů.
„Dříve jsme mívali problém s nábory na naše prodejní místa a do kontaktního centra. Dnes máme desítky kvalitních kandidátů, kteří přicházejí nejčastěji z hotelnictví, gastronomie a služeb,“ popisuje situaci Lukášová. Také Romana Hartlová potvrzuje, že zájem uchazečů nyní vzrostl. Je také více těch, kteří odpovídají pracovním požadavkům na danou pozici.
„U zájemců o práci také zřetelně vidíme větší zodpovědnost než dříve. Nestává se už tak často, že by někdo nepřišel na výběrové řízení bez předchozí omluvy nebo že by kandidát zcela přestal komunikovat,“ poukazuje na další plus Miloš Nejezchleb, ředitel divize Lidské zdroje a Operations v Home Credit.
Stejnou zkušenost má rovněž M2C. Na pohovor sem nyní z 10 pozvaných uchazečů dorazí 5 až 6, zatímco ještě nedávno to byly jen 2 až 3.
Tyto skutečnost si zaměstnavatelé pochvalují. „Stav, který tu panoval několik posledních let, kdy se nezaměstnanost pohybovala blízko nuly a konkurence na trhu práce prakticky neexistovala, určitě nebyl zdravý,“ říká Svoboda. Byl hodně v nerovnováze, kandidáti měli často velmi vysoké mzdové požadavky, které neodpovídaly jejich kvalifikaci a potenciálu. „Zaměstnavatelé se často dostávali do absurdní, až podřízené pozice vůči zájemcům o práci,“ doplnil Dozrál. Teď se karta obrací a pracovní trh se pomalu začíná vracet do normálu.
