Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vloni vyplácela invalidní důchody více než 413 tisícům lidem, z toho přibližně 212 tisíc jich připadalo na ženy a 201 tisíc na muže. Bezmála 157 tisíc osob pobíralo dávku pro invaliditu třetího stupně, kdy se nemocný na pracovním trhu kvůli zdravotnímu omezení jen těžko uplatňuje, i když mu v tom legislativa nebrání.
Většinou je plně závislý na státních podporách, vlastní úspoře nebo často i pomoci rodiny. Průměrný věk důchodce ve třetím stupni invalidity činil u mužů 48 let a u žen 49 let.
„Po vážném průběhu neurologického onemocnění zůstal manžel od jednačtyřiceti let imobilní, do té doby byl úplně zdravý, pracoval jako vedoucí na stavbách,“ vypráví paní Eva.
Spolu mají dvě děti, které studují na střední škole. Rodina žila úplně normální život – děti, práce, škola, dovolené. Ovšem do té doby, než přišla manželova nemoc, která ho v několika týdnech vyřadila z běžného života. A spolu s ním i celou rodinu.
V 37 letech prodělala mrtvici. Podle pojišťovny neměla nárok na plnění |
„Nejprve nemocnice, vyšetření, náročná léčba a starosti, jestli nemoc manžel vůbec přežije a s jak rozsáhlými následky,“ vzpomíná paní Eva.
K tomu přibyly starosti o chod domácnosti s dětmi a s tím, jak zaplatit všechny účty s o polovinu nižším měsíčním příjmem. Paní Eva totiž vydělávala sotva třetinu toho, co její manžel.
„Neměla jsem sílu řešit finance, ale nic jiného nezbývalo. První týdny jsme vykryli z úspor, později jsem se spojila s finančním poradcem, který nám pomáhal s hypotékou, abych se poradila, co dál, že to z jednoho platu a nemocenské neutáhneme,“ vypráví.
Uzavřená životní pojistka mile překvapila
A také vzpomíná na překvapení a úlevu, když jí řekl, že má manžel k hypotečnímu úvěru sjednané životní pojištění. Jelikož úvěr spláceli přes deset let, tak si ani neuvědomila, že si ho k hypotéce manžel kdysi sjednal.
„Dokonce v pojistce bylo i krytí výpadku příjmu kvůli dlouhodobé nemoci nebo úrazu, od druhého měsíce nemoci nám pojišťovna vyplácela asi 9 500 korun měsíčně, což pomohlo,“ říká.
Kolik vážíte? A sportujete? Možná budete překvapeni, co chtějí pojišťovny vědět |
Poté, kdy zůstal manžel Evy na invalidním vozíku ve třetím stupni invalidity, dostali od pojišťovny plnění ve výši téměř 2,1 milionu korun. Výši pojistky měli nastavenou podle nesplacené hypotéky. Z částky se jim podařilo vyrovnat nesplacenou část hypotéky a upravit již vyměněný byt v přízemí tak, aby byl pro manžela Evy pohybujícího se na invalidním vozíku pohodlný.
„Opravdu pro nás byla manželova životní pojistka záchranná síť. Jinak bychom se stěhovali k rodičům, kde bychom přestavěli garáž. Nyní vyjdeme s jedním platem a manželovým invalidním důchodem, i když moc nezbývá,“ říká paní Eva.
Její příběh není zdaleka ojedinělý. Podle ČSSZ loni dostávalo důchody pro třetí stupeň invalidity více než osm tisíc mužů ve věku 40 až 44 let a bezmála sedm tisíc žen ve stejné věkové skupině. Ve věku 45 až 49 let pak dávku ve stejném stupni pobíralo bezmála jedenáct tisíc mužů a jedenáct tisíc žen, ve skupině 30 až 39 let skoro dvanáct tisíc mužů a kolem 8 500 žen. Přičemž k trvalé invaliditě následkem úrazu dochází přibližně v pěti procentech případů u žen a v sedmi procentech případů u mužů. Zbytek připadá na omezení kvůli nemoci.
Rodinné finance ochrání dobře nastavená životní pojistka
Především mladé rodiny s dětmi zatížené hypotečním úvěrem, kdy je často jeden z rodičů doma na rodičovské dovolené nebo pracuje kvůli zajištění chodu domácnosti na zkrácený úvazek, by neměly na krytí výpadku příjmů z důvodu vážné nemoci či úrazu zapomínat.
„Je dobré, pokud životní pojištění uzavře alespoň hlavní živitel rodiny, tedy ten, na jehož příjmu jsou ostatní členové rodiny nejvíce závislí, v ideálním případě by samozřejmě měli být pojištěni oba manželé,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
V praxi se ale setkává i s tím, že lidé šetří a pojištění neuzavřou. A stejně tak se ve své praxi setkává i se situacemi, kdy lidé pojištění neuzavřou a za deset let nebo i dva roky řeší prodej bytu, protože kvůli vážné nemoci nebo úrazu nezaplatí měsíční splátky hypotéky a další závazky.
Jak nastavit životní pojištění, aby mělo smysl, radí specialista |
„Úrazy a nemoci s vážnými následky přichází zcela neohlášeně u mladých stejně jako starších lidí a jenom na stát se v zajištění nedá spoléhat,“ říká Kučera s odvoláním na údaje sociální správy a dodává: „Muži s nárokem na důchod pro třetí stupeň invalidity loni od sociální správy dostávali v průměru 16 tisíc korun a ženy kolem 15 tisíc korun. Proto mají lidé na podporu od státu nahlížet jako na jednu část z krytí, nikoliv jedinou,“ upozorňuje David Kučera.
Finanční záchranná síť pro dlouhodobý výpadek příjmu se má podle něj skládat i ze soukromých zdrojů, jako je vlastní úspora, penzijní spoření a životní pojištění. Část peněz je vhodné investovat třeba do podílových fondů, odkud se dají kdykoliv a bez sankce stáhnout. A ještě upozorňuje na to, že sjednání životní pojistky je třeba věnovat náležitou pozornost. To znamená správně si nastavit částky pojistného plnění zejména pro případy, kdy nemoc nebo úraz člověka zcela připraví o jeho běžný příjem.
