Náš mozek má jen určitou energetickou kapacitu, kterou musíme umět správně rozložit. Pokud se orientujeme na zbytečnosti a plýtváme energií přemýšlením o minulosti nebo naopak budoucnosti, necháme se tedy stresovat a vyvádět z míry něčím, co stejně neovlivníme, o drahocennou energii se připravujeme.
Později nám chybí kapacita na konstruktivní řešení úkolů, ale i na asertivní komunikaci. Jsme nervózní, reagujeme přehnaně, nebo nedokážeme vnímat cizí pocity a v zájmu zachování vlastních zbytků energie se stáváme citově plochými.
Čtěte také |
Zajímavými příklady z praxe jsou vědci, kteří mnohdy vědomě potlačují emoce, aby měl jejich mozek větší kapacitu, nebo také ostřelovači, kteří se musejí bravurně naučit kontrolovat svůj dech tak, aby výstřel padl zároveň s výdechem. Na rozdíl od těchto dvou případů mindfulness neučí, jak emoce potlačovat, ale jak je efektivně zpracovat.
Termín mindfulness pochází z buddhismu a znamená uvědomění, vědomé prožívání. Zjednodušeně řečeno jde o jakýsi balíček technik na posílení sebeuvědomění a s tím spojené výkonnosti, angažovanosti, motivace, kreativity a empatie vůči svému okolí.
Techniky mindfulness nám pomohou přijít zpět k sobě pomocí různých dechových cvičení, porovnávání emocí a myšlenek takzvaného „body Scan“ nebo pojmenováním události, která se nám aktuálně odehrává a identifikováním emocí, které se na ni vážou, takzvaný „labelling“.
Myšlenkové bludiště
Mindfulness je technika, která vede ke schopnosti se v pravý čas soustředit na sebe samé. Většina z nás má tendence žít v minulosti či budoucnosti. Je to do jisté míry biologicky dané.
Naši předci byli nuceni myslet do budoucna - vytvořit si zásoby na zimu, aby vůbec přežili, a protože měli jen omezenou možnost si své myšlenky zaznamenat, honily se jim dokola hlavou, a tím zanikal prostor pro vědomé prožívání.
Jitka Jetlebová
 |
Do jaké míry se naše mysl orientuje na minulost či budoucnost, je také ovlivněno kulturní historií. Vzniká tedy „time paradox“. V tomto stylu myšlení jsme setrvali až do současnosti, jen se poněkud adaptovalo na náš každodenní rytmus. Na začátku nového týdne si obvykle říkáme: ,,Už aby byl pátek“. Svůj pocit spokojenosti tak podmiňujeme něčím, co se teprve stane a nedokážeme se plně soustředit na přítomnost.
Lidský mozek má neuroplastickou funkci, jinými slovy se dá tvarovat pomocí jednoduchých technik jako je právě mindfulness, která napomáhá zvětšovat šedou kůru mozkovou, tím pádem roste kapacita naší paměti, cítíme se více uvolnění, soustředění, empatičtí a odolnější vůči stresovým faktorům.
Zkuste techniku nálepkování
I proto je mindfulness stále oblíbenější u špičkových manažerů, ovšem uplatnění nachází i v běžném životě. Techniky mindfulness se dnes běžně využívají u osobního koučování, právě proto, aby se koučovaný uvolnil a soustředil sám na sebe.
Jednou z technik mindfulness je tzv. labelling neboli „nálepkování“. Dá se uplatnit v jakékoliv vypjatější situaci nebo před důležitým jednáním, kdy víme, že potřebujeme být v klidu a dobře se soustředit. Jak na to?
1. pojmenujte událost, která vás tíží
2. určete emoci, která se k události váže
3. odložte emoci, tedy podívejte se na ni „zvenku“
Vědci přišli na to, že se mysl těmito jednoduchými kroky zklidní. Limbický systém v mozku, část mozku odpovědná za naše emoce, se utlumí. Díky tomu, že emoce krátce pojmenujeme, jejich intenzitu snižujeme. Na oplátku nám pak klidnější mysl umožní se lépe rozhodovat a konstruktivněji přemýšlet.
