V počtech nahlášených pojistných událostí u životního pojištění sice stále převládají úrazy, v posledních letech ale je možné z dat České asociace pojišťoven (ČAP) vysledovat, že rychle přibývá pojistných plnění kvůli vážné nemoci, invaliditě a dlouhodobé péči. I na tato rizika už začínají čeští pojištěnci v životních pojistkách více myslet. A pojišťovny je do své nabídky stále více zařazují.
„V posledních letech dochází ke změně skladby pojistných událostí. Roste počet závažných onemocnění a invalidity, a naopak klesá počet úrazů,“ potvrzuje trend hlavní analytik ČAP Petr Jedlička.
Podle dat asociace loni zůstaly nejčastěji uznávanou pojistnou událostí úrazy, kterých pojišťovny evidují něco málo přes 386 tisíc. Vyplatily na ně 5,9 miliardy korun. Druhým nejčastějším důvodem plnění byla právě invalidita, vážná nemoc a dlouhodobá zdravotně-sociální péče. Těch pojišťovny loni uznaly přibližně 24 tisíc a klientům na ně vyplatily 2,6 miliardy korun.
„Očekáváme, že tato čísla i nadále porostou. Populace stárne a stále více osob potřebuje dlouhodobou péči. Růst lze očekávat i v souvislosti se vznikem nového typu pojištění, a to pojištění pro případ dlouhodobé péče,“ říká Jedlička.
Jděte štěstí naproti a ušetřete na životním pojištění |
Očekávání asociace vycházejí především z jejích statistik o počtech a objemech pojistných událostí v kategorii invalidita, vážné nemoc a dlouhodobá péče za posledních pět let. Zatímco ještě v roce 2018 pojišťovny podle dat ČAP plnily 12 127 takových událostí, v roce 2022 už to bylo 19 918 pojistných událostí, za kterými stála uznaná invalidita, závažná nemoc nebo dlouhodobá péče. A loni už jich vykázaly 23 639. Jelikož některé pojišťovny data za loňský rok stále uzavírají a posílají, dá se podle ČAP očekávat ještě mírný nárůst tohoto čísla.
Životní pojištění jako součást zajištění na stáří
Rostoucí zájem o krytí rizik vážné nemoci a ztráty osobní soběstačnosti potvrzuje ve své praxi poradce finanční skupiny Partners Vladimír Weiss.
„Klienty už dnes k uzavírání životního pojištění nevede krytí takzvaně drobných rizik, jako je vyvrknutý kotník, který se za několik týdnů uzdraví a rodinný rozpočet nezruinuje, ale chtějí se jím zajistit pro případ vážné nemoci, jako jsou zhoubná onemocnění nebo ztráty osobní soběstačnosti,“ nastiňuje poradce.
Takové důvody pro sjednání životního pojištění považuje za správné a smysluplné. Jelikož, jak říká, se setkává nikoli vzácně s životními příběhy, kdy kvůli vážné nemoci došlo na prodej hypotékou zatížené nemovitosti. Anebo i takovými, kdy se dospělé děti skládají své nevyléčitelně nemocné matce či otci na pobyt v sociálním zařízení, protože o ně nemohou pečovat sami.
„Náklady na pobyt, stravu a jiné doplňkové služby v některých zařízeních prostě ten člověk ze své penze často ani nezaplatí,“ dodává Vladimír Weiss.
Takových situací bude v Česku vlivem stárnutí populace a nezdravého způsobu života lidí přibývat. Podle demografických analýz se v následujících patnácti letech až zdvojnásobí počet osob s omezenou soběstačností. Tedy těch, jejichž zdravotní stav jim nedovolí se o sebe postarat vlastními silami a k zajištění základních potřeb potřebují asistenci. Za čtyřicet let už má v Česku žít takových lidí až 1,1 milionu. Přitom již nyní zařízení sociální péče, jako jsou domovy důchodců či domovy se zvláštním režimem, v některých regionech odmítají 20 až 40 procent žadatelů o umístění. Podobná situace začíná panovat u terénních sociálních služeb, kdy pečovatelka dochází ke klientům přímo domu, aby jim donesla nákup a pomohla například s hygienou.
Na trend už reagují tuzemské pojišťovny
Na rostoucí poptávku a mezeru na trhu už reagují pojišťovny, které do krytí rizik u životního pojištění stále častěji zařazují právě kategorii vážná nemoc, invalidita a dlouhodobá péče. A klienti o tento produkt mají zájem. Zajištění zdravotně-sociálních služeb by se tak časem stalo i díky připojištění dostupnější pro širší veřejnost.
„Zdá se, že to kolegové z pojišťoven vnímají tak, že je tady široký prostor pro masový retailový produkt, který nejen pomůže konkrétním klientům, ale pomůže i zdravotnímu a sociálnímu systému, protože do něj přivede nové peníze,“ říká k tomuto pojištění výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Zároveň upozorňuje, že se nedá v zajištění těchto služeb spoléhat pouze na stát. Ke zlepšení zajištění sociálních služeb ze strany státu podle něj nedojde ani v budoucnu. Spíše naopak.
„Stát na to mít peníze do budoucna nebude,“ říká s tím, že lidí s potřebou takové péče u nás v následujících letech přibude.
Pojišťovny podle Matouška lidem nabídnou u pojištění dlouhodobé péče krytí rizik v několika formách. Půjde o měsíční výplatu pojistného plnění tak, aby si klient zaplatil pobyt v některém zařízení sociálních služeb nebo terénního pracovníka. Některé pojišťovny nabídnou i přímo zajištění lůžka nebo pečovatelky do domu. Součástí pojistného produktu má být i pomoc při vyřizování státních příspěvků, například na péči. Přičemž pojišťovna by plnila už v době, kdy by její klient ještě neměl administrativně dokončené dokumenty o uznání invalidity nebo přiznání některého příspěvku.
„Některé pojišťovny dokonce zvažují investovat i do výstavby domovů s pečovatelskou službou,“ dodává Jan Matoušek
