Zkušený lékař do pětatřiceti let, který marně hledá práci. Nezaměstnaný strojní inženýr s praxí, jenž se domluví anglicky a německy. Šikovný IT specialista, jemuž nechce nikdo zvýšit plat. Sněžný muž. Pokud kohokoliv z nich znáte osobně, pak jste zažili cosi na způsob blízkých setkání třetího druhu. Prostě zázrak.
Vysoce kvalifikovaných zaměstnanců stejně jako špičkových top manažerů je totiž v rozjeté české ekonomice tak málo, že je firmy vyvažují zlatem, respektive se je snaží konkurenci přeplatit. Aktuálně to prokázal průzkum portálu Platy.cz.
Ze zveřejněných čísel vyplývá, že nejlepší platy berou a největší šanci na přidání mají vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, kteří už nějaký čas sbírají zkušenosti v pracovním procesu. „Na konkrétní pozici dostávají nejvíce peněz lidé s praxí od 6 do 10 let, výraznější nárůst je právě u kvalifikovaných zaměstnanců. Největší rozdíly jsme zaznamenali v Praze, kde lidé s praxí od 6 do 10 let vydělávají o 50 procent více než ti bez praxe,“ rekapituluje to nejpodstatnější z výzkumu Zuzana Lincová, ředitelka personální agentury Profesia.
Tempo, s jakým zaměstnancům naskakují cifry na výplatnici, se přitom časem mění. Absolventi na začátku pracují za málo, už po dvou letech se jim plat zvýší průměrně o 12 procent, za pět let o více než čtvrtinu. Když po deseti letech srovnají své platy s nástupními, bývají vyšší o třetinu.
Říct, že za rychlým nárůstem platů u mladých lidí je jejich přirozená drzost, by bylo chybou. „Pro mladší ročníky je růst mzdy podstatně důležitější, proto jsou výrazně ochotnější měnit místo, pokud nejsou jejich představy naplněny,“ vysvětluje Zuzana Lincová.
Takže zatímco o dekády zkušenější kolegové si cení i dalších benefitů, než jsou jen peníze, třicátníci bez závazků se nerozpakují přitlačit nadřízeného do kouta: Nepřidáte mi? Dobře, tak já půjdu, jinde mi dají rádi víc. „Jsou to juniorští senioři, pro zaměstnavatele jsou pořád dost levní, ale zároveň už mají zkušenosti, naučili se svou práci a jsou dynamičtí,“ vykresluje obvyklý stereotyp uvažování ve firmách kariérní poradce Dalibor Špok.
Proč platy klesají?
Ve vývoji mezd platí určitý paradox: zatímco prvních 10 let po vstupu na pracovní trh platy postupně rostou, později průměrné příjmy mírně klesnou. Že by pak začali nadřízení na nejzkušenějších zaměstnancích šetřit? Rozhodně ne. „Statistika pouze popisuje aktuální stav, kdy vydělávají více ti, kteří odpracovali 6 až 10 let, v porovnání s těmi, kteří na dané pozici odpracovali více než deset let. Plat roste oběma skupinám zaměstnanců, jen ti s desetiletou praxí momentálně vydělávají více,“ vysvětluje Lincová.
| méně než 1 rok | 1 až 2 roky | 3 až 5 let | 6 až 10 let | více než 10 let |
|---|---|---|---|---|
| 21 692 Kč | 24 215 Kč | 27 533 Kč | 28 946 Kč | 27 479 Kč |
Statistika zkrátka neporovnává srovnatelné lidi a jejich schopnosti. Dnešní třicátníci totiž umějí cizí jazyky, ovládají počítače, mají za sebou stáže z ciziny. „Liší se proto od těch, kterým je padesát. Když jim bylo třicet, takové dovednosti neměli a nemohli za ně být placeni,“ dodává Špok.
